Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vysocí Japonci mají problémy

  11:48aktualizováno  11:48
Tvůrci oedosenu, nejnovějšího rychlovlaku a chlouby tokijského metra, zřejmě mysleli na všechno: mramorové vlysy, pestrobarevné dlaždice, všudypřítomné výtahy, vše údajně odolné proti zemětřesení. Nevzali však v úvahu stále větší počet mladých cestujících, kterým jejich výška dosti znepříjemňuje jízdu novým metrem, jehož strop je o pět centimetrů nižší než ve starších soupravách.

"Oedosen je tak malý, že prakticky všechno, co můžu vidět, je strop, a to je opravdu nepříjemné," popisuje student tokijské univerzity Johei Kawana. "Slyšel jsem, že z nějakého důvodu udělali dveře trochu vyšší než v jiných soupravách a stropy trochu nižší, což byla velká chyba. Nastoupit trvá jen vteřinu, ale vaše cesta může trvat několik minut."

Kawana, vysoký 190 centimetrů, ví o čem mluví. Velkou část svého života totiž strávil přizpůsobováním se věcem, které byly vyrobeny pro mnohem nižší postavy. "Na střední škole jsem byl už tak vysoký, že lavice a židle byly pro mě příliš malé. Měl jsem z toho takové bolesti zad, že jsem často musel chodit k lékaři na
masáže," vypráví Kawana.

Nedávno se objevily zprávy, že dlouho předpovídaný demografický pokles v Japonsku se začal stávat skutečností, což dokazuje rekordně nízký počet dětí vstupujících na základní školy od roku 1946. Často opomíjena je však další skutečnost, ve které Japonci rychle vyrovnávají náskok Západu: výška. Podle statistických údajů ministerstva školství se průměrná výška 11letých japonských dětí za posledních 50 let zvýšila o 14 centimetrů. Výška dívek, které v tomto věku rostou rychleji, vzrostla dokonce ještě více. Za příčinu tohoto vývoje se většinou
považuje zlepšení výživy a likvidace dříve obvyklých infekčních onemocnění v období poválečného hospodářského rozvoje Japonska.

Celá řada studií ukazuje, že zároveň s rostoucí výškou se změnilo také vnímání ideálu krásy a lidského těla. Tento módní trend dokazuje ostatně i letmý pohled na Japonky štíhlé jako proutek, které vystupují v oblíbených televizních zábavných
pořadech. "V uplynulých 20 až 30 letech vzrostla průměrná výška o pět
centimetrů, což bylo založeno na rychlejším růstu lidí narozených mezi lety 1940-1960," vysvětluje Makiko Kouči, antropolog z národního institutu biologických věd. "Tělesná váha mužů zůstala stejná jako výška, což znamená že konstituce mužů se nezměnila. Tělesná váha žen se nezvýšila stejným tempem jako jejich výška,
výsledkem je to, že ženy jsou dnes mnohem, mnohem štíhlejší."

Vysocí mladí Japonci si však stěžují, že japonská představa o sobě samých jako malých lidech neodpovídá realitě, což má často za následek nepříjemnosti a nepohodlí. Nejzřetelněji je to vidět v obchodech s oblečením, které nabízejí jen omezený sortiment vysokým zákazníkům. Problém se přitom netýká jen šatů, ale i
nábytku, automobilů, sedadel ve vlacích nebo v metru a podobně.

Dostatečnou kompenzací za všechny potíže je pro mnoho vysokých mladých lidí závist okolí. "Měla jsem opravdu komplexy kvůli své výšce, ale teď už žádné nemám," tvrdí 19letá studentka, která měří 174 centimetrů. "Na ulici se za mnou někdy lidé otáčejí a prohlížejí si mě od vrchu dolů, což je trochu nepříjemné. Ale muži i ženy mi neustále říkají, jak mi závidí. Ptají se mě, jaké je moje tajemství, které mi pohlo vyrůst - zda jím hodně masa nebo hodně spím," dodává s úsměvem.

Autor:




Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.