Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výročí 225 let od prvního plánu Prahy, korunovace a výstavy

Komerční sdělení   0:01aktualizováno  0:01
Jedním z oblíbených cílů pražských výletů se během posledních let stala Hergetova cihelna na Malé Straně s noblesní restaurací, muzeem Franze Kafky a dalšími atrakcemi. Proč se místu říká cihelna, po kom se jmenuje a kdo byl pan Herget? Odpovědi pro vás hledá portál Kudy z nudy.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

V Hergetově cihelně na Malé Straně sídlí restaurace a Franz Kafka Museum. | foto: Kudy z nudy

Hergetovu cihelnu objevíte při procházkách Malou Stranou, když u Karlova mostu odbočíte do uličky U Lužického semináře a z ní do Cihelné. V areálu najdete restauraci, Franz Kafka Museum a kašnu se dvěma čurajícími pány od sochaře Davida Černého, v těsné blízkosti se skrývá i nejužší ulička v Praze.

Ani stopa po panu Hergetovi...

Kuriozitou Hergetovy cihelny je kašna se dvěma čurajícími pány od sochaře Davida Černého.

Kuriozitou Hergetovy cihelny je kašna se dvěma čurajícími pány od sochaře Davida Černého.

...říkáte si? Kdepak, stopou je celý areál cihelny. Podle jedné verze ji matematik a inženýr Franz Anton Leonard Herget kolem roku 1780 založil, podle jiné koupil – a spolu s ní i právo užívat tehdejší Bažantnici za Královskou oborou v Bubenči. O čtyřicet let později už rodina Hergetů provozovala cihelnu Zatlanka na Smíchově a na vltavských březích pálila velmi kvalitní vápno, o devadesát let později dokonce skoupila celý vápencový vrch Barrandov a stála u vzniku jedné z našich nejstarších cementáren v Radotíně. V letech 1875–1878 Hergetovi také v Prokopském údolí postavili novou továrnu, kde se z místního jílu vyrábělo keramické zboží, například vodovodní a kanalizační kameninové roury, dlaždičky a chodníková dlažba.

Zakladatelem úspěšného rodu byl právě Franz Anton Leonard Herget (1741–1800). Mimochodem, cihly z jeho cihelny snadno poznáte i dnes, na ložné ploše totiž měly vtisknutý reliéf s písmeny A H.

Pan Herget, Betlémská kaple a plán Prahy

Betlémská kaple je vlastně novostavba, byla obnovena v polovině 20. století.

Betlémská kaple je vlastně novostavba, byla obnovena v polovině 20. století.

Hergetova cihelna však není jediným místem, které pana Hergeta připomíná. Franz Herget totiž nejenže vyučoval matematiku na dnešní Karlově univerzitě, ale také opravoval Karlův most, přestavěl dřívější Ústav panen na Všeobecnou nemocnici na Karlově náměstí a procestoval okolí celé Vltavy, navrhl také kroky k jejímu splavnění. Vedle činů kladných je tu i jeden záporný, když v roce 1786 byla na jeho podnět zbořena Betlémská kaple. Oficiální verze hovořila o jejím špatném technickém stavu, podle méně oficiální prý stínila domu, v němž pan Herget získal desetipokojový byt. Kdoví?

Když byl Franz Anton Leonard Herget jmenován do čela nově vznikajícího zemského stavebního ředitelství, jeho kontrole začaly podléhat veškeré významnější veřejné stavební akce, především silnice, mosty či kasárna. Společně se svými žáky také v roce 1791 připravil první geometricky věrný plán Prahy, který například vůbec poprvé obsahoval domovní číslování. Praha je na něm zobrazená tak, jak vypadala kolem roku 1784, místy již s asanačními zásahy Josefa II. Zatímco hradby a fortifikace jsou vyvedeny do nejmenších podrobností, popis ulic a náměstí se omezuje jen na významnější místa.

Korunovační dar

Hergetovy plány Prahy se vynořily teprve roku 1941 v knihovně zámku Kačina.

Hergetovy plány Prahy se vynořily teprve roku 1941 v knihovně zámku Kačina.

Rukopisný kolorovaný plán Prahy nevznikl roku 1791 jen tak, ale pravděpodobně jako jeden z darů ke korunovaci Leopolda II. na českého krále v Praze. Okázalou slavnost na začátku září 1791 provázela řada akcí. V Bubenči vzlétl balon slavného francouzského aviatika Jeana-Pierra Blancharda, pokořitele kanálu La Manche. V letním refektáři Klementina se konala první česká průmyslová výstava a zároveň první průmyslová výstava na evropském kontinentě, kde více než 150 vystavovatelů předvádělo české rukodělné výrobky. Do Prahy se navíc z Vídně vrátily svatováclavské korunovační klenoty, které byly za třicetileté války odvezeny v obavách před útokem Švédů.

Hergetovy plány se pak na delší dobu ztratily a vynořily se teprve roku 1941 v knihovně zámku Kačina. Opakovaně vyšly tiskem a můžete si je vypůjčit v řadě knihoven po celém Česku. Jejich autor F. L. A. Herget je pochován na hřbitově u zlíchovského kostela sv. Filipa a Jakuba v Praze.

Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!

Vybírejte z tisíců turistických tipu a objevujte Česko

Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delsí dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu!



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.