Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Výlet na Skryje a Týřov, hezký tip pro zimní tuláky

aktualizováno 
Protože počasí i na přelomu roku spíše připomíná podzim, nabízíme vám tip na pěší výlet ve středních Čechách. Vydejme se do oblasti hlubokých křivoklátských lesů v okolí malebné obce Skryje.

Vyhlídka na cestě na Týřov. V pozadí Vysoký vrch a Týřovické skály | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Během krátkého výletu můžete navštívit Památník J. Barranda a Muzeum našich prababiček, prohlídnout si naleziště trilobitů, vystoupat na hrad Týřov, projít naučnou stezku Skryjský luh nebo se pokochat pohledem na vznosné tisy rostoucí divoce na stráních nad Berounkou.

Muzeum trilobitů a dochované roubenky

Východiskem našeho výletu, který lze podle chuti a počasí libovolně protáhnout nebo zkrátit, bude obec Skryje. Oblíbená procházka podél Berounky na hrad Týřov a zpět měří přibližně čtyři kilometry, ale můžeme si ji prodloužit o výlet po nové naučné stezce, tedy o další zhruba čtyři kilometry. Skryjská jezírka, hlavní atrakci oblasti, tentokrát vynecháváme, s dětmi by to bylo příliš náročné. Pokud ale máte chuť a sílu, návštěva jezírek je v zimě obzvlášť romantická, i když je třeba zvýšené opatrnosti na kluzkých kamenech.

Výlet kolem Skryjí

Nejprve si prohlédneme centrum obce, kde navštívíme Památník J. Barranda věnovaný objevům tohoto francouzského inženýra a paleontologa. Najdeme tu zejména paleontologickou a geologickou expozici nálezů prvohorní fauny z okolí Skryjí a Týřovic, vystavené jsou i horniny typické pro skryjsko-týřovické kambrium. Zajímavostí je ukázka možného vzniku zkamenělin nebo dvě vitríny s osobními přístroji J. Barranda. Jeho pomník stojí nedaleko muzea u budovy bývalé obecné školy.

V přízemí památníku si potom můžeme projít Muzeum našich prababiček, věnované životu na venkově na konci 19. a na počátku 20. století. Náves Skryjí je od roku 2005 vesnickou památkovou zónou s několika zachovalými domy a roubenkami – například dům na návsi s číslem popisným 7 patří k nejstarším dochovaným stavením Skryjí.

Kolem vzácných tisů k Týřovu

Z centra obce se vydáme po červené a modré turistické značce směrem k Berounce. Za posledním stavením se dostaneme na louku s nádherným panoramatickým výhledem na údolí Berounky pod námi. Jsme na světově nejznámějším nalezišti trilobitů, podle části obce dole u řeky označované jako Luh. Ve skryjských břidlicích tu dodnes můžeme najít četné zkameněliny prvohorních rostlin i trilobitů.

Sestoupíme až k řece, k železnému mostu přes Berounku. I ten má zajímavou historii – je to jeden ze tří dílů mostu původně určeného pro stavbu železnice na Ukrajině, postavený byl v roce 1948. Tady najdeme nejen informační tabule k nalezišti zkamenělin, ale také výchozí informace o naučné stezce Skryjský luh, kterou zde vybudovali v létě 2011. My se vydáme po žluté značce po proudu řeky na zříceninu Týřov.

Cesta nejprve mine několik domků a chat u ústí Skryjského potoka, pak vstupuje do rezervace Týřov a pokračuje lesnatým úbočím podél Berounky. V jednom místě vystoupáme asi 30 metrů nad řeku, kde správa CHKO postavila hezkou vyhlídkovou plošinu s rozhledem na panorama Berounky, Vysokého vrchu a Týřovické skály. Procházíme smíšeným lesem s nádhernými exempláři tisu červeného, které zde dorůstají výšky kolem šesti až osmi metrů. Tyto tzv. Týřovské tisy patří k nejcennějším původním porostům tisu červeného u nás.

Stezku na Týřov lemují vzrostlé tisy.

Stezku na Týřov lemují vzrostlé tisy.

Fialový poustevník a ta krása tam dole

Skryjská jezírka

Přírodní rezervace Jezírka (Skryjská jezírka, vodopád, potok a okolí) má rozlohu téměř 60 hektarů a spadá do CHKO Křivoklát. Jezírka lákají tuláky i v zimě. Doporučujeme ale velké opatrnosti na zasněžených a kluzkých kamenech a skalách.

Dřevěná lávka ke Skryjským jezírkům (snížená kvalita snímku foceného z mobilu...

Zakrátko dojdeme k ústí Oupořského potoka a nad námi ve svahu spatříme siluetu zříceniny hradu Týřov. Tady pod hradem žil 16 let Václav Matoušek neboli "Fialový poustevník". Svérázný filozof, umělecký truhlář a naivní malíř, který se koncem 30. let minulého století ve svém stanu z chatrného plátna usadil na louce pod hradem Týřovem, měl být námětem knihy Oty Pavla. Ota Pavel bohužel knihu o Fialovém poustevníkovi nedokončil a ani autorskou výstavu jeho obrazů v Praze, jak měl v úmyslu, neuspořádal.

Obrazy Václava Matouška měly charakteristický fialový nádech – tento zdánlivě naivní prvek jeho tvorby však měl reálný základ, neboť v určité roční době okolní příroda skutečně fialovou nešetří. Můžeme si toho všimnout právě nyní v zimě, kdy fialovou barvu vyzařují například pupeny buků na strmých stráních. Hrob Václava Matouška najdete na hřbitově ve Skryjích.

Vlastní výstup ke zřícenině Týřov můžeme prožít spolu s Fialovým poustevníkem; přečtěme si ukázku z knihy Jaroslavy Pechové Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla:

Jednou v zimě nutil Matoušek pana učitele, aby s ním šel na Týřov. Drápal se do kopce v ubohém kabátu bez knoflíků, v rozedraných botách bez ponožek. Mráz mu zalezl za nehty.

Když stanul na nejvyšším bodě zříceniny, rozpřáhl ruce a zavolal: "Ta krása tam dole. Černá Berounka, modravé lesy, stříbrný potok, tajuplné nebe, to je všechno mé. Někdejší feudálové se tu zlobili s čeládkou, se svými vězni, já tu kraluji, nic mě neruší, jsem tu šťastný.

Zřícenina hradu Týřov

Zřícenina hradu Týřov

Skryjský luh

Z hradu se vrátíme stejnou cestou k ústí Skryjského potoka a pokud nám dosavadní čtyři kilometry nestačily, můžeme zde odbočit proti jeho proudu. V létě roku 2011 zde byla otevřena nová naučná stezka Skryjský luh. Na dvou kilometrech najdeme osm tabulí informujících nejen o rostlinách a zvířatech Křivoklátska, ale také o historii a současnosti lesnictví nebo model historického milíře k pálení dřevěného uhlí.

Trasa vede lesem podél potoka a několikrát ho kříží formou brodů – potok je však mělký a při  troše šikovnosti ho vždy bez problémů překonáte. Když budete pozorní, můžete tu spatřit vysokou zvěř nebo například mloka skvrnitého či kuňku žlutobřichou.

Stezka končí v lokalitě V Pařízkách u torza staletého buku, kde se dotýká turistické trasy ze Skryjí vedoucí od hradů Točník a Žebrák. Tady se můžeme napojit na zelenou značku, která nás po necelých dvou kilometrech přivede zpět do Skryjí.

Může se hodit

Doprava
Z Prahy autem je nejlepší jet po dálnici D5 na sjezd v Žebráku, pokračovat přes Březovou a Broumy do Skryjí. Trasu přes Bzovou a Janušky vám navigace nabídne jako nejkratší, počítejte však se špatnou silnicí se spoustou děr. Cesta z Prahy trvá přibližně 45 minut. Nejbližší železniční zastávka leží v Roztokách u Křivoklátu (asi 15 km od Skryj). Do Skryjí jezdí i některé autobusy, buď z Rakovníka, Berouna nebo Slabců, více na www.idos.cz.

Ubytování
Penzion Trilobit (bývalý hotel Šindler) ve Skryjích, tel.: 313 553 042

Stravování
Restaurace U Grillů ve Skryjích. Případně skvostná restaurace a pizzerie Genius Loci v Žebráku.

Užitečné weby
Stránka obce Skryje: www.skryje.cz
Stránka muzea ve Skyjích (otvírací doby, kontakty): www.muzeumtgm.cz/cz/skryje

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.