Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vzácný Špačkův dům nahradil kýč na peníze

aktualizováno 
Chybělo osm let a neobarokní Špačkův dům v centru Prahy mohl slavit sto let. Místo toho ho soukromá firma se souhlasem pražských úřadů zbourala a na jeho místě postavila obří budovu se stovkami kanceláří.

"

 

"Špačkův dům ukázal, že lze zbořit cenný historický objekt jen proto, že na jeho místě může vzniknout výnosnější novostavba," napsal ve svém posledním věstníku Klub za starou Prahu, který hodnotil architektonický vývoj v hlavním městě v posledních patnácti polistopadových letech.

Hlavní cena pro likvidátora

Když v roce 1998 porota architektů a památkářů v roce 1998 udělovala anticenu Bestia triumphans "největšímu likvidátorovi kulturního dědictví v Česku", stal se "vítězem" architekt Pavel Pirkl, který se jako vedoucí odboru památkové péče pražského magistrátu zasadil také o demolici Špačkova domu nedaleko obchodního domu Bílá labuť.

Špačkův dům pocházel z roku 1901 a zdemolován byl v roce 1993. Jeho likvidaci nezabránil ani protest Rady Obce spisovatelů a českého centra PEN klubu. Ve svém prohlášení z února 1993 vyjádřily "podiv nad tím, že má dojít k dalšímu barbarskému činu, jaký od zbourání nádraží budovy Těšnov z příkazu Antonína Kapka nemá obdoby".

PŘEČTĚTE SI

Těšnovské nádraží pohřbila pražská magistrála


Dům postavil majitel Kokořína

Stavitelem Špačkova domu byl někdejší majitel Kokořína, c. a k. rada a vrchní pražský poštmistr Václav Špaček. Plány domu nejspíš vypracoval známý pražský architekt Alois Dlabač, mimo jiné autor průčelí osmi domů v honosné Pařížské ulici v Praze.

Zdeněk Lukeš, historik architektury, před časem připomněl, že Špačkův dům byl čtyřpatrový nárožní dům se štukovou neobarokní výzdobou. Úroveň štukové dekorace, kování litinových zábradlí a dřevěných ostění označil Lukeš za velmi vysokou.



Nové Město. Boční průčelí neobarokního Špačkova domu čp.1216, zbořeného roku 1993, do Lodecké ulice. Foto kolem roku 1940.
Zdroj:
Národní památkový ústav
* PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE NA FOTO

Podle Klubu za starou Prahu byla demolice Špačkova doma prvním příkladem konce "porevolučních růžových snů" o tom, že se hlavní město už nebude zbavovat svého kulturního dědictví a že nepovolí další nové stavby, které se do centra Prahy nehodí a spíše ho hyzdí.

Kýčovitá architektura s věžičkami

Klub pokládá novou administrativní budovu Praha City Center, která vyrostla na místě Špačkova domu, za "kýčovitou architekturu, která se svůj naddimenzovaný objem snaží zastřít mohutnou římsou a 'malebnými' nárožními věžemi".

Ke kritice se připojili i jiní architekti. "Myslím, že budova z architektonického hlediska pro svou předimenzovanost a jakousi nafoukanost nebude pro Prahu přínosem," řekla například architektka Radomíra Sedláková bezprostředně poté, co byla nová budova Praha City Center v listopadu 1995 otevřena.

Někteří architekti upozornili, že nová budova je o dvě patra vyšší, než by bylo vzhledem k okolí optimální.



TAKHLE SE BOJUJE S PAMÁTKAMI. Bourání Špačkova domu, 1993.
Autor: Herbert Slavík

Kdo tahá za nitky

Kauza Špačkova domu vyvolala velký ohlas veřejnosti a vedla dokonce k odvolání ředitelky památkového ústavu Věry Müllerové, která byla pro zachování Špačkova domu, a ředitele odboru památkové péče magistrátu Pavla Pirkla, který ji naopak schválil.

V této souvislosti ale znalec problematiky architekt Richard Biegel poukazuje na paradoxní fakt, že zatímco ředitelka z oficiální památkové péče odešla, Pirkl se stal jejím nástupcem v pražském ústavu památkové péče. "Na několik let tak vznikl sehraný tandem ředitele pražského památkového ústavu a představitelů odboru památkové péče magistrátu, kteří bez větších obtíží další velké novostavby schvalovali," říká Biegel.

Právě z magistrátu tehdy zazněly hlasy hájící výstavbu podobných nových budov. "V Praze je v současné době dostatek administrativních ploch, ovšem v kategorii světového standardu je nabídka méně než padesátiprocentní. Zprovozněním Praha City Centra se hlavní město opět posune v oblasti podmínek pro podnikání na běžnou světovou úroveň," řekl tehdejší pražský radní Michael Hvízdala.

STROJ ČASU

 

*** ČTĚTE SERIÁL STROJEM ČASU PO ČESKU - ZDE
V seriálu mapujeme místa, která se v posledních desetiletích zásadně změnila. Všímáme si objektů, po nichž nezůstalo nic, jen jizvy v duších lidí nebo vzpomínky. Chceme ale naopak přibližovat i místa, která, kdysi zdevastovaná, povstala z popela...

Redakce iDNES děkuje za poskytnuté fotografie fotoarchivu ústředního pracoviště Národního památkového ústavu na Valdštejnském náměstí v Praze a Klubu za starou Prahu.

 

Praha, Nové Město. Budova Praha City Center na místě bývalého Špačkova domu, 2003

Praha, Nové Město. Průčelí novostavby na místě Špačkova domu do Petrské ulice u zvonice a kostela sv.Petra. Foto z roku 2005.

Praha, Nové Město. Hlavní průčelí novostavby na místě Špačkova domu v Klimentské ulici. Foto z roku 2006.

Praha, Nové Město. Budova Praha City Center na místě bývalého Špačkova domu, 2003

Praha, Nové Město. Budova Praha City Center na místě bývalého Špačkova domu, 2003

Nové Město. Boční průčelí neobarokního Špačkova domu čp.1216, zbořeného roku 1993, do Lodecké ulice. Foto kolem roku 1940.

Praha, Nové Město. Likvidace Špačkova domu. Snímek z 5.4.1993

Praha, Nové Město. Likvidace Špačkova domu. Foto z 5.4.1993.

Praha, Nové Město. Likvidace Špačkova domu. Foto z 5.4.1993.

Praha, Nové Město. Likvidace Špačkova domu. Foto z 5.4.1993.

Praha, Nové Město. Likvidace Špačkova domu. Foto z 5.4.1993.

Autoři:




Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Vltava v těchto dnech teče rychle. Jez ve Zlaté Koruně prověří vodáky na...
PŘÍMÝ PŘENOS: Podívejte se na sjíždění jezu Zlatá Koruna na Vltavě

Vodácká sezóna je již v plném proudu a řeky se těší na prázdninový nápor vodáků. Pokud právě sedíte u počítače, můžete se zchladit sledováním vodáků na jezu...  celý článek

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.