Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přechod Vysokých Tater: vysokohorská romantika od chaty k chatě

aktualizováno 
Kdo má rád vysoké hory a chce do nich vyrazit na několikadenní přechod, najde ve Vysokých Tatrách ideální podmínky. V Tatrách se lze ubytovat v pohodlných horských chatách, navíc hory jsou to poměrně malé a kompaktní, takže z nich můžete kdykoliv uniknout zpět do civilizace.

Chata pri Zelenom nabízí perfektní služby a nádherné prostředí. Vpravo dominanta okolí Jastrabia veža, vlevo Pyšný štít. | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Přechod Tater můžete zvládnout i s dětmi, kterým lze trasy přizpůsobit podle jejich zdatnosti a počasí. Ideálním obdobím na vícedenní turistiku je začátek léta a podzim, kdy chaty „nepraskají ve švech“ a na cestách nepotkáte tolik lidí.

Chata pri Zelenom plese

Náš plán byl postupovat podél hřebene Tater od východu k západu a za první chatu jsme zvolili Chatu pri Zelenom plese, neboli postaru „Brnčálku“. Tato naše základna se nakonec ukázala jako nejlepší ze všech, co jsme navštívili a bylo dobře, že jsme si na třídenní rozchození před vlastním přechodem zvolili právě tuto lokalitu.

Fotogalerie

Vyrážíme s napěchovanými batohy z příjemného penzionu Lesna v Tatranské Lesné a električkou se přesouváme do Tatranské Lomnice. Odtud již vede značená trasa, podle ukazatele to máme na Brnčálku necelé čtyři hodiny.

Dětem jsme do batůžků dali spacák, pár lehkých věcí a do postranních kapes jejich nejoblíbenější plyšáky. My to máme o dost těžší, přesto naše rodinné tempo stíhá časové údaje na ukazatelích, a to včetně sběru lesních jahod a několika občerstvovacích zastávek.

Krátce po poledni dorážíme na Chatu pri Zelenom plese, která leží přímo u jezera pod mohutnými štíty tatranských hor. Ubytováváme se ve čtyřlůžkovém pokoji s palandami a vydáváme se na průzkum okolí. Postupně v následujících dnech navštěvujeme Kopské sedlo a Velké Biele pleso, šplháme k Červenému plesu pod Jahňačí štít (vrchol kvůli počasí vzdáváme), pozorujeme zblízka kamzíky, seznamujeme se s chlupatým psem Brunem a hrajeme si na písečné pláži u jezera.

Přes Velkou Svišťovku na Zamku

Čtvrtý den nás čeká první přechod do nové chaty. Jako obvykle snídáme v půl sedmé z velkorysého švédského stolu a v osm již v plné polní vyrážíme k našemu dalšímu cíli, kterým je Zamkovského chata.

Trasa vede po červeně značené magistrále do strmého kopce do sedla pod vrcholem Velká Svišťovka. Hravě překonáváme první úsek jištěný řetězy a postupně nabíráme výšku. Můžeme se kochat pohledy na Zelené pleso a podkovu vrcholů, které jej obklopují. Naše chata najednou vypadá jako malinká hračka z Lega.

Výstup na Svišťovku vede po červeně značené magistrále

Výstup na Svišťovku vede po červeně značené magistrále

Zamkovského chata leží na okraji lesa pod stěnou Lomnického štítu.

Zamkovského chata leží na okraji lesa pod stěnou Lomnického štítu.

Z Huncovské doliny k nám doléhá hvízdání svišťů, tato milá zvířátka jsou ale plachá, takže se nám je nepodaří zahlédnout. To kamzíci na nás zvědavě koukají ze skalky nad cestou a ochotně pózují při fotografování. V červnu je na cestě ještě klid a asi proto se nás zvířata nebojí.

Trasa přechodu s dětmi podle autora

1. den: Tatranská Lomnica – Chata pri Zelenom plese (4 – 5 hod.)
2. den: Chata pri Zelenom plese – Velká Svišťovka – Skalnaté Pleso – Zamkovského chata (3 – 3,5 hod.)
3. den: Zamkovského chata – Rainerova chata – Zbojnická chata (3 – 3,5 hod.)
4. den: Zbojnická chata - Prielom - Polský hrebeň - Sliezsky dom (3,5 – 4,5 hod.)
5. den: Sliezsky dom – Smokovec (2 – 2,5 hod.)

Na oběd zastavujeme na Skalnaté chatě, která je oproti bufetu v mezistanici lanovky jakousi oázou klidu. Chatařem tu je vysloužilý nosič pan Kulanga a dětem chceme ukázat, jak vypadá opravdová nosičská krosna. Bohužel se ale setkáváme s velmi pomalým servisem, vodovou polévkou a i pivo mají zvětralé. Škoda, ještě před pár lety tu vše jakžtakž fungovalo, zdá se, že chod chaty je již nad síly starého pána.

Sestupujeme úbočím po magistrále a noříme se do lesa. Na Lomnické vyhlídce se nám naskytne smutný pohled na kůrovcem napadený les okolo Rainerovej chaty. Důsledkem větrných kalamit a „nezásahové“ politiky lesníků se v posledních letech kůrovec pořádně „zakousnul“ do tatranských lesů a vypadá to, že smrčiny v dolinách už nic nezachrání.

Odpoledne přicházíme na Zamkovského chatu. Je to naše oblíbené místo, již jsme tu s dětmi několikrát nocovali, takže se již těšíme do pokojíčku s balkonem a vyhlídkou na Slavkovský štít.

Velká Studená dolina

Následujícího rána míříme na Zbojnickou chatu. Kvůli náročnosti jsme zavrhli průchod přes Téryho chatu a Priečne sedlo a sestupujeme kolem Obrovského vodopádu na rozcestí Nad Rainerovou chatou, odkud stoupáme Velkou Studenou dolinou k našemu dalšímu nocležišti.

V půlce června jsou tatranské chodníky prosté turistů, takže si užíváme klidu a pohody. U Vareškového plesa obdivujeme záplavu jarních květin na šťavnatě zelených horských loukách. Fotíme fialové dřípatky karpatské, růžové silenky, žluté kamzičníky i modré zvonky. Jsme v alpínském pásmu, kde se jaro teprve probouzí a na svazích nad jezerem se ještě bělají jazyky posledního sněhu.

Vodopády Studeného potoka

Vodopády Studeného potoka

Traverz nad Zamrznutým plesem. V pozadí sedlo Prielom

Traverz nad Zamrznutým plesem. V pozadí sedlo Prielom

Zbojnická chata leží ve výšce 1960 metrů a je tak nejvýše položenou chatou našeho výletu. Výše v Tatrách najdeme už jenom Téryho chatu a Chatu pod Rysmi. Zásoby sem vynášejí nosiči z Hrebienku a kvůli tomu jsou ceny vyšší a porce menší než dole v údolí. To vše ale vyvažuje neopakovatelná scenérie štítů a horských jezer.

Poprvé během našeho výletu spíme ve společné noclehárně, poprvé musíme na záchod do venkovní kadibudky a poprvé se musíme mýt ve dřezu studenou vodou.

Chata pri Zelenom nabízí perfektní služby a nádherné prostředí. Vpravo dominanta okolí Jastrabia veža, vlevo Pyšný štít.

Chata pri Zelenom nabízí perfektní služby a nádherné prostředí. Vpravo dominanta okolí Jastrabia veža, vlevo Pyšný štít.

Velické pleso, v pozadí Sliezsky dom

Velické pleso, v pozadí Sliezsky dom

Přes dvě sedla na Sliezsky dom

Na závěr jsme si nechali nejnáročnější túru – chceme přejít dvě horská sedla a dojít na horský hotel Sliezsky dom. První průsmyk se jmenuje Prielom, dosahuje výšky 2290 m a cesta přes něj není úplně snadná, i když snazší než přes již vzpomínané Prične sedlo.

Nejprve stoupáme po modré značce dolinou, pak se kamenitý chodník stáčí k hřebenu a postupně nabývá na strmosti. Poslední úsek vede po skalách a vzápětí stojíme v úzké skalní štěrbině, v nejvyšším bodě našeho putování.

Náročnější přechod včetně vysokohorských sedel

1. den: Ždiar – Široké sedlo – Chata pri Zelenom plese (4,5 - 5 hod.)
2. den: Chata pri Zelenom plese – Velká Svišťovka – Skalnaté Pleso – Zamkovského chata (3 – 3,5 hod.)
3. den: Zamkovského chata – Téryho chata (1,5 – 2 hod.)
4. den: Téryho chata – Priečne sedlo – Zbojnícka chata (3 – 3,5 hod.)
5. den: Zbojnícka chata – Prielom – Polský hrebeň – Sliezsky dom (3,5 – 4 hod.)
6. den: Sliezsky dom – Popradské Pleso (3,5 – 4 hod.)
7. den: Popradské Pleso – Štrbské Pleso (1,5 – 2 hod.)

Sestup z Prielomu po ocelových kramlích nepostrádá na dobrodružnosti a odměnou jsou nám pohledy na Zamrznuté pleso, které dle svého názvu i nyní pokrývá vrstva sněhu a ledu.

Nakrátko se dostáváme na severní stranu Vysokých Tater, vzápětí ale znovu stoupáme do sedla Poľský hrebeň. Tentokrát je to ale oproti Prielomu doslova pohoda. Protože hřebeny jsou v mracích a začíná pršet, vynecháváme „bonus“ v podobě výstupu na nádherný rozhledový vrchol Východnou Vysokou a sestupujeme Velickou dolinou k Sliezskemu domu.

Původně jsme zvažovali pokračovat jeden další den na Popradské Pleso, ale špatné počasí nás dál nepustilo. Končíme tedy u Velického plesa pod vrcholem Gerlachu a užíváme si komfortu horského hotelu.

Může se hodit

Doprava
Do Vysokých Tater můžete jet autem, vlakem nebo autobusem. Praktický je noční lůžkový vlak – večer sednete do vlaku a ráno se probudíte v Popradu. Při cestě autem je nejrychlejší cesta Praha – Brno – Starý Hrozenkov – Trenčín – Žilina – Poprad (550 km, cca 6 hod). Je nutné zakoupit slovenskou dálniční známku. V místě můžete využít přesunů električkou (jezdí mezi Štrbským plesem a Tatranskou Lomnicí) nebo lanovek (Smokovec – Hrebienok, Tatranská Lomnica – Skalnaté Pleso).

Horské chaty

Ve Vysokých Tatrách najdeme přes desítku vysokohorských chat, které nabízejí ubytování. Seznam chat s kontakty a dalšími informacemi najdete například zde. K seznamu je ještě možno přiřadit Chatu Plesnivec, která leží v sousedních Belianských Tatrách.

Ubytování je na pokojích, ve výše položených chatách jen ve společných noclehárnách, většina chat nabízí i nouzové spaní na matracích ve vlastním spacáku. Cena za ubytování se pohybuje průměrně kolem 20 eur/osobu, děti platí přibližně polovinu. V sezoně se vyplatí rezervace ubytování předem, některé chaty vyžadují platbu zálohy. Chaty nabízejí stravování; ceny za teplé jídlo jsou cca 5-7 eur, polévka 3 eura, pivo 2 eura, čaj 1,50 eura, snídaně 5-8 eur. Pitná voda není vždy k dispozici zdarma.

Co s sebou
Postačí vám běžné vybavení na horskou turistiku. Chaty jsou vybaveny dekami a povlečením, spacák není tedy nezbytně nutný, zejména pro děti jej ale doporučujeme vzít s sebou (z hygienických důvodů a v chladnějším počasí). Pro děti pořiďte dětské batohy (malé dospělácké batůžky mají široká záda a dětem se nebudou dobře nosit). Pro průchod náročnějšími sedly lze pořídit dětský celotělový úvazek a lano. My jsme dětské vybavení zakoupili v obchodu www.hanibal.cz, kde mají širokou nabídku dětského outdoorového vybavení.

Kdy vyrazit?
Hlavní letní sezona trvá od 16. června do 31. října. Mimo toto období jsou uzavřené některé vysokohorské trasy. Více info o zimních uzávěrách a návštěvním řádu TANAPu na webu: www.tanap.org/navstevny-poriadok/

Červen – v tomto období je ještě málo turistů v horách, chaty nejsou většinou plné. Kvete spousta horských rostlin a kamzíci jsou poměrně nízko. Na druhou stranu je červen nejdeštivějším měsícem a v sedlech může být sníh.

Červenec a srpen – hlavní sezona, hodně lidí, chaty jsou plné, rezervace jsou nezbytné. Pro děti příjemné teplé počasí. Za horkých dní časté odpolední bouřky.

Září a říjen – babí léto přináší stabilní slunečné počasí. Fotografové ocení barvy podzimu, které se začínají objevovat zhruba od druhé poloviny září. V říjnu chladnější počasí, ve vyšších polohách hrozí námraza. Kratší dny nepřejí dlouhým túrám.

NÁVRH TRASY POHODOVÉHO PŘECHODU S DĚTMI

1. den: Tatranská Kotlina – Chata Plesnivec (2 – 2,5 hod)
2. den: Chata Plesnivec – Velké Biele Pleso - Chata pri Zelenom plese (2 – 2,5 hod)
3. den: Chata pri Zelenom plese – Velká Svišťovka – Skalnaté Pleso – Zamkovského chata (3 – 3,5 hod.)
4. den: Zamkovského chata – Hrebienok – Sliezsky dom (3 – 3,5 hod.)
5. den: Sliezsky dom – Popradské Pleso (3,5 – 4 hod.)
6. den: Popradské Pleso – Štrbské Pleso (1,5 – 2 hod.)

Autor: pro iDNES.cz


Témata: Slovensko




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
United Airlines chtějí zavést poplatky za použití skříněk nad hlavami

Jeden z největších leteckých dopravců světa čelí ostré kritice poté, co zveřejnil záměr zpoplatnit používání prostoru pro zavazadla nad hlavami cestujících při...  celý článek

Žirafy v Národním parku Mikumi v Tanzánii uslyšely řev lvího samce, a tak se...
Žirafy tiše míří k vyhynutí, vymizely už z několika afrických států

Žirafy jsou podle posledního sčítání nanejvýš ohroženým druhem směřujícím k vyhynutí. Za posledních třicet let jejich populace prořídla o čtyřicet procent....  celý článek

Lukáš Furik
Stopem na Zéland: napadli ho psi, řidič kamionu mu dělal sexuální návrhy

Po střední škole pracoval jako technik v jaderné elektrárně Temelín. Měl slušný plat, vlastnil drahé auto a obýval luxusní byt v Českých Budějovicích. Nakonec...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.