Vysočinou za přírodou i sklem

Okresní město Žďár nad Sázavou je ideálním místem k zahájení řady pěkných cest za poznáním turisticky, krajinářsky i rekreačně krásných míst Žďárských vrchů. Na své si tu přijdou pěší turisté, cyklisté, vyznavači vodních sportů, ale i ctitelé odpočinku u vody a zájemci o kulturní památky.

Od železničního nádraží ve Žďáru nad Sázavou vás na náměstí do centra dovede modrá turistická značka. Uprostřed stojící patrová radnice s městským znakem nad vchodem získala dnešní podobu po přestavbě v polovině 18. století. Z náměstí pokračujte po červené turistické značce. Cestou stojí za povšimnutí netradiční dřevěné plastiky, rozmístěné na větších prostranstvích i dalších vhodných místech. Vznikly opracováním kmenů stromů a jsou dílem účastníků mezinárodních sochařských sympozií »Dřevěná plastika«, pořádaných na nádvoří zámku. K němu přijdeme po třech kilometrech chůze. Původně tu byl cisterciácký klášter, založený již v polovině 13. století. Klášter značně přispěl ke kolonizaci okolní krajiny na česko-moravském pomezí, podporoval zakládání rybníků a těžbu rud. Největší rozkvět prožíval na počátku 18. století. Když byl v roce 1784 zrušen, byly jeho barokní budovy upraveny na zámek. V něm je dnes zcela ojedinělé Muzeum knihy, zaměřené na vývoj písemnictví a knih. V těsném sousedství kláštera na návrší Zelená hora byla postavena podle návrhu architekta Santiniho naše nejvýznamnější barokně-gotická stavba: poutní kostel svatého Jana Nepomuckého. Toto vrcholné Santiniho dílo, postavené na neobvyklém půdorysu pěticípé hvězdy, je natolik významné, že bylo v roce 1994 zapsáno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ke kostelu na Zelené hoře vede od zámku krátká značená odbočka. Od zámku je to po červené značce jen několik stovek metrů k Pilské vodní nádrži. Ta nabízí možnost příjemného koupání i stanování (autokempink a parkoviště). Cesta pokračuje okolo vody do obce Polnička. Dnes čisté, poklidné místo bylo v minulosti střediskem železářství. Zde vyráběné kolejnice sloužily doma, ale i v cizině. Cesta pak pokračuje okolo malých rybníků (Stříbrný, Železný), jejichž jména připomínají činnosti kdysi provozované. Vcházíme do lesa a zanedlouho jsme u největšího rybníka celé Českomoravské vrchoviny - Velkého Dářka. Má rozlohu 205 hektarů. Je tu restaurace, kemp, parkoviště. Voda však někdy bývá chladná: jste v nadmořské výšce nad 600 metrů. Až si odpočinete můžete se nechat s červenou značkou dovést do obce Škrdlovice. Na jejím severozápadním konci je sklárna, jejíž zruční skláři vyrábějí již šedesát let kouzelné výrobky z hutnického skla - vázy, mísy, popelníky, těžítka, květiny. Ve sklárně je i prodejna (otevřeno pondělí až pátek od 8:00 do 16:00). Od brány škrdlovické sklárny je vidět na další sklárnu v blízké obci Karlov. Tady náš výlet končí.