Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Keltské hradiště, Krčínova tvrz i hezké výhledy. Výlet kousek od Prahy

aktualizováno 
Pozvánka na dnešní výlet vede jen pár desítek kilometrů od Prahy, do okolí Sedlčan. Asi sedmnáctikilometrová pěší trasa prochází malebně členitou krajinou v blízkosti Vltavy a přivede vás k tajemnému keltskému hradišti Hrazany i na řadu pěkných vyhlídek, mj. nad hladinou Slapské vodní nádrže.

Pohled na areál bývalého keltského hradiště u Hrazan, vlevo osada Hradnice | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Klidná dovolená

Skvělou dovolenou s výlety si užijete i bez sněhu. Na Raketa.cz najdete nabídky úžasných lázeňských a wellness pobytů v tuzemských lokalitách.

Davy návštěvníků tady určitě nepotkáte, a to bez ohledu na roční období. Dokonce i navzdory tomu, že Slapskou přehradu, přední rekreační prostor v zázemí Prahy, budete mít během pěšího putování Sedlčanskem na dohled. Jenže byla to právě stavba Slap v 50. letech 20. století, která způsobila, že se některé části Středního Povltaví staly ještě hůře dostupnými než dříve, přehradní jezero zalilo obce i přívozy, přeťalo silnice i cesty... Krajina severně od Sedlčan je toho dobrým příkladem, i díky dopravní odlehlosti spí jako Šípková Růženka.

Od zámku, který vstal z popela

Výlet začínáme v malé obci Radíč asi 10 kilometrů severně od Sedlčan. O víkendu se sem dostanete jedině autem (veřejná doprava je v provozu jen v pracovní dny), z Prahy trvá cesta asi hodinu.

Fotogalerie

V Radíči si jistě všimnete čerstvě opraveného zámečku na břehu potoka Mastník, jedné z mnoha podobných drobných šlechtických staveb, typických pro tuto krajinu, která byla po dlouhá staletí rozčleněna na mnoho malých panství. Nevelký barokní objekt i jeho poloha, chráněná potokem, dává tušit, že zde původně stála tvrz. V posledních letech byl zámeček, za komunismu značně zdevastovaný, důkladně rekonstruován a nedávno se také otevřel veřejnosti, ovšem dovnitř se běžně podíváte jen během letní sezony.

U mostu v Radíči se svěřte modré značce ve směru k severu. Povede vás zprvu po břehu potoka Mastník a asi po půl hodině dorazíte ke krátké odbočce ke zřícenině Kozí Hřbet. Z hradu, jehož rozvaliny se nacházejí v hustém lese, toho moc nezbylo, ale všimnete si, že stál na výrazném ostrohu obtékaném ze tří stran Mastníkem. Dnes v těchto místech začíná, v závislosti na stavu vody, vzdutí Slapské přehrady.

Asi po deseti minutách pochodu od Kozího Hřbetu značka traverzuje strmý svah, na protějším břehu můžete mezi stromy spatřit ostroh Psaných skal s historickými náboženskými nápisy, snad ze 17. století. Ke skalám se však z modré značky nemáte jak dostat, brání tomu zde již zřetelně nadržená voda přehrady, respektive potoka Mastníku, který původně o několik kilometrů dál ústil do Vltavy.

Schodiště ke kostelu v Nalžovicích-Chlumu

Schodiště ke kostelu v Nalžovicích-Chlumu

Informační cedule na hradišti Hrazany

Informační cedule na hradišti Hrazany

Hradiště nad Vltavou

Za slabou hodinku vás turistické značení přivede do výrazného sedla mezi dvěma vrchy, kde se dnes nachází osada Hradnice. Dostali jste se do prostoru, kde před více než dvěma tisíci let existovalo rozsáhlé keltské sídliště (oppidum), v literatuře obvykle označované podle nedaleké vsi jako Hrazany.

Není těžké uhodnout, proč Keltové zvolili za jedno ze svých důležitých opěrných bodů na trase z Podunají směrem do středních Čech právě toto místo: i dnes z něj vyzařuje silná přitažlivost. Hrazanské hradiště (a ještě před ním starší osada z doby bronzové) totiž stálo na přirozené šíji sevřené ze západu Vltavou a z východu údolím Mastníku a bylo vetknuté mezi dva kopce tvořící zhruba severojižní osu. Keltové zde nepobývali příliš dlouho, zřejmě jen necelá dvě staletí, a o tehdejším způsobu života toho tady archeologové, podobně jako na jiných oppidech, mnoho nezjistili.

Hrazany měly určitě strážní funkci, v rámci oppida se nacházela řada řemeslnických dílen a místo zřejmě sloužilo i jako útočiště pro obyvatele z okolí v případě nebezpečí. Dnes si v terénu všimnete hlavně výrazných vnějších valů hradiště, znatelné jsou i pozice bývalých bran. Plastičtější představu vám dají pěkně vyvedené dřevěné informační tabule.

Tvrz v Křepenicích

Tvrz v Křepenicích

Vyhlídka opata Zavorala nad Slapskou přehradou

Vyhlídka opata Zavorala nad Slapskou přehradou

Až nad soutok

Od rozcestí Hradnice doporučujeme vydat se po žluté značce k severu. Ta směřuje ke zbytkům hradu Ostromeč, který stával přímo nad bývalým soutokem Vltavy a Mastníku, místo je dnes zalité vodami Slapské přehrady. Ostroh je úzký a strmý a poskytuje pěkné výhledy hlavně směrem k západu.

Může se hodit

Užitečné weby

Nejhezčí panorama se otvírá od vyhlídky pojmenované podle strahovského opata Metoděje Zavorala. Místo je označené kamenným křížem, od kterého přehlédnete rozsáhlou plochu Slapské přehrady lemovanou prudkými skalními srázy. Zvlášť zajímavý je pohled v mrazivém období, kdy hladina zamrzá.

Od Ostromeče se musíte vrátit zpět na Hradnici, jinudy to nejde, tato "výhledová" zacházka měří tři kilometry. Odtud vás malebná, mírně stoupající cesta s pěknými výhledy dovede do vesnice Hrazany. Pro návrat do Radíče se z Hrazan hodí žlutá značka, která vede většinou otevřeným terénem a zčásti po silnicích, provozu se tu ovšem obávat nemusíte.

Rybníkář i esesáci čelem ke zdi

Celé pěší kolečko z Radíče přes Hradnici a Hrazany, včetně zacházky na Ostromeč a zpět, měří asi 17 kilometrů. Jen o kousek dál se však nacházejí další zajímavé turistické cíle a pokud jste přijeli autem, což je pro popsaný okruh téměř nutnost, můžete je alespoň krátce obhlédnout také. Mezi tato atraktivní místa patří Albertovy skály (o nich jsme psali v článku: Orlík, Kamýk, Slapy: nejkrásnější povltavské vyhlídky).

Z nemovitých památek je v severní části Sedlčanska nejznámější renesanční tvrz v obci Křepenice, nacházející se u pražské silnice. Tvrz nechal vystavět tvůrce jihočeské rybniční soustavy Jakub Krčín, který v roce 1580 obec získal od Viléma z Rožmberka. Jde o čistou renesanční architekturu, původně obklopenou rybníkem, jehož polohu si i dnes dokážete docela snadno představit. Kolem tvrze se obvykle pasou ovce, což dává místu bukolickou atmosféru. A tak vás možná ani nebude tolik mrzet, že dovnitř do tvrze, jež je soukromým majetkem, není vstup možný.

Albertovy skály, výhled po proudu Vltavy

Albertovy skály, výhled po proudu Vltavy

V sousední vsi, v Nalžovicích, najdete zajímavosti hned dvě. V první řadě jde o kostel sv. Václava v místní části Chlum s monumentálním, v Česku málo vídaným křídlovým schodištěm osazeným kvalitními sochami. Chrám se nachází kousek vedle průjezdní silnice a nemůžete ho minout.

Jen o pár set metrů dál, poněkud stranou pozornosti, stojí nalžovický zámek. Nejde sice o bůhvíjak hodnotnou stavbu, ale má zajímavou historii, v níž se vystřídalo mnoho šlechtických rodů včetně Schwarzenbergů a do které v moderní době výrazně zasáhla státní moc. Za 2. světové války totiž nacisté v nalžovickém zámku zřídili nejvyšší soud SS pro příslušníky těchto jednotek a hrdelní rozsudky se vykonávaly u zdi zámeckého parku. Tehdy se Nalžovice nacházely na území rozsáhlého vojenského cvičiště (SS-Truppenübungsplatz Böhmen), část původních obyvatel se musela vystěhovat.

Detaily o tom, co všechno se v Nalžovicích za 2. světové války vlastně dělo, je ovšem obtížné zjistit. Během naší návštěvy jsme v tomto případě narazili na hradbu mlčení až nevraživosti a i písemné prameny jsou skoupé. Dnes v zámku v Nalžovicích sídlí sociální ústav a jeho interiér je tedy nepřístupný, alespoň do parku však zajít můžete. A možná na závěr výletu i trochu popřemýšlet...

Autor: pro iDNES.cz






Nejčtenější

Na ploše několika hektarů roste v Tropical Islands na padesát tisíc rostlin,...
O Vánocích na dva dny do plavek. Tropický ráj jen tři hodiny od Prahy

Zatímco venku vládne mráz s teplotami pod bodem mrazu, uvnitř monstrózního hangáru s objemem pěti milionů krychlových metrů najdete kus tropického světa:...  celý článek

Východ slunce nad brazilským Rio de Janeirem
V Riu byl zastřelen italský turista, omylem vjel do favely

Omyl při cestě od sochy Ježíše Krista do centra Ria de Janeiro stál život italského turistu. Vjel na motocyklu do favely Morro dos Prazeres, kde jej neznámí...  celý článek

Locarno, výhled na město
Nejdelší tunel světa se otevírá. Sluneční ráj za Alpami máme na dosah

Jižní Evropa je blíže, než si myslíte. Slunný švýcarský kanton Ticino na jižním úpatí Alp natěšeně vyhlíží nedělní start pravidelného provozu v nejdelším...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.