Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Výlet na sopečnou horu u Kadaně, kde mohl stát tajemný hrad z bájí

aktualizováno 
Stranou hlavních turistických cest, jihozápadně od Kadaně na okraji nepřístupných Doupovských hor, se zdvihá na první pohled nenápadná hora Úhošť. Její speciální geologické prostředí má hlubokou historii osidlování a dnes je toto zapomenuté místo domovem vzácných rostlin a zvířat.

Pohled na Doupovské hory | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Rozsáhlá stolová hora zdvihající se západně od Kadaně představuje mimořádně zajímavé místo. Klíčová lokalita k rozluštění geologické stavby sopečných Doupovských hor je chráněná jako národní přírodní rezervace a dlouho bývala součástí nepřístupného vojenského prostoru.

Od roku 1990 je přístupná veřejnosti a návštěvník tak může vstoupit na místo prehistorického hradiště, které dokázalo téměř dokonale ochraňovat své obyvatele.

Fotogalerie

Pravděpodobně zde stál i bájný hrad Wogastisburg, kde roku 631 Slované pod Sámovým vedením slavně zvítězili nad franskými vojsky krále Dagoberta I.

Na Úhošť vede červená turistická značka přímo z náměstí Kadaně přes malou vesnici Pokutice, vzdálenou asi dva kilometry. Zhruba půl kilometru za vesnicí značka přichází pod severní sráz hory a začíná krátce, ale prudce stoupat lesem vzhůru.

Výstup končí u severního ostrohu, kde se na hraně stolové hory tyčí kamenná plastika kadaňského malíře a sochaře Herberta Kiszy. Zpodobňuje pohanské božstvo a vzdává hold pravěkým obyvatelům tohoto místa.

Bájný Wogastisburg

Úhošť je dnes známá především jako kultovní místo vyznavačů keltské kultury, historie zdejšího osídlení ovšem sahá mnohem hlouběji. Již v době bronzové tady existovalo opevněné hradiště knovízské kultury, jehož zbytky jsou nejlépe patrné při jihozápadním okraji planiny.

Po Keltech se tu usadili také Slované. Lidé tu byli perfektně chráněni strmými svahy stolové hory a dokonce tu měli i trvalý zdroj vody ve dvou malých nevysychajících jezírkách. Rozlehlá odlesněná náhorní pláň umožňovala provozovat zemědělskou a pasteveckou činnost, což zajišťovalo pravěkým obyvatelům soběstačnost a nezávislost.

Může se hodit

Kadaň leží nedaleko od Chomutova, takže v případě vlastní automobilové dopravy je nejlépe využít rychlostní silnici R7 z Prahy. Jezdí sem také krátká vlaková lokálka, která navazuje na rychlíky Praha – Ústí nad Labem – Karlovy Vary.
Z Kadaně do Pokutic je nejjednodušší jít pěšky.

Mapa KČT č.7 Žatecko

Hora Úhošť byla některými badateli hypoteticky určena za jedno z  míst, kde mohl stát hrad Wogastisburg, u něhož Slované vedeni Sámem roku 631 slavně zvítězili nad Franky. Podobný slovní základ Wogast = Uhost i slovanské hradiště by mohly sloužit jako vodítko. Kde však skutečně bájný hrad stával se dosud rozluštit nikomu nepodařilo. Představa, že by to bylo právě tady je však rozhodně zajímavá.

Osídlení Úhoště skončilo až zánikem malé vesnice Burberk (Úhošť), kterou historické prameny zmiňují poprvé roku 1401. Na konci druhé světové války v ní trvale žilo okolo 40 německy mluvících osob. Po odsunu Němců a v souvislosti se zřizováním vojenského prostoru byla tato vesnice srovnána se zemí a roku 1963 úředně zrušena. Ruiny domů jsou patrné v blízkosti obou jezírek a bezprostřední okolí je přírodovědci zmapované jako významné hnízdiště netopýrů.

Objevte okolní krajinu

U sochy se nabízí ničím nerušený výhled na Klášterec nad Ohří a pásmo Krušných hor až k Českému středohoří. Bohužel, z podkrušnohorských pánví rozrytých hnědouhelnými doly vyčnívají siluety tepelných elektráren a v dálce lze podle dýmu rozeznat i Chemopetrol.

Geologický podklad

Stolová hora Úhošť (Burgberg) byla původně součástí jednolitého hřbetu vybíhajícího z centrálních partií Doupovských hor, vodní eroze ji však postupem času oddělila a vymodelovala do podoby stolové hory s kosodélníkovým půdorysem 1 200 × 600 m. Nejvyšší nadmořskou výšku 593 metrů dosahuje u jižního okraje, odkud se mírně uklání k severovýchodu.

Její příkré, na západě skalnaté srázy převyšují okolí až o 150 metrů a nabízejí opravdu nevšední podívanou. Masiv Úhoště totiž buduje devět na sobě ležících lávových příkrovů čedičového složení, které přitekly od jihozápadu z někdejšího sopečného centra doupovského vulkánu. A právě jejich profily vystupují v okrajových srázech hory a díky nerovnoměrné odolnosti vůči zvětrávání vystupují na okrajích stolové hory v podobě bizarních skalisek.

Značená cesta se u sochy prudce stáčí vlevo a směřuje po západní hraně stolové hory k nejvyššímu bodu. Objevují se skalní vyhlídky se závratnými pohledy do údolí s vesničkou Meziříčí a na protilehlé nepřístupné Doupovské hory.

Cesta obejde zhruba polovinu obvodu stolové hory, načež se znovu prudce lomí (tentokrát vpravo) a schází po staré cestě dolů na jih, aby se pak obloukovitě stočila znovu k severu a obešla Úhošť po západním úpatí. Zpět do Kadaně se však nevrací, ale pokračuje do Klášterce nad Ohří. Uzavřít logický, zhruba osmikilometrový okruh do vesnice Pokutice je možné po neznačené polní cestě z Meziříčí, která se vine po severním úpatím stolové hory.

Ostrov stepní přírody

Během výletu se můžete těšit i na jiná překvapení. Z biologického hlediska představuje Úhošť významnou stepní a lesostepní lokalitu s bohatým výskytem rostlin, plazů a ptáků. V národní přírodní rezervaci, zřízené roku 1974 na celkové výměře 208 ha, roste na 560 druhů cévnatých rostlin, mezi nejvýznamnější patří tařice skalní, hvozdík sivý a bělozářka liliovitá. Orchideje reprezentují lilie zlatohlávek, pětiprstka žežulník a kruštík širolistý.

Chráněné území je součástí vyhlášené Ptačí oblasti Doupovské hory, navržené mezi Evropsky významné lokality. Hnízdí tu mimo jiné i takoví vzácní ptáci jako například výr velký, včelojed lesní, lelek lesní, lejsek malý nebo pěnice vlašská.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Focení pomocí selfie tyče (ilustrační snímek)
Italský Milán brojí proti nevhodnému chování turistů, zakázal selfie tyče

Jaký byl život před propuknutím epidemie „selfíček" zveřejňovaných na sociálních sítích, začínají zjišťovat turisté přijíždějící do italského Milána. Toto...  celý článek

Dubrovník. Tohle je jen výsek dubrovnických střech, kapka z červeného moře.
Seriál Hra o trůny přilákal do Dubrovníku rekordní počet turistů

Kultovní fantasy seriál kabelové televize HBO Hra o trůny přivedl do chorvatského Dubrovníku rekordní množství turistů. Ti v tomto přístavním městě, kde se...  celý článek

Lahodná kremšnita. Kdo jednou ochutná, nikdy nezapomene.
Sedm parádních pokladů chorvatské domácí kuchyně, které musíte ochutnat

Už žádné zásoby s sebou! Přestože jsme měli dlouhá léta pověst paštikářů, kteří si na Jadran vozí hory vlastního jídla, v poslední době se karta obrací a Češi...  celý článek

Řecký ostrov Kos zasáhlo zemětřesení, v hlavním městě způsobilo značné škody na...
Celý dům byl jako z gumy, popisují turisté zemětřesení v Egejském moři

Noc strávenou na lehátkách má za sebou řada turistů na řeckém ostrově Kos, stejně jako návštěvníci tureckého letoviska Bodrum. Obě oblasti zasáhly v noci silné...  celý článek

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Další z rubriky

Nová dominanta Krkonoš přivítá první návštěvníky 2. července.
Nová Stezka korunami stromů v Krkonoších vás zavede i pět metrů pod zem

Obrovská dřevěná rozhledna, která v posledních měsících vyrůstala na úpatí Černé hory nedaleko Janských Lázní, je těsně před dokončením. První návštěvníky...  celý článek

Pod jezem v Čilé
Na kanoi po Berounce. Kde chytal ryby Ota Pavel a krajina stále čaruje

Berounka je česká vodácká klasika a zároveň patří mezi naše nejjednodušší řeky. Prakticky po celé své délce teče líně, jen tu a tam se svezete na vlnkách...  celý článek

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.