Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Výprava přes Žďárské vrchy na Konec světa

aktualizováno 
Pokud chcete jít na Konec světa, nemusíte se trmácet do horoucích pekel. Pokud vás někdy přivábí Žďár nad Sázavou s klášterem na Zelené hoře a kostelem sv. Jana Nepomuckého od mistra Santiniho, tak si vyhraďte jeden den k dobru. A vypravte se do nádherných končin Žďárských vrchů.

Rybník Dívka nedaleko Žďáru nad Sázavou | foto: Filip ChludiliDNES.cz

Z náměstí ve Žďáru nad Sázavou vyrazíte západním směrem po červené turistické značce. Záhy dorazíte na konec města a polní cesta vás povede nejprve podél železniční trati mířící k Havlíčkovu Brodu. Co nevidět se před vámi objeví několik rybníků, z nichž největší nese slibné jméno – Dívka. Vodní plocha by se však mohla nazývat i Labutím jezerem – poutník se zde totiž může často pokochat pohledem na balet těchto graciézních ptáků.

Asi po šesti kilometrech od Žďáru doputujeme do Hamrů nad Sázavou, od nichž nás bude hodný kus cesty provázet romantický kamenitý tok řeky Sázavy, který nás dovede v významné přírodní památce Rozštípená skála. Impozantní skalní útvar v nadmořské výšce 560 metrů je vyhledáván horolezci a tvoří jakousi kamennou bránu - podle některých domněnek prý mohl vzniknout při zemětřesení v srpnu roku 1328. Následkem otřesů půdy se podle spekulací některých geologů mohl skalní blok "rozštípnout".

Rozštípená skála u řeky Sázavy

Budeme sledovat červenou značku a projdeme skalním útvarem na náhorní plošinu. Před sebou spatříme osadu Šlakhamry, jejíž název vznikl z německého Schlaghammer - bušící hamr. Nad Šlakhamry dosáhneme magického místa – na mohutném stromu zvěstuje tabulka, že jsme došli na Konec světa.

Osada Šlakhamry

Ve strážní budce "vycpaný celník" upozorní, že kdysi právě tudy vedla hranice mezi Čechami a Moravou. Scéna poněkud připomíná scénku z filmu Tři veteráni a člověk téměř očekává, že po něm celník bude požadovat "velblouda". Pozornější turisté možná nedaleko objeví hraniční kámen se dvěma vinařskými noži, který vyznačuje hranici dietrichštejnského panství Polná – Přibyslav.

Vycpaný celník

Červená značka nás vede dále – a my určitě nesmíme minout tvarovou odbočku na vrchol Peperku! Peperek leží v nadmořské výšce 675 metrů a je přírodní památkou a návštěva určitě stojí za to! Název prý vznikl z německého Bergwerk-Berg. Vrchol Peperku tvoří mohutné suťové pole se skalním útvarem na samém vrcholu.

Vrchol Peperek

Literatura hovoří, že vrchol skrývá rytiny žehličky, klubka nití a nůžek. Když jsme se je snažili hledat poprvé, připadali jsme si ztraceni a naše počínání nám připadalo marné, jako hledat jehlu v kupce sena. Já však učiním výjimku a potlačím svou vrozenou potměšilost: rytiny najdete na samém vrcholovém kameni a petroglyf je zhotoven až zcela nahoře. Symboly zde patrně vytvořil krejčí, který se zde skrýval koncem třicetileté války. Na Peperku se kdysi těžilo stříbro a prý tu žil i zbožný poustevník Eremicola.

Nůžky vyryté do kamenu

Z Peperku můžeme pokračovat krásnými lesy a svažující se cestou do Velké Losenice. U domu čp. 24 zjistíme z pamětní desky, že odtud pocházel rod Karla Havlíčka Borovského. Před domem čp. 44 najdeme velký smírčí kámen s vytesaným křížem a obrysem šavle. Podle pověstí připomíná kámen smrt švédského důstojníka, který zde byl za třicetileté války místními obyvateli zavražděn a oloupen o vojenskou pokladnu. A skutečně se při průzkumu prý pod kamenem nalezla důstojnická šavle.

Sestup do Velké Losenice

Pokud zakončíme náš výlet ve Velké Losenici, můžeme odcestovat autobusem, obec má spoj se Žďárem a Přibyslaví. Na vlak do Sázavy to máme tři kilometry. Můžeme se ovšem i vrátit do Hamrů nad Sázavou, kudy vede trať Žďár – Havlíčkův Brod, a tedy má spojení i s Brnem a Prahou.

Mapa na cestu
Popisovaný výlet najdeme např. na mapě z edice Klubu českých turistů – Žďárské vrchy č. 48.

Literatura
Více o popisovaných smírčích kamenech se dovíte např. v knize Hynka Jurmana "Smírčí kameny na Vysočině". V této knize se i dočtete o zajímavých osudech poustevníka Eremnicoly.

Text: Jaroslav Monte Kvasnica, foto: Filip Chludil

Autor:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.