Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Wroclaw tak trochu české německé město v Polsku

  15:32aktualizováno  15:32
- Je jen málo míst za hranicemi, které by byly s českými zeměmi tak silně spojeny jako slezská metropole Wroclaw, nebo li chceteli česky Vratislav. Na meandru při soutoku řek Odry a Olavy, na průsečíku cest mezi Itálií, Baltem, Kyjevem a Paříží bylo již v devátém století centrum slovanských Slezanů. K českým zemím Wroclaw patřila už v desátém století, město samo bylo ostatně pojmenováno podle českého knížete Vratislava I. Wroclaw je dodnes Čechům velmi přátelské město.
Jak se jednou vyjádřil jeden diplomat, prý dokonce »čechofilské«. Wroclawané milují Švejka, pijí pivo, jedí vepřová kolena a ví, že do Prahy je to blíž než do Varšavy, a obráceně. Wroclaw je nejen velkolepou učebnicí architektury a historie, městem, kterému zůstala atmosféra bohatého středověké metropole, ale i městem vody. Z rušných ulic centra lze přes jediný most utéci do klášterního světa Tumského ostrova, kde před více než tisíci lety stávalo první opevněné slovanské hradiště. Wroclaw je ale také město vzdělanců a studentů. Jejich kluby v okolí velkolepé univerzity mají skvělou atmosféru a zaručují, že nudit se tu ani po večerech nebudete. K intelektuální atmosféře Wroclawi patří i jazz, místní festival je mezi tím nejlepším, co lze ve střední Evropě slyšet. S českými zeměmi se osud města na mnoho století spojil v roce 1335, kdy se celé Slezsko stalo součástí Českého království a Wroclaw pak přímo královským městem. Především panování Lucemburků a jmenovitě Karla IV. bylo pro město zlatým věkem, jehož stopy jsou na městě viditelné doposud. Za českého panování byl postaven i symbol města - obrovská goticko-renesanční radnice, která je nejen dominantou rozlehlého Rynku, ale i celého města. Rynek sám s většinou domů pocházejících ze stejného období jako radnice je ostatně jedním z nejkrásnějších a nejhonosnějších náměstí v celé Evropě. Také impozantní budova wroclawské katedrály byla dokončena za panování Václava IV. a ve zlatém věku vznikly i »skvosty slezské gotiky« na prvním centru Wroclawy, Tumském ostrově. Wroclaw, která za panování Karla IV. dostala množství privilégií, byla v té době druhým největším městem Českého království, které předčilo jen sídlo císaře, Praha. Spolu s Čechami prožívala Wroclaw svůj zlatý věk v patnáctém a šestnáctém století, i když za panování prvních Habsburků své privilegované postavení postupně ztrácela. Při vzpouře českých stavů se Wroclawané postavili na jejich stranu proti císaři, čímž přišli o mnohá městská práva. Tím však společné osudy nekončí. Sochy Jana Nepomuckého, barokní kostely a především velkolepá budova Jezuitského gymnázia jsou čitelnými spojnicemi s Prahou a Vídní. Právě budovy dřívějšího gymnázia, hlavně jeho Leopoldova kolej, patří k největším skvostům barokní architektury, které doporučuje každý průvodce městem. To platí především o aule koleje z roku 1732, která je dnes srdcem wroclawské univerzity, jež z gymnázia o necelé století později vznikla. Osudy Čech a Slezska a tím i Wroclavi se definitivně roztrhly až roku 1741, kdy Marie Terezie prohrála tuto část císařství s pruským králem Fridrichem II. Fridrich, který nazval Wroclaw »perlou koruny pruské«, z ní učinil jedno z nejvýznamnějších center svého království a německého živlu vůbec. Aby nebylo mýlky, Wroclaw byla, podobně jako mnohé z měst českého království, vždy z velké části německým městem. Proto i středověká architektura v mnohém připomíná německé hanzovní města. Se stoupající mocí sjednocujícího se Německa stoupl i význam Wroclawi, která se stala hlavním městem hospodářsky klíčové dolnoslezské provincie. Po vytvoření německého císařství se Wroclaw, německým názvem Breslau, změnila v jedno z nejvýznamnějších kulturních a hospodářských center této evropské velmoci. Jednou z nejimpozantnějších památek na toto období je v té době převratně modernistická Hala století z roku 1913, která stojí v dnešním parku Szctynikého, vedle podobně velkolepé zoologické zahrady. Výmarská republika, v níž se po územních změnách a rozdělení Slezska stala Wroclaw pohraničním městem, se pak na tváři města podepsala několika výraznými modernistickými stavbami, jako je například impozantní budova hlavní pošty. Nacistická éra přinesla městu sice zpočátku nový rozvoj - v roce 1936 byla Wroclaw například slavnostně dálniční sítí propojena s Berlínem - ale nakonec málem znamenala konec tohoto tisíciletého skvostu. Když na jaře 1945 postoupila fronta k městu, vyhlásil Hitler město pevností - «Festung Breslau«. Němečtí obránci města odolávali sovětským vojákům osmdesát dní a vzdali se až šestého května. Wroclaw, která pak připadla Polsku a z níž byli odsunuti všichni Němci, za to zaplatila obrovskými škodami. Některé čtvrti především v severní a západní části města byly srovnány se zemí, zničeny byly i dvě třetiny historického jádra města. Polští přesídlenci, kteří do města přišli především z polské haličské metropole Lvov, zabrané po válce Sovětským svazem, tak postavili Wroclaw doslova z trosek. Ne že by to nebylo poznat, i na okrajích Starého města se mezi středověkými domy objeví nějaký malý neúhledný paneláček, ale když se člověk podívá na to, co z města zbylo po válce, musí smeknout. Tak trochu české, ale hlavně německé město VratislavBreslau, je dnes už jen čistě polskou Wroclawí, ale to jí na dřívější kráse příliš neubralo. Čechům je přitom zase velmi blízko a to nejen vzdáleností na mapě.

Může se hodit

INFORMACE

V roce 2000 bude Wroclaw slavit milénium, které bude spojeno s množstvím akcí. Informace o nich vám podá místní Turistická informační kancelář, Rynek 14, tel: 004871/44 31 11. Zde je také možné dostat mapy, prospekty a informace o ubytování. V Praze se můžete obrátit na Polský informační a kulturní institut, Václavské náměstí 51, tel: 02/2421 4708.

ADRESY NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH MUZEÍ A PAMĚTIHODNOSTÍ

Historické muzeum je na radnici Univerzitní muzeum - plac Uniwersytecki 1
Národní muzeum - plac Powstancow Warsawy 5
Raclické panoráma (obdoba Maroladova panoráma bitvy u Lipan) - Purkiniego 11

Wroclawská universita

Plán Wroclawi ze šestnáctého století.

Tumský ostrov, klenotnice slezské gotiky.

Autor:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.