Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Od Čůráčku do Kokota. Výlet plný krásné přírody i humoru

aktualizováno 
Severovýchodně od Plzně se rozprostírá rozsáhlé polesí, jehož název u nás stoprocentně vyvolá úsměv. Díky naučné stezce plné jadrného humoru se nám ale dokonale objasní původ jeho jména a také odhalí tajemná krajina plná vzácných rostlin a živočichů.

V srdci polesí se mezi Kokotskými rybníky kříží trasy zelené a modré značky. | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Ideální vstupní bránu do Kokotska představuje Nová Huť, která tvoří součást obce Dýšiny ležící několik kilometrů severovýchodně od Plzně. Odtud nás čeká zajímavý devítikilometrový okruh naučné stezky Kokotské rybníky.

Začínáme u Čůráčku

Brzy za úvodním panelem se dostaneme k Čůráčku, pramene, který tryská z útrob úbočí Kokotského hřebene a kde můžeme nabrat první zásoby pitné vody. Záhy mineme působivě upravené torzo "Velkého smrku" a poté se dostaneme k tajemnému Čertovu kameni.

Legendami opředený Čertův kámen. Na některých mapách je ale označován názvem

Legendami opředený Čertův kámen. Na některých mapách je ale označován názvem Ostrý kámen.

Černý buližníkový útes prý původně překážel na dvorku jednoho z okolních statků. Naštvaný statkář se tedy dohodl s čertem, aby skalisko odstranil a odnesl ho až na Kokotské rybníky. Statkář dal v sázku svoji duši, čert zase rychlost, protože úkol musel stihnout do doby, než kněz v blízkém kostele odzpívá pašije. Jenže nemotornému pekelníkovi kámen cestou vypadl, a když kněz dokončil pašije, byl s kamenem akorát před začátkem Kokotského hřebene. A právě tady kámen vzteky upustil.

Kokot znamená kohout

Z Čertova kamene nám zbývá kousek cesty do Kokota, tedy respektive do místa, kde dříve stála stejnojmenná středověká ves. Tady díky informačnímu panelu konečně rozluštíme skutečný původ tohoto názvu. Žádná bizarnost se ovšem nekoná, ve staročeštině totiž výraz kokot označoval kohouta. Dodnes se užívá v některých jihoslovanských jazycích, obec Kokoti najdeme například na západě Bosny a blízká Černá Hora se pyšní dokonce dvěma Kokoty: Horním a Dolním.

Fotogalerie

Místní pojmenování Kokot pravděpodobně vzniklo podle skalisek na Kokotském hřebeni, které svým tvarem připomínají hřebínek kohouta. Existenci někdejšího Kokota nyní připomínají pouze drobné terénní nerovnosti, osud obce totiž zpečetilo neklidné 15. století. Tehdy ho vypálila vojska Strakonické jednoty bojující proti králi Jiřímu z Poděbrad. Archeologické výzkumy odhalily, že Kokot patří mezi největší zaniklé středověké vsi České republiky.

Vzhůru k vrcholu

Bezprostředně za zaniklou obcí se uvnitř lesa ukrývá Dolní kokotský rybník. Dnes je z valné části zarostlý, jen podél hráze se rozprostírá kovově lesklá hladina, během podzimních plískanic ale působí až magickým dojmem. Ze staletých dubů rostoucích na hrázi se ozývá šustění padajících žaludů, přilehlé břehy halí hustá mlha a podmanivé ticho občas prořízne hašteřivé skřehotání divokých kachen.

Dolní a Horní kokotský rybník spojuje vlhká niva potoka Svatky. I Dolní kokotský rybník už je zarostlý orobincem a rákosem a oba neobhospodařované rybníky se tak postupem času změnily na důležitá stanoviště vzácných rostlin i živočichů.

Na místě, kde ve středověku stál Kokot, dnes zůstaly pouze terénní nerovnosti.

Na místě, kde ve středověku stál Kokot, dnes zůstaly pouze terénní nerovnosti.

Horní kokotský rybník, druhý zachovaný pozůstatek někdejší soustavy čtyř

Horní kokotský rybník, druhý zachovaný pozůstatek někdejší soustavy čtyř Kokotských rybníků

Odtud se lehce dostaneme k dalšímu zastavení, které najdeme poblíž nejvyššího bodu celého Kokotska. Kdo chce skutečně pokořit Kokotsko a stanout přesně na vrcholu, ten se ještě musí probít až ke kovovému stožáru se signalizačním světlem pro letadla v hustém mladém porostu lesní školky. Kdysi dávno tu ale stála rozhledna.

Dovolená.iDNES.cz - 130.000 zájezdů, 60 cestovních kanceláří

Pak nás už čeká příjemný sestup přes rozlehlou bučinu až do starobylé obce Bušovice, která se může pochlubit hlavně zajímavými ukázkami roubené architektury a pěkným barokním zámečkem. Poslední etapa stezky potom vede převážně otevřenou krajinou. Místní experti doporučují turistům navštívit hlavně desáté zastavení, kde lze za extrémně příznivých podmínek zahlédnout i krušnohorský Klínovec.

Kokotsko není pouhopouhá kuriozita

Absolvování naučné stezky je výborným tipem na sobotní rodinný výlet, všichni si totiž bezesporu odnesou příjemný zážitek a výborně se pobaví. Dospělé rozveselí vskutku unikátní koncentrace lechtivých názvů a skvěle provedené informační tabule, pro děti je na oplátku u každého zastavení připravený malý kvíz.

Informační panel pocestné neomylně ujistí, že se právě dostali do Kokota.

V širším okolí Kokotska najdeme spoustu dalších atraktivních cílů. Například mezi Novou Hutí a Chrástem u Plzně prochází značená cesta okolo odkrytých základů vodního hamru, nad nedalekým údolím Berounky se tyčí zříceniny hradu Věžky a ihned za Chrástem si přijdou na své milovníci technických památek, tamní železniční viadukt totiž bývá spojován s osobností Gustava Eiffela. Zdatní turisté si pak mohou průzkumem Kokotska zpestřit putování do Rokycan.

Jak se tam dostat

Naučná stezka začíná i končí v Dýšině – Nové Huti, kam sporadicky zajíždějí autobusy linek 53 a 54 plzeňské dopravy. Během víkendu bude ale lepší cestovat vlakem do železniční stanice Chrást u Plzně a odtud pokračovat pěšky až k úvodnímu panelu. Modrá značka vás sem přivede během půlhodiny cesty. Můžete vyrazit i ze železniční zastávky Střapole, položené na trase lokálky z Chrástu do Radnic. Po kilometru chůze vycházkovým okruhem Starostovy vyhlídky se ocitnete v Bušovicích u devátého zastavení naučné stezky.

Autoři:




Nejčtenější

Zadělávané „malostranské“ dršťky se žampiony, šunkou a brambůrky
Dršťky jsou lahůdka na celém světě. Se sýrem, zázvorem i telátky

Legendární dršťková polévka podávaná snad ve všech nádražních restauracích Rakouska-Uherska sice zažívá pozvolný ústup ze slávy, ale ve světě platí dršťky...  celý článek

Tři šerpové vynesli na Sněžku v rámci tradiční Svatovavřinecké pouti tři...
Krkonoše jsou podle sčítačů navštěvovanější než americký Yellowstone

Krkonošský národní park v loňském roce navštívilo o milion lidí více než slavný americký Yellowstone, kam ročně přijedou čtyři miliony lidí. Ukázaly to...  celý článek

Ledové kry při ústí Trenckovy rokle
Utajený klenot Vysočiny. Ledové království rebelského barona Trencka

Jaro už, zdá se, klepe na dveře, v hlubokých stinných roklích však ledy tají pomalu. Přesvědčí vás o tom jedno z nejhezčích údolí na Vysočině, v němž se ukrývá...  celý článek

Ilustrační snímek
Čínští turisté objevili Rusko. Hoteliéry trápí zvyky i otřesné chování

Stovky miliard rublů přinesou ročně Číňané ruskému turistickému průmyslu. Jejich chování však některým Rusům začíná vadit. Provozovatelé hotelů se musí...  celý článek

Německé polární plavidlo Polarstern.
Vědci nechají zamrznout svou loď v Arktidě, rok budou driftovat kolem pólu

Polární výzkumníci z Německa chystají dost možná největší arktickou výpravu v historii. S kolegy z celé řady dalších států plánují na obřím plavidle přeplout...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.