Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ostrava pro odvážné: výtahem k tlamě pece a po svých do plynojemu

aktualizováno 
Ta masa železa bere dech. Nad hlavami návštěvníků se tyčí až do výšky 70 metrů a je všude kolem. Každá trubka někam vede, žádný kus železa tu není jen tak. Bývalé vítkovické železárny se proměnily v muzeum, jehož prohlídka bere dech.

Vítkovické vysoké pece. | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Dolní oblast Vítkovice se nazývá historický průmyslový areál uprostřed Ostravy, tvořený dolem Hlubina z roku 1852, přilehlou koksárnou a vysokými pecemi, v nichž se tavilo železo již roku 1830. Do roku 1998, kdy poslední pec vyhasla, se tady vyrobilo na 90 milionů tun surového železa. Vše geniálně postavené na jednom místě, bez nutnosti přepravy surovin a s možností pěších přesunů.

V dobách nepřetržitého provozu tohoto pozoruhodného industriálního kolosu bylo jeho vadou to, že znehodnocoval životní prostředí lidem přímo uprostřed velkoměsta. Tato skutečnost se však po zrušení těžby uhlí a výroby železa ukázala jako výhoda a zachránila zřejmě Dolní oblasti život. Mnoho Ostravanů k ní totiž získalo citový vztah a nedovedlo si představit, že by místo "Ostravských Hradčan", jež měly skončit ve šrotu, vyrostlo obří nákupní centrum, jak zpočátku plánovali politici.

Po letech chátrání a nejasností, během nichž byla Dolní oblast Vítkovice v roce 2002 prohlášena za národní kulturní památku, se přistoupilo s pomocí evropských peněz a dotací ministerstva kultury k realizaci velkorysého, odvážného a časově i finančně velmi náročného projektu. V roce 2008 byly bývalé železárny zapsány na vznikající seznam Evropského kulturního dědictví.

Místecká ulice z VP1

Místecká ulice z VP1

Vyhlídková plošina na VP1

Vyhlídková plošina na VP1

Ve válcové budově bývalého plynojemu z roku 1928, kde se původně skladoval vyčištěný vysokopecní plyn pro energetické účely, vznikla multifunkční hala Gong. Dnes se tu běžně konají koncerty, kongresy, výstavy, festivaly. Hlavní sál, vybavený špičkovou zvukovou a audiovizuální technikou, pojme až 1 500 lidí. V přímém přenosu se odtud vysílají také televizní show.

Vedle Gongu stojící budova U6 (VI. energetická ústředna) slouží jako Malý svět techniky. Asi stovka interaktivních exponátů hravou a zábavnou formou přibližuje nejrůznější fyzikální zákonitosti a technologické postupy. Třeba jak funguje parní stroj, jak se vyrábí elektřina nebo jak se z železa stane ocel. Návštěvníci bez rozdílu věku jsou nadšeni hlavně z možnosti vyzkoušet si na trenažéru řízení letadla nebo hrát si na řidiče tramvaje.

Ostravské Hradčany, nebo Vítkovická katedrála?

Hlavním symbolem Dolních Vítkovic jsou ovšem vysoké pece. V areálu se jich vystřídalo celkem šest, stát zůstaly tři. Jejich siluety vytvářejí neodmyslitelnou dominantu moravskoslezské metropole a přezdívku Ostravské Hradčany si jejich panorama vysloužilo už za první Československé republiky. 

Může se hodit

Jak se tam dostat:
Autem po ulici Ruská (páteřní ulice ostravské městské části Vítkovice), která končí přímo v areálu Dolních Vítkovic. K dispozici velké bezplatné parkoviště uprostřed areálu.
Tramvajemi č. 1, 2, 6, 10, 13, vystoupit na zastávce Vítkovice vysoké pece.

Užitečné informace:
prohlídky areálu s výstupem na VP1: začínají v 10, 12, 14 a 16 hodin.
Vstupné: dospělý 150 Kč, dítě nebo senior 90 Kč, rodinné 2+2 za 390 Kč, děti do 6 let zdarma
Hala GONG: otevřeno denně 10–18 h
Malý svět techniky U6: otevřeno denně 10–18 h; cena 90 Kč/50 Kč

Více informaci:
www.dolnivitkovice.cz
http://svet-techniky-ostrava.cz

Stalo se tak následkem vydání dvou poštovních známek: jedné se siluetou Pražského hradu a s nápisem Hradčany, druhé se siluetou vítkovických pecí a s nápisem Moravská Ostrava. Hojné používání těchto známek v kombinaci s lidovou fantazií dalo vzniknout barvitému slovnímu přirovnání, jež se udrželo dodnes. Hlavnímu iniciátorovi současných velkolepých přeměn Dolních Vítkovic, manažerovi Janu Světlíkovi, se přezdívka Ostravské Hradčany nelíbí a raději by uvítal název Vítkovická katedrála. Ta se však zatím neujala.

Zatímco pece VP4 a VP6 jsou ponechány svému osudu a do budoucna se mají udržovat jen tak, aby nespadly, nejstarší pec VP1 z roku 1913 byla upravena a zabezpečena k prohlídkovým účelům. Pravidelný návštěvnický provoz na ní funguje již více než jeden rok od května 2012. Prohlídka probíhá organizovaně co dvě hodiny s průvodcem a trvá přibližně 100 minut. Vstupenky se kupují v recepci haly Gong, odkud také skupina vychází.

Unikátní vyhaslá pec shora i zevnitř

Prohlídka vysoké pece VP1 začíná nástupem do upraveného skipového výtahu, který návštěvníky vyveze stejně jako kdysi železnou rudu, koks a vápenec až k samotné tlamě pece. Odtud se odkrývá úchvatný pohled na celý dolnovítkovický areál, který svou bizarností připomíná poněkud zrezivělé Ocelové město Julese Verna.

Odvážní mohou od výtahu pokračovat po schodech a zabezpečených plošinách ještě výš až téměř na vrchol sedmdesátimetrové pece. Vyhlídka na celou Ostravu i Beskydy je odtud skvostná a závratná, nicméně je dobré počítat s tím, že nahoře může být citelně chladněji a větrněji než dole.

Za rušnou Místeckou ulicí, přímo dole pod pecí, se rozprostírají nekonečné střechy hal někdejšího průmyslového gigantu jménem Vítkovické železárny. Železo v peci vytavené se tam převáželo k dalšímu zpracování po kolejích speciálně upraveným cisternovým vagonem. V něm tavenina dokázala vydržet více než 24 hodin žhavotekutá.

Fotogalerie

Neméně poutavá než vyhlídka na Ostravu je možnost nahlédnutí do tajemného nitra pece, kde teplota dosahovala hodnot až 2 000 °C. Vstup do efektně červeně nasvícených útrob umožňuje malá vyhlídková plošinka v dolní části, kde se roztavené železo "odpouštělo" neboli odpichovalo. Proces odpichu a práci hutníků si lze s pomocí výkladu průvodce představit na přilehlé tavící plošině, kde je vidět, kudy odtékalo železo a kudy struska.

V roce 2013 by se návštěvníci Dolních Vítkovic měli dočkat otevření Trojhalí Karolína, což má být další nevšední druh veřejného prostoru: náměstí pod střechou. Mají se tu konat koncerty, divadelní představení, výstavy, bleší trhy i sportovní akce. Dnes silně zchátralé budovy dolu Hlubina a koksovny se možná již v roce 2014 promění na vzdělávací ateliéry, klubovny, zkušebny, knihovny, prezentační prostory. Završením velkolepých proměn Dolní oblasti Vítkovic má být moderní budova STC – Science and Technology Centrum.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Degustace čaje pchu-er se podle expertů co do složitosti vyrovná ochutnávání...
Ochutnávka čaje pchu-er v Číně. Zraje jako víno, prodává se za statisíce

Tenhle čaj znají milovníci po celém světě a za nejkvalitnější lístky neváhají zaplatit statisíce korun za kilogram. Čaj pchu-er pocházející z jihočínské...  celý článek

Přílet Airbusu A380 do Prahy
Další ranvej pro Ruzyň? Gatwicku stačí jedna, lidí zvládne trojnásobek

Letiště Praha chystá zásadní investici do nové paralelní vzletové a přistávací dráhy, aby mohlo odbavit nejméně 21 milionů cestujících ročně. Ve světě však...  celý článek

Cestovatel Jiří Kolbaba projel všech šest světadílů a navštívil přes 130 zemí....
Terorismus změnil svět, mladí se dnes bojí cestovat, říká Jiří Kolbaba

Procestoval 136 zemí světa, miluje Island a Antarktidu. „Mohl bych žít kdekoli, ale doma jsem pořád v Česku,“ říká populární cestovatel. Přitom až devět měsíců...  celý článek

Vrcholový snímek z nejvyššího balkánského vrcholu Musala.
Pěšky chodí tisíce kilometrů, výbavu počítá na gramy. Jak cestovat nalehko

Před dvěma roky se poprvé vydala na svou první velkou cestu. Viktorka Hlaváčková nespěchá, chodí pěšky a snaží se udržet denní náklady pod jedním eurem. Věci v...  celý článek

Wadi Al-Salam v Iráku je největší hřbitov na světě.
OBRAZEM: Největší hřbitov světa. V Údolí míru odpočívají miliony lidí

U města Nadžaf v Iráku se na ploše šest kilometrů čtverečních nachází hřbitov Wadi Al-Salam, který je všeobecně považován za největší světa. Přesný počet...  celý článek

Další z rubriky

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.