Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vzpomínky vložili Kanaďané do šarlatového květu

  13:22aktualizováno  13:22
Je to docela zvláštní pocit. Zejména pro ty, kteří se s ozdobou v podobě květu vlčího máku setkají poprvé, a v tak hojném počtu. V týdnu od 5. do 11. listopadu nejčastěji, ale i dříve, potkáváte na kanadských ulicích chodce, jejichž klopy kabátů, límce šatů či okraje klobouků zdobí tento květ. Na televizní obrazovce, a to při jakékoliv příležitosti – přenos hokeje, krasobruslení či obyčejné zpravodajství –, vidíte límečky dámských šatů a svetříků, stejně jako i pánské obleky komentátorů, herců, televizních hlasatelů ozdobené onou červenou placičkou. A co to znamená?

Je to vzpomínka na padlé. Na ty, kteří se z válečné vřavy domů už nevrátili. A vůbec nezáleží na tom, kdy se tak stalo. Konečně Kanada má svou válečnou historii velice bohatou. Vyvrcholením tohoto týdne veteránů je 11. listopad, den, kterému dali Kanaďané název The Remembrance Day.

Mentalitou jsou Kanaďané velice mírumilovní. Nikoho nenutí, aby přijal jejich historii, návyky, mladou kulturu, jenž se vyvíjí za silného ovlivňování kultur přistěhovalců z celého světa. Jsou však hrdí a potrpí si na tradici vydobyté svobody. Milují své rodiny, ctí tuto malou pospolitost státu s vytrvalostí téměř posvátnou. Proto dodržují svoje svátky, proto jsou především rodilí Kanaďané těmi, kdož se pravidelně v listopadu zdobí květy vlčího máku.

Z válečné tradice

Turisty snad překvapuje, kolik různých pomníků vidí v kanadských městech. Celkem si tři války – první, druhá sv. a korejský konflikt - vyžádaly životy 1 031 902 mužů a zhruba 50 tisíc žen.  V nadživotní velikosti bronzové famózní pomníky připomínají obětavost 650 tisíc kanadských vojáků např. v 1. sv. válce, kde jich bylo 140 tisíc zraněno a 69 tisíc se jich nevrátilo ( včetně těch Novofundlanďanů, kteří sloužili v britské armádě - nutno uvést, že Newfoundland byl britskou kolonií až do roku 1949).

Dodnes si zejména Holanďané pamatují na obětavý zásah kanadských vojáků, kteří osvobodili jejich fašisty okupovanou zemi. Druhá světová válka si vyžádala 47 tis. životů Kanaďanů včetně Novofundlanďanů, když se jich bojů na souši, na moři i ve vzduchu zúčastnilo 1,5 miliónu:  237 tisíc jich například sloužilo na severozápadním konci Evropy, 97,5 tisíc v Itálii, 1975 bylo umístěno v Hong Kongu (a 557 jich tam bylo zabito); vojáci země javorového listu sloužili u Normandie ve Francii, plavili se po severním Atlantiku, podíleli se na vzdušných bojích v Evropě.

Po vypuknutí války se jen na 37 cizích lodích plavilo 1400 kanadských námořníků. Kanada tehdy měla ze zemí Britského společenství nejsilnější obchodní loďstvo se zhruba 180 zaoceánskými nákladními loděmi a 14 tis. kvalifikovanými námořníky. Není také  bez zajímavosti, že země v té době měla jen něco přes jedenáct miliónů obyvatel.

A třetím takovým setkáním s minulostí je pod vlajkou OSN účast Kanaďanů v korejském konfliktu v letech 1950-53. Tam jich z 26 790 zúčastněných vojáků – na souši, vodě i ve vzduchu ( vzdušné boje a transport byly posilovány 426 letkami Royal Air Force ) položilo své životy 516.

Možná vás bude zajímat, zda byli  památného vzpomínkového dne přítomni i přímí účastníci tehdejších válek? Jak ukazuje letošní statistika, naživu zůstalo 282 přímých účatníků I. sv. války, z čehož  bylo 46 žen. Jejich věkový průměr činil 101 rok. V průměrném věku 79 let žije 339 690 účastníků bojů II. sv. války, z toho je 35 636 žen. Nejmladšími jsou bývalí bojovníci v Korejské válce, kterým je dnes v průměru 70 let. Tohoto věku se dožilo 16 842 přímých účastníků, z toho jsou 1684 ženy.
 

Svět se s kanadským státním znakem - javorovým listem - setkává při různých mírových akcích. Kanaďané se pod vlajkou jednotek OSN podíleli např. na řešení suezské krize v roce 1956, někteří se zúčastnili zklidňování situace na Kypru, v Egyptě, Kongu, monitorovací tým byl ve Vietnamu, jednotky působily v Indii a Pákistánu, v Rwandě i Somálii, v Golfském zálivu, v bývalé Jugoslávii a dnes v Afgánistánu.

The Royal Canadian Legion

Veteráni jsou sdruženi v organizaci s názvem The Royal Canadian Legion (Královská kanadská legie),  která je největší organizací svého druhu na světě. Dnes v 1600 pobočkách v Kanadě, ve 20 v Americe a třech v Německu sdružuje 480 tis. členů. Každým rokem aktivitu poboček podoruje centrála 350 miliony dolarů, které slouží především k obohacení života a služeb veteránům.

Respekt k veteránům

Vzpomínkový Den veteránů si získal velkou autoritu zejména letos, kdy si veřejnost uvědomila, že i v době míru potřebuje své hrdiny. Teroristický útok na americké objekty 11. září přinesl veliké zneklidnění, které vlastně ještě nemělo čas pominout. S úctou a velkou vážností byla letos pořádána oficiální i neoficiální  vzpomínková setkání veteránů se školáky a studenty. Nikdy předtím nebyly tyto dny nabyty tak silnou emocí jako letos.

Veteráni navštěvovali školy a přednášeli a besedovali o tom, co je to válka, co znamená obětovat život pro svobodu, mír a demokracii. Pro mnohé studenty to bylo setkání nadmíru originální. V Kanadě se totiž s uniformovaným vojákem na ulici potkají velice sporadicky. Nábor do řad ozbrojených sil se koná ve sdělovacích prostředcích nenásilnou formou. Na ulicích nevolají na kolemjdoucí plakáty, v rádiu se o potřebě posílení ozbrojených sil nevysílá. Sem tam se objeví na televizní obrazovce reklama a výzva k mladým lidem. Kromě běžných kriminálních činů se kanadští občané nesetkávají s bombovými ani jinými ozbrojenými útoky a jejich likvidace. Mírově klidné ulice ani nedávají tušit, že vlastně někde jinde může být válka, že nebezpečí může do země přijít odněkud jinud a nečekaně. A v tomto momentě sehrávají takové besedy významnou roli.

Proč květ vlčího máku

Věřím, že vás také zajímá, odkud se se vlastně vzal onen květ vlčího máku jako symbol padlého vojáka. Každým listopadem v  Kanadě „rozkvete“ více než třináct milionů květů vlčího máku. Kanaďané si jej připínají od roku 1921. Souvislost mezi tímto šarlatovým květem a padlými na bitevním poli existuje po 110 let. Existuje totiž důkaz o korespondentu, který si v průběhu napoleonských válek všiml toho, jak rychle rostou vlčí máky na hrobech vojáků ve francouzských Flandrách.

Člověk, který se zasloužil o adopci „poppy“ do Kanady, byl lékař John McCrae z ontarijského Guelfu (zemřel na pneumonii ve svých 44 letech), který sloužil v 1. sv. válce. Jeho báseň  In Flanders Field the poppies blow... se po krátkém čase stala písní národní. Její slova a melodie se dotýkala každého. V Kanadě byl poprvé květ vlčího máku jako symbol vzpomínky na padlé přijat v roce 1921. A odtud se přenesl i do Ameriky. Kdo ví, třeba se bude jednou celý svět odívat do tohoto šarlatového květu.

Dvě minuty ticha

Velice se mi líbila slova pana Billa Barcalayho, presidenta Královské kanadské legie, který vyzval celou Kanadu, rozprostírající se v šesti časových pásmech,  v neděli 11. listopadu v 11 h. ke dvouminutovému tichu: „Kdekoliv jste a cokoliv děláte, zastavte se a svou mysl soustřeďte na jediné – na vzpomínku. Ticho v tomto hlučném světě je dosti výmluvným potvrzením toho, že jsme se vyrovnali s minulostí a že pokračujeme v práci pro mír, demokracii a svobodu.“ 

Své čtenáře zdraví a každý den úsměv přejí Věra a Petr Kohoutovi. Chcete-li nám psát: petrvera@home.com 
 

Tato válečná loď patřila ve 30.letech 20. stoleté k nejprogresivnějším. Její palebné vybavení ji dělalo velice silnou. Celkem bylo takových lodí postaveno 27: britské námočnictvo vlastnilo 16 - z toho 12 bylo zničeno ve II. sv. válce, kanadské jich mělo 8 - ve válce byla zničena jedna, a australské námořnictvo provozovalo takové tři. Hned v roce 1945 bylo započato s rekonstrukcí této lodě, která trvala téměř 20 let.





Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.