Spolujízda je většinou bezplatná internetová služba, kde řidiči inzerují plánované cesty s cílem zaplnit místa v poloprázdném autě a snížit náklady na benzin. Internetoví "stopaři" zase hledají, s kým by se mohli svézt.
Ve srovnání se sousedními zeměmi, především Německem, Rakouskem a Polskem, Češi spolujízdu zatím využívají omezeně. Stále víc cestovatelů si ale uvědomuje výhody rychlého a levného cestování, kdy se při troše pružnosti a odvahy dá projet téměř celá Evropa.
Překonejte obavy, radí cestovatelky
Například Kristýna plánovala na poslední chvíli zimní dovolenou. Přátelé z Francie jí nabídli ubytování ve vlastní horské chatě, ale cesta do Alp představovala značné náklady. Silvestrovské letenky i jízdenky na autobus se šplhaly vysoko přes 5 tisíc korun. Nakonec se na doporučení kamarádky porozhlédla po internetu a našla mladého inženýra, který dojížděl do Ženevy za prací. Za pouhou tisícikorunu ji podstatně přiblížil kýženému cíli, odkud si ji přátelé už vyzvedli.
Snaha ušetřit přivedla k vyzkoušení spolujízdy i Lucii. Ta zjistila, že počínaje 26. narozeninami začne přicházet o spoustu slev, kterých do té doby využívala jako studentka. Cena zpáteční jízdenky do rodné Ostravy se tak vyšvihla téměř na 900 Kč, což značně vyčerpávalo její rozpočet.
"Když pomalu hrozilo, že rodiče zapomenou, jak vypadám, rozhodla jsem se dodat si odvahy a zkusit spolujízdu. Poprvé jsem sice měla trochu obavy, ale ty se brzy rozplynuly a dnes už ji využívám naprosto běžně," pochvaluje si Lucie nový způsob cestování. Cesta přes celou republiku ji tak vyjde na pouhých 250 korun. A celkové zkušenosti jsou prý povětšinou dobré, až na několikahodinový nedobrovolný poslech Evropy 2 a sblížení s jednou přítulnou čivavou.
Řidiče si můžete ověřit
Před několika lety se v na českém internetu začaly objevovat první stránky pro spolujízdu (spolujizda.com, spolujizda.net či studentský waybook.cz), které však kromě nepřehledné grafiky trpěly také nedostatkem uživatelů. A některé z nich navíc požadovaly za zprostředkování služby poplatek v řádech stokorun.
S vítanými inovacemi přišel před několika měsíci server Jízdomat (www.jizdomat.cz), který aplikaci propojil s Facebookem a mapami Googlu a zavedl systém hodnocení řidičů a upozornění na oblíbené trasy prostřednictvím e-mailu. Díky Facebooku se uživatelé mohou předem 'seznámit' s potenciálním řidičem/spolujezdcem, případně zjistit, nemají-li nějaké společné známé, kteří by mohli podat reference.
Spojení s aplikací Googlemaps zase umožňuje hledat alternativní jízdy v okolí cílového místa. "U každé vypsané jízdy jsme díky Google Maps schopni zjistit danou trasu. Když pak jiný uživatel hledá jízdu z Prahy např. do Velkého Meziříčí, dokážeme mu nabídnout i jízdu z Prahy do Olomouce, protože víme, že Velké Meziříčí je od původní trasy vzdáleno jen cca 1 km a danému řidiči se vyplatí nepatrně si zajet," vysvětluje Jan Mittner, jeden z otců Jízdomatu.
Zahraniční spolujízda
Přestože na českých spolujízdních serverech zatím jednoznačně převládají jízdy na krátké i delší vzdálenosti v rámci České republiky a Slovenska, s příchodem letní sezony roste také nabídka zahraničních cest. "Nejčastěji se objevují nabídky spolujízdy do Německa, Rakouska, Francie, Itálie a Holandska. Výjimkou ale nejsou ani jízdy do Chorvatska, Řecka, Bulharska či dokonce Turecka," potvrzuje Mittner. Pokud cestujete na delší vzdálenost a nedaří se vám najít přímou jízdu, je možné zkombinovat nabídky několika serverů.
Mezinárodní spolujízdu zprostředkovává také evropský server ride4cents.org, případně jeho česká mutace jeduzakorunu.org. Zde je pro zvýšení bezpečnosti nutné se zaregistrovat, pokud chce uživatel navíc získat označení "důvěryhodný", musí zaslat dva naskenované osobní doklady potvrzující jeho totožnost.
Ceny zahraničních jízd závisí také na celkovém obsazení automobilu, orientační cena cesty z Prahy do Paříže se tak může pohybovat od 350 do 770 korun, do Budapešti okolo 190 až 380 Kč a z Brna do Athén od 600 do 1 200 korun.
Zahraniční webyNěmecko: www.mitfahrgelegenheit.de |
