Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Výlety po kolejích: projeďte si čtyři unikátní vlakové tratě v Česku

aktualizováno 
Který tulák by nemiloval výlety vlakem. Česko se navíc pyšní mnoha unikátními železnicemi, takže je z čeho vybírat. Dnes se svezeme kořenovskou zubačkou, s níž se brzy budeme moci podívat až do Polska. Projedeme se také jindřichohradeckou úzkokolejkou, Mladějovskou drahou i Bechyňkou, které hrozí zánik.

Kořenovská zubačka, ozubnicová lokomotiva T426.003 | foto: Pavel Šturm / Železniční společnost Tanvald

Kořenovskou zubačkou brzy až do Polska

Jediná ozubnicová železnice v Česku na trati Tanvald - Harrachov, které se mezi lidmi říká "Kořenovská zubačka" nebo také "Polubenka", patří mezi národní kulturní památky.

Vlaky tu kdysi překonávaly několik set metrů převýšení, a proto na nejstrmějším úseku z Tanvaldu do Kořenova využívaly ozubnici. Původní, 4,43 km dlouhá dvoupásová Abtova ozubnice v ose koleje překonává na sedmikilometrovém úseku Tanvald - Kořenov výškový rozdíl 235 metrů maximálním stoupáním až 58 promile. Trať je tak nejstrmější železnicí v České republice.

Příznivci železniční historie se každý rok těší na letní nostalgické jízdy ve vagonech, tažených historickou ozubnicovou lokomotivou.

Z původní šedesátikilometrové rakousko-pruské spojnice mezi Tanvaldem a Hirschbergem (dnešním polským městem Jelenia Góra) je dnes v provozu dvanáct kilometrů trati z Tanvaldu do Harrachova. Na trase stojí pět tunelů, z nichž nejdelší měří 940 metrů.

Kořenovská zubačka, ozubnicová lokomotiva T426.003Kořenovská zubačka

Kořenovská zubačka. Autor: Pavel Šturm, Železniční společnost Tanvald

Z památkově chráněného kořenovského nádraží (701 m. n. m.) železnice pokračuje táhlým obloukem ve tvaru podkovy přes 26 metrů vysoký most nad řekou Jizerou, kterým přechází z Jizerských hor do Krkonoš. V současné době probíhají dokončovací práce na protažení tratě z Harrachova až do polské Szklarske Poręby, informoval Pavel Šturm z Železniční společnosti Tanvald. Zbrusu nové koleje jsou tak položeny v celém opravovaném úseku trati, která vede převážně na polské straně přes Novosvětský průsmyk. Podle neoficiálních informací se má nová trať slavnostně otevřít koncem letošního června.

K popularizaci této významné kulturní technické památky přispívá i nově otevřené železniční Muzeum, které se vybudovalo v prostorách železniční stanice Kořenov. Za 30 korun (děti a důchodci za 20) se mohou po celou letní sezonu návštěvníci seznamovat s historií a zvláštnostmi tohoto unikátního technického díla.

Kořenovská zubačka

Kořenovská zubačka. Autor: Petr Klaban / www.zelpage.cz

tip na výlet

Vydejte se z Kořenova na Malou Jizerku. Je to náhorní planina v náručí Jizerských hor, zbrázděná půvabnými meandry chladné bystřiny. Bývalá sklářská osada patří mezi nejvýše položené obce v Čechách.

Pohled na dřevěné roubené chalupy rozházené na louce pod Bukovcem, romantické procházky kolem Safírového potoka či cyklistické výlety po okolních kopcích jsou hojivým balzámem na duši. Stojí za to se tu ubytovat v některém z krásně zrekonstruovaných bývalých sklářských domů - v Pyramidě, v Panském domě či ve Sklárně, kde navíc výborně vaří.

Užitečné weby

www.zubacka.cz - vše o zubačce a muzeu

www.dudovi.cz/jizerka/cze/ubytovani.htm - penziony na Jizerce

Jindřichohradecká úzkokolejka, no, to je vrchol!

V jižních Čechách, v romantickém, panenském kraji lesů, kopců a rybníků najdete raritu. Z Jindřichova Hradce vede jedna ze dvou posledních opravdu celoročně funkčních úzkorozchodných železnic v Česku. Ta druhá v provozu, kterou provozují České dráhy, je Osoblažská.

Jindřichohradecká úzkokolejka míří na jih k rakouským hranicím do Nové Bystřice a protíná divoký a drsný kraj hlubokých lesů České Kanady. Směrem na Obrataň se železnice vine podél potoků mezi poli, lukami a rybníky. Často vláček v lesích houká na houbaře, kteří sbírají hřiby tak blízko tratě, že jim cestující mohou z oken koukat do košíků.

Jedinečným zážitkem jsou jízdy historickým parním vlakem. Ovšem i cesta obyčejným motorákem, za třetinovou cenu, stojí za to. Vlak totiž neslouží jen výletníkům, ale i obyvatelům zdejších vesniček k dojíždění do práce či do školy.

Jezdit se tu začalo před více než 110 lety. Tratě s rozchodem kolejí 760 mm se stavěly na konci 19. století tam, kde by běžný rozchod (1435 mm) byl příliš drahý. Vznikly jako většina lokálek na našem území především z iniciativy místních lidí - starostů obcí, majitelů továren, panství a lesů.

Nejznámější místem Jindřichohradecké úzkokolejky je lesní zastávka Kaproun. Pamětní deska připomíná, že tu byl uprostřed temného hvozdu v noci 29. června 1900 vyloučen z přepravy jako černý pasažér český velikán Jára Cimrman. U příležitosti 30. výročí Cimrmanova nedobrovolného výsadku pak byla na tomto památném místě zřízena zastávka Kaproun. Pod lampou z dob rakouského mocnářství najdete "vrcholovou knihu", plnou zápisů nadšených návštěvníků. Jára Cimrman totiž hrozil za odjíždějící soupravou slovy: "No, to je vrchol!"

Jindřichohradecká úzkokolejka, zastávka Kaproun

Jindřichohradecká úzkokolejka, zastávka Kaproun. Autor: Dobromil Retych/www.zelpage.cz

Úzkokolejka z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice je dlouhá 33 kilometrů a největší stoupání je 17 promile. Trať do Obrataně je dlouhá 46 km s největším stoupáním 26 promile.

překvapení na trati

Vystupte z vlaku v Horním Skrýchově. Procházkou mezi poli se vydejte směrem na Hradec. Po pár stovkách metrů vás před mostem přes Nežárku překvapí zrekonstruovaná barokní sýpka s parkem plným moderních soch. Je to ráj výtvarníka Josefa Andrleho, který si tu pod vysokými duby na břehu Nežárky zřídil Galerii Špejchar. Kromě umění se tu můžete pokochat skvělým obědem v orientálním stylu.

Kdy se jezdí a za kolik

Od července každou sobotu až do konce září tu jezdí parní lokomotiva v 9.25 hodin z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a v 13.55 zpět. Navíc celé letní prázdniny denně přibývá k tomuto spojení ještě odpolední parní vlak s odjezdem 15.07 a návratem 19.31.

Zpáteční jízdné stojí 200 Kč na osobu pro dospělého, děti platí polovic (obyčejný motorák . vyjde dospělého na 64 korun). Rodinná jízdenka na parní vlak stojí 550 korun.

Více na www.jhmd.cz a na www.josef-andrle.cz.

Mladějovskou průmyslovou dráhou třeba i v noci

Mladějovská průmyslová dráha si loni v červenci připomněla devadesát let od zahájení provozu. Po první světové válce spojovala tato jedenáctikilometrová trať u Moravské Třebové až do roku 1991 uhelné doly na Hřebči a doly nad Mladějovem. Za celou dobu provozu se na trati o rozchodu pouhých 600 mm vystřídalo množství parních lokomotiv.

O zachování parního provozu na ojedinělé průmyslové trati se zasloužili nadšenci, kteří v Mladějově postupně proměnili bývalý šamotový závod, zpracovávající žáruvzdorný jíl, na technické muzeum a skanzen. Pořádají tu i nejrůznější turistické akce, např. srpnovou vzpomínku na padlé v I.světové válce s názvem Bitva Mladějov - Blosdorf 1915. Na návštěvníky čekají výjevy ze starého mocnářství, dobová hudba i výstava historické techniky.

Kromě tradičních veřejných jízd na průmyslové dráze od května do září můžete absolvovat i speciální noční jízdy. Při nich si vychutnáte atmosféru "usínajícího industriálu" a zároveň krásné podvečerní výhledy z Hřebečovského hřbetu na Jeseníky. Termíny jízd si stáhněte ZDE.

Mladějovská průmyslová dráha

Mladějovská průmyslová dráha. Autor: Jiří Zedníček / www.zelpage.cz

tip na výlet

Okolo trati se rozprostírá přírodní památka Mladějovské tisy, výjimečná v rámci střední Evropy počtem v přírodě přirozeně rostoucích tisů červených. Lokalitu najdete na jihovýchodních svazích Červené hory (606 m n.m.), která je součásti Hřebečského hřbetu. Holé skalní stěny i krásné stromy lákají k romantické procházce.

Cena jízdenky

Zpáteční jízdenka na vlak stojí 120 korun, děti platí 45. Více na www.mladejov.cz.

Bechyňská dráha v ohrožení

Dalším technickým unikátem, který stojí za to vidět, je elektrická dráha Tábor - Bechyně aneb Bechyňka či Elinka. V červnu 1903 se stala byla první elektrifikovanou tratí v Rakousku-Uhersku, kterou neřadíme mezi tramvajové, ale mezi železniční dráhy.

Bechyňka má normální rozchod 1435 mm, měří 24 km, původní ojedinělý napájecí systém stejnosměrného napětí navrhoval sám slavný František Křižík. Elektrické vozy vyrobila Křižíkova továrna, osobní vozy byly vyrobeny v tehdejší Ringhofferově továrně (Tatra).

Elinka během oslav 100. výročí Bechyňské dráhy (2003)

Elinka během oslav 100. výročí Bechyňské dráhy (2003). Autor: Libor Benda

Nostalgické jízdy historickým motorovým vozem Elinkou po nejstarší, normálně rozchodné elektrifikované trati v Česku už léta pořádá Klub přátel elektrické dráhy Tábor – Bechyně neboli Klub Křižík.

První letošní jízda se má konat 21. června, kdy před 107 lety vyrazil vlak na trať poprvé. České dráhy však loni zvýšily Klubu přátel historické dráhy cenu za jednu jízdu soupravy z původních šesti na 26 tisíc korun, takže letos není jasné, kolikrát a zda vůbec historický vlak vyjede. "Ta cena je pro nás likvidační. Tolik Bechyňka na jízdném nikdy nemůže vydělat," říká předseda klubu Jan Stránský.

František Křižík u Bechyňky

František Křižík u Bechyňky

Křižíkova Bechyňka

Křižíkova Bechyňka

tip na výlet

Kromě historických památek v centru Tábora doporučujeme návštěvu Muzea fotografie Šechtl a Voseček na náměstí Mikoláše z Husi. Rodina Šechtlů se fotografickému řemeslu věnuje přes 140 let a shromáždila originální kolekci historických fotografií, které postupně zpřístupňuje veřejnosti na internetu. Mezi 20 tisíci dobových obrázků od portrétů císaře Fr. Josefa přes vynálezce obloukové lampy Křižíka až po barevné fotografie prezidentského páru Benešových můžete najít i reportážní fotografie ze stavby naší první elektrifikované dráhy.

Užitečné weby

Více o Bechyňce na www.zelpage.cz - ZDE

Muzeum fotografie - http://sechtl-vosecek.ucw.cz/

Autoři:




Nejčtenější

Ilustrační foto.
Jak přežít dlouhý let? Hodně vody, málo alkoholu a teplé ponožky

Díky leteckému spojení se naše planeta scvrkla. Stačí koupit letenku a frčíme. Jenže zatímco v rámci Evropy létáme s rutinou, s jakou jezdíme za tetou do...  celý článek

„Žlutá“ vyhlídka z Šediny na Berkovský vrch s hradem Starý Berštejn (vlevo...
Nejkrásnější sopky Kokořínska. Kouzelný výlet, který dá zabrat

Symbolem Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko jsou pískovcové rokle, skalní pokličky a labyrinty. V severní části území však narazíte i na parádní kopce...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Zora Voženílková ze spolku Ultreia vylepuje desítky samolepek na Svatojakubské...
Dívám se očima poutníka, říká žena značící cestu do Santiaga de Compostela

Královéhradecký kraj protne slavná Svatojakubská cesta, po které stovky let míří poutníci ke katedrále ve španělském Santiagu de Compostela. Zora Voženílková...  celý článek

Cesta k Everestu - Mount Everest tábor
Na Everestu našli čtyři mrtvé, od víkendu si hora vzala už osm životů

V nejvyšším výškovém táboře na Mount Everestu našli záchranáři čtyři mrtvé. Podle agentury AP, která se odvolává na nepálského vládního činitele a koordinátora...  celý článek

Další z rubriky

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze
Pouť světla i chrám na vodě. Noc kostelů otevře 1 500 duchovních míst

Přibližně patnáct stovek chrámů, kostelů a modliteben otevře 9. června po celé České republice už tradiční Noc kostelů. Otevírat se budou i prostory, kam se...  celý článek

Rešovské vodopády, dolní stupeň
Výlet za nejkrásnější kaskádou na Moravě. Rešovské vodopády vás překvapí

Památky na středověké dolování stříbra, rozkvétající rašeliniště i kamennou sfingu objevíte během toulek kolem nejkrásnějších vodopádů na Moravě. Ukrývají se v...  celý článek

Zajímavý pohled na Velký Blaník z hrany Křížovského lomu
Zlato, granáty i mramor. Výlet za opuštěnými lomy blanických rytířů

Blaničtí rytíři napadnou samozřejmě každého, kdo míří na vrchol Velkého Blaníku. Ale jeho širé okolí v sobě ukrývá skutečné poklady. Těžilo se tu zlato,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.