Reklama

Jedni je milují, druzí nenávidí. Výletní lodě jsou fenomén moderní doby

  • 59
V porovnání s týdnem stráveným v hotelu u moře v Itálii či Chorvatsku je to hodně odlišná dovolená. Vydat se na plavbu po Středozemním moři, podél norského pobřeží či na karibské ostrovy už není záležitostí pro horních deset tisíc. Když se vydáte na okruh některou z velkých výletních lodí, budete každý den jinde.

Tropická klasika: MSC Divina v kostarickém přístavu Puerto Limón | foto: Jan Novák

Ráno někde přistanete, po prohlídce města či okolní oblasti zase večer odplujete jinam. Mezitím máte k dispozici plnou penzi, často i all-inclusive a nepřeberné množství zábavy. V prostředí, které se většinou nedá označit jinak než jako luxus.

Pohled z paluby, když se blížíte do Benátek, na Jamajku či do Bergenu je v každém případě optimistický. Ne všichni ostatní ale tento názor sdílejí.

Pasažéři z výletních lodí sice na pevnině utratí nezanedbatelné peníze, ale hlavně v menších místech může být „cruise turistů“ tolik, že úplně přečíslí místní. A mnozí to nesou nelibě.

Loď Horizon míří k Islandu. Když se přinutíte ráno vstát dostatečně brzy, tak...

Loď Horizon míří k Islandu. Když se přinutíte ráno vstát dostatečně brzy, tak budeme mít mořské scenérie sami pro sebe.

Pohled na norský přístav Alesund z vyhlídky Aksla. V zátoce kotví dvě výletní...

Pohled na norský přístav Alesund z vyhlídky Aksla. V zátoce kotví dvě výletní lodě, to je dohromady asi 7 500 pasažérů, z nichž většina se vydá na prohlídku města a okolí.

Benátky ve stínu plovoucích mrakodrapů

Nejintenzivnější debaty ohledně kladů a záporů výletních lodí proběhly v posledních letech v italských Benátkách – ve městě, které má z nikdy nekončících zástupů turistů těžkou hlavu i bez pasažérů z luxusních parníků.

Stížnosti obyvatel i některých suchozemských návštěvníků „nejvznešenějšího města“ dostaly nový rozměr kontroverzí kolem fotografické výstavy Venezia e le grandi navi (Benátky a velké lodě), která ukázala, jak obří výletní lodě zastiňují (přeneseně i doslova) slavné benátské pamětihodnosti. Černobílé snímky italského fotografa Berengy Gardina jsou skutečně až brutální. Kopule San Marco mizí vedle přídě obří lodi, skupina turistů na jednom z mostů nevidí nic jiného než bok luxusního parníku.

Výletní lodě při příjezdu do Benátek proplouvají kanálem Giudecca, tedy přímo mezi náměstím sv. Marka a protilehlými ostrovy Giudecca a San Giorgio Maggiore.

Vizuální znečištění, které pomalu plující obři působí v Benátách, se nelíbí...

Vizuální znečištění, které zde pomalu plující obři působí, se nelíbí nejen leckomu z místních, ale vzbudilo i mezinárodní ohlasy. Petice z roku 2014, podepsaná řadou světových umělců (např. architektem Normanem Fosterem či hercem Michaelem Douglasem) žádala rovnou zákaz průjezdu těchto lodí Benátkami. Neúspěšně.

Ekonomické zájmy jsou silné a ve prospěch lodí se postavila také benátské radnice. O tom svědčí i perlička: zmíněná fotografická výstava se měla původně konat v Dóžecím paláci, ale starosta Benátek, byznysmen Luigi Brugnaro, to v prostorách spravovaných městem zakázal. A tak se Gardiniho burcující fotky nakonec objevily na jiném místě.

Dalším argumentem proti obřím lodím v Benátkách bylo podezření, že vlny jimi vyvolané velkými plavidly přispívají k erozi základů tamních staveb a tím pomáhají město „potápět“. Nezávislá studie na toto téma ale dosud chybí.

Fotogalerie

Benátské problémy spojené s masovým turismem ovšem nejsou způsobeny jen pasažéry výletních lodí, ti tvoří mezi odhadovanými 30 miliony ročních návštěvníků jen relativně malou část. Nicméně k vylidňování staré části města a jeho přeměně v turistické ghetto nepochybně přispívají, uvádí například magazín Reportér.

Problémy jsou i jinde

„Zrovna Benátky bych v souvislosti s výletními loděmi tak ostře neviděl, tam jsou turistů masy tak jako tak“, mírní pesimismus zkušený průvodce výletních plaveb Jan Novák (jeho identitu uvádíme na přání pod změněným jménem).

„Podle mě je ten problém mnohem výraznější v menších přístavech, kde se opravdu může stát, že pasažéři z takové lodě lokalitu úplně zavalí. Infrastruktura na to samozřejmě nemůže být připravená – podívejte se třeba do Dubrovníku, Kotoru, na některé menší řecké ostrovy nebo na přístavy v Norsku,“ říká Novák.

„V takovém Flåmu trvale žije něco přes 300 obyvatel a ročně tu zakotví asi 180 výletních lodí, každá v průměru s více než 3 000 lidmi na palubě. To prostě nemůže dělat dobrotu a potenciálně to vede k napětí. Dobrý turistický management dokáže leccos, ale deset výletníků na jednoho místního nezvládne nikdo,“ doplňuje Novák.

Reakce úřadů v některých přístavech mu dávají za pravdu. Například v Chorvatsku či Černé Hoře se na řadu dostává nejen podrobné vyhodnocení přínosů a ztrát z masového turismu, ale přicházejí i regulace počtu lodí (přečtěte si, jak lavina turistů ničí perly Jadranu).

Menší loď se k molu v černohorském Kotoru vejde, velká už ne (pohled z pevnosti...

Menší loď se k molu v černohorském Kotoru vejde, velká už ne (pohled z pevnosti sv. Jana).

Jan Novák, který procestoval většinu světa, nicméně zmiňuje i kladné stránky lodního byznysu. „Je jasné, že v chudších zemích mimo Evropu může útrata od lodních turistů části místního obyvatelstva přinést když ne rovnou blahobyt, tak aspoň šanci vymanit se z chudoby. Když se to chytí za správný konec a úřady včas zareagují, tak to může fungovat. Na řadě ostrovů v Karibském moři nebo v některých přístavech Střední Ameriky tvoří příjmy od pasažérů výletních lodí významnou část místního HDP. Bahamy, Dominikánská republika, některé přístavy v Mexiku, Kajmanské ostrovy... Ano, leckde vznikají trochu turistická ghetta a o masovosti si můžeme myslet své, ale ekonomicky to těm oblastem určitě pomáhá,“ vysvětluje Novák.

A co bezpečnost?

Zvyšující se obliba výletních plaveb je znát i v Česku, boomu pomáhá rostoucí ekonomika i klesající ceny na trhu. Podle vyjádření Asociace cestovních kanceláří se v Česku obrat v tomto segmentu za posledních pět let téměř zdvojnásobil.

Čísla vydávaná Asociací sice není možné nezávisle ověřit, ale rostoucí trend i rozšiřující se spektrum potvrzuje z praxe i Michal Anthis, jednatel jednoho z největších organizátorů výletních plaveb v Česku, společnosti PT Tours International. „Stále více lidí poptává exotické plavby do oblastí, kam se z Česka dosud jezdilo minimálně nebo vůbec. Jde třeba o trasy podél pobřeží Jižní a Střední Ameriky včetně proplutí Panamským průplavem. Nově zařazujeme východní Asii – například plavbu ze Singapuru do Hongkongu či kolem japonských ostrovů.“

Hostům jsou k dispozici také restaurace, bary, divadlo.
Interiéry výletních lodí přetékají luxusem, na materiálu se nešetří.

Interiéry výletních lodí přetékají luxusem, na materiálu se nešetří. K dispozici jsou restaurace, bary, divadlo, kasino, diskotéka, různé obchody a mnohem víc.

Lidé z branže si zároveň uvědomují, že rostoucí masovost v segmentu výletních plaveb může představovat problém. „Na větších lodích je vyšší počet cestujících, čímž se snižuje cena na osobu a to dělá plavby přístupnější více klientům. Naproti tomu však mohou vznikat například prodlevy při naloďování a vyloďování,“ připouští Anthis.

Dalším neuralgickým bodem lusuxních plaveb je bezpečnost. Přístup pasažérů na palubu i vnášení materiálu jsou podobně jako na letištích pod velmi přísnou kontrolou, ale problém může vzniknout na pevnině. Některé přístavy kvůli obavám z terorismu z nabídky operátorů nedávno zmizely. Podle Michala Anthise však v této souvislosti naopak charakter lodních plaveb představuje výhodu. „Lodě mají vysokou flexibilitu a přistání v problematických oblastem se prostě vyhnou. Například po teroristických útocích v Tunisu byly v této dříve oblíbené destinaci zastávky zrušeny“ dodává.

Jan Novák klade v souvislosti s vývojem v branži důraz hlavně na faktor ceny. „Plaveb je stále více a stává se, že hlavně na Středozemním moři mám více než polovinu klientů, kteří jsou na moři poprvé. Bývají to i lidé běžných zaměstnání, třeba technici, klidně manuálně pracující. Ne všichni se samozřejmě s luxusem na palubě snadno sžívají, nejsou na takové prostředí zvyklí, častá je i jazyková bariéra. Mnohdy je vedle zvědavosti na loď přilákala právě cena, která je dnes za stejný produkt mnohem nižší než před pěti či deseti lety – takoví klienti by dříve na takovou dovolenou neměli. Na plavbách mimo Evropu, které se prodávají za několikanásobně větší peníze, je to jiné: tam jezdí bohatší a zkušenější lidé opakovaně, typicky majitelé firem, manažeři, rentiéři.“

Tomuto názoru přisvědčuje i pohled do katalogů cestovních kanceláří. Když dojde na slevy, tak základní cena za týdenní plavbu Středomořím v období mimo hlavní sezónu jen mírně přesáhne hranici deseti tisíc korun.

„Pozor ale na různé extrasy“ upozorňuje Novák. „Jednak jde o tzv. povinné spropitné, které se na plavbách k účtu připočítává (cca. 10 eur na osobu denně). Pokud budete chtít vidět něco na pevnině, tak výlety samozřejmě také něco stojí. A kdo chce během plavby konzumovat více alkoholu, ať si pořádně přečte, co je v základu.“

Informace

www.cruisecritic.com, www.whatsinport.com: Nezávislá hodnocení přístavů, lodních společností, jednotlivých lodí, kalendář, mapy, výletní možnosti a více (anglicky)
www.msccruisesusa.com: Webové stránky MSC Cruises, největší soukromé společnosti organizující výletní plavby.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

59 příspěvků v diskusi

Reklama