Konstrukce domorodé sauny, stačí ještě přikrýt vrstvou kůží a pak vložit horké

Konstrukce domorodé sauny, stačí ještě přikrýt vrstvou kůží a pak vložit horké kameny, které se polévají vodou. Mexiko. | foto: Jiří Kalát , pro iDNES.cz

WWOOOFing: další způsob, jak levně procestovat svět

  • 21
Poznat cizí zemi a její kulturu není za klasický turistický týden možné. Dlouhodobě cestovat zase vyžaduje dost peněz. Je však možnost, jak obě bariéry překonat a strávit ve vybrané zemi měsíc či rok s minimálními náklady a byrokracií. Jmenuje se WWOOFing.

Je to už třetí den, co trávím večer na malé zídce a čekám, až se na obzoru objeví auto naší šéfové. Před několika dny odjela na rodinné setkání s tím, že nakoupí a přiveze zásoby na další týden. Opozdila se a ani dnes to nevypadá, že se vrátí. Je s podivem, co mé dvě společnice dokážou vytvořit z pšeničné mouky, cukru, instantního kafe, trochy koření a pár rajčat. Dieta jako ušitá, i když nechtěná. 

Čtěte také

Moje první zkušenost s WWOOFingem je hodně rozporuplná, pracuju na ekologické farmě ve státe Chihuahua v severním Mexiku. Pozemky se rozkládají asi 25 kilometrů od první vesnice jménem Yapachic, jediná doprava sem je autem (a pak po svých). Vyprahlá zem, několik kusů dobytka, koně, stádo bizonů, pár slepic, prasat, dva psy a to všechno drží pohromadě jednadvacetiletá a energická, i když občas malinko naivní Američanka Melisa.

Práce není těžká: stačí nakrmit zvířata, zorat a pohnojit malá políčka, a také se postarat o zeleninovou zahrádku. Jsme tu na to tři, a tak vše zvládáme během tří až čtyř hodin. Zbytek dne máme volno. To je dostatek času k prozkoumávání krás a tajemství okolních skal.

Melisin strýc ozdobil stěny dobře zajištěnými lezeckými cestami a všude je mnoho nádherných balvanů k bouldrování, což ocení každý lezec. Tedy sice jsme malinko bez jídla, ale jinak si není na co moc stěžovat.

Ubytování, jídlo a zkušenosti za práci

WWOOFerem snadno a rychle

  • Nejdřív si vyhledejte stránky české či mezinárodní organizace www.wwoof.org / www.wwoof.cz.
  • Přečtěte si podmínky dobrovolnictví a zaplaťte poplatek 250 Kč.
  • Do 14 dnů budete zaregistrováni, získáte přístup do internetové databáze a bude vám zaslána brožura "Seznam hostitelských farem“.
  • Vyberte si místo a práci, kterou by jste chtěli dělat. Pak farmu zkontaktujte a domluvte se na případném pobytu. Dopravu si platíte sami.
  • Doporučujeme ještě před odjezdem najít někoho, kdo na farmě už byl a může dát doporučení. Vyvarujete se tak případnému zklamání či nedorozumění.

WWOOF (World Wide Opportunities on Organic Farms ) začal fungovat před více než 40 lety ve Velké Británii jako projekt Sue Coppardové, která se rozhodla dát lidem možnost vyzkoušet si život na organických farmách, a přiblížit se tak opět přírodě.

Vše odstartovalo několik víkendových brigád pro čtyřčlenné skupiny. Nyní je WWOOF rozšířený po celém světě a na jeho projektech spolupracují desítky tisíc lidí různých národností, vyznání i politických názorů. Česká republika se připojila v roce 2003 a v nynější době už eviduje kolem padesátky farem.

Celý systém je založený na propojení dvou skupin lidí. Na jedné straně stojí farmáři, kteří potřebují pomoc a rádi by se podělili o své zkušenosti s ekologickým hospodařením, a na druhé dobrovolníci, kteří se chtějí učit a pomáhat. Na věku nezáleží, přičemž zůstat můžete od jednoho týdne až po několik let.

Farmář se zaváže zajistit pro dobrovolníka stravu i ubytování a ten na oplátku odpracuje 4-6 hodin denně, pět dní v týdnu. Jelikož jde o nevýdělečnou činnost a ve většině zemí je dobrovolnictví vítáno, není tak nutné mít pracovní povolení, čímž se dají ušetřit starosti s byrokracií.

WWOOF má několik rovin, které se vzájemně prolínají. Jde především o získání nových zkušeností, což je zvláště pro lidi v oboru vítanou možností. Ke snaze chránit planetu a poznat základy ekologie se ale může připojit i úplný začátečník.

Dobrovolník dobře pozná nejen místní lidi, ale najde i spoustu nových přátel z celého světa. Práce je jen jednou součástí celého programu, dalšími, a možná i těmi důležitějšími, je učení a cestování. Pokud je cestovatel někde týden, sotva si zapamatuje názvy restaurací v jeho okolí. Když už je někde půl roku, pracuje s místními, splyne s prostředím a stane se jeho součástí. Naučí se jazyk a pochopí lokální myšlení. Pozná kulturu země, ve které žije, její tradice i zvyky. Uvidí nejen dobré stránky, ale i ty zlé, lépe porozumí problémům a potřebám místních lidí.

Pozorovat stádo bizonů je neuvěřitelný zážitek. Strach i respekt smíšený s touhou jít co nejblíž a vidět co nejvíc.

I stlaní postelí může pomoci ekologii

"Některé země, např. Česká republika nebo Austrálie, se úzce specializují na dobrovolnickou práci na organických farmách, zatímco např. na Novém Zélandu představuje WWOOFování mnohem širší pojem," píše blogerka Natalie Šímová.

Moje druhá zkušenost pochází právě z těchto dvou věčně zelených ostrovů plných ovcí. V malé vesničce Karamea na severu jižního ostrova, kde končilo několik treků, stojí hostel Rongo. I zde pracují WWOOFeři, sice spíše stelou, uklízejí a spravují chod ubytovny, než farmaří. To však vadí málokomu a pro ty opravdu zaryté ekology je zde připravena i docela velká ekologická zahrádka. Pracuje se asi tři hodiny denně, někdy o hodinku více.

Práce v lokálním rádiu, i to může být jednou z náplní činnosti WWOOFera.

Ekologické usedlosti mohou být spojené například s hostelem, půjčovnou lodí či cestovní agenturou.

Dva kilometry od hostelu je nádherná pláž a o pár dalších severněji zase krásné jeskyně. Není to práce, ale spíše zábava a ideální místo k odpočinku. Měsíc cestování za mnou a další týdny přede mnou včetně Vánoc a Nového roku mě přesvědčily zůstat. Malý hostel se mi tak stal na svátky domovem a další dobrovolníci rodinou. Byl to silný a přátelský zážitek, plný smíchu, dobrého pití a jídla.

Vaření a úprava surovin jsou jedněmi z nejzákladnějších prací v hospodářství. Je na každém, jak se s tím popere a jestli například dokáže zabít slepici, když už by si ji rád dal k obědu.

Netěšit se, nesnít, ale spíš myslet realisticky

"Někdo WWOOFera bere jako zpestření jinak celkem jednotvárného života v zapadlém koutě vlasti, jiný ho považuje za levnou pracovní sílu, a to se vším všudy," sděluje své zkušenosti Natalie Šímová.

Nedorozumění, velké nároky či náročné představy, to jsou asi největší nebezpečí spojené tímto způsobem cestování. Ke zkratu většinou dojde již při prvním kontaktu, kdy si dobrovolník vysní svoji práci a poté zapomene na realitu, která se mu do jeho obrázku nehodí.

Ubytování se různí, někdy jde jen o místo na stan, o pokoj nebo i o celý dům.

Webové stránky různých farem vypadají sice krásně a idylicky, ale skutečnost může být naprosto jiná. Stejně tak mnohé zvyky farmářů mohou být zvláštní a pro někoho až divné, ať se to týká třeba náboženství nebo stravovacích návyků.

Vždy je dobré si předem vyhledat kontakt na někoho, kdo už na daném statku byl a může tak poskytnout nějaké reference. Dobrovolník se vyvaruje toho, že bude zavřený na farmě s párkem "fundamentalistických veganských ekologů", kteří mu nedovolí ani si koupit Coca-colu či párek v rohlíku. Stejně tak se může stát, že je WWOOFer zneužíván jako regulérní námezdní síla a pracuje hodně přes čas. V takovém případě ho však nic neváže a může kdykoliv odejít.

WWOOFing je možnost, jak poznat svět a přitom neutratit celoživotní úspory. Nese s sebou ale mnohá úskalí, která nejsou pro každého a mnohdy dokážou zamávat s psychikou všech zúčastněných. Je proto vždy dobré si důkladně promyslet, kam, proč a jak pojedeme. Pokud to víte, stačí už jen vyrazit.

, pro iDNES.cz