Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po německo-slovenské hranici na nejkrásnější kopec Beskyd

aktualizováno 
Jeden z výstupů na nejkrásnější a zároveň nejvyšší kopec Beskyd provázejí kuriózní hraniční kameny mezi bývalou Velkoněmeckou říší a Slovenským státem. Ptáte se, o čem že to je vlastně řeč? Nacházíme se v Polsku a míříme východním hřebenem na majestátní Babí horu.

Vrchol Babí hory | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Majestátní Babí hora (Babia góra, čti „babiagura“) o výšce 1725 m leží na hranici mezi Slovenskem a Polskem. Je nejvyšším masivem v celém pásmu Beskyd od Moravy až po Ukrajinu a do okolní krajiny ční jako nepřehlédnutelný, zdaleka viditelný maják.

Fotogalerie

Slovákům patří zhruba jedna čtvrtina na jihozápadě, Polákům zbylá část, která je podstatně skalnatější a divočejší. Od roku 1954 má polská strana Babí hory statut národního parku (Babiagórski Park Narodowy) a je coby druhé nejvyšší horstvo v zemi velmi hojně navštěvována.

Pokud se budete pídit po informacích, jak se na Babí horu dostat, česky i slovensky psané rady vás budou většinou odkazovat na výstup ze slovenské Oravské Poľhory od turistické chaty Slaná voda. To je však trasa, kterou se ubírá jen minimum veškerých návštěvníků. Navíc vůbec neumožňuje poznat Babí horu v plné kráse.

Naprostá většina výletníků (upřesněme Poláků) zaparkuje v sedle Krowiarki (též Lipnické sedlo) ve výšce 1012 m a vyráží odtud na Babí horu formou okružní trasy kolem turistické chaty Markowe Szczawiny. Tento výlet je opravdovou lahůdkou a patří k nejhezčím túrám v Západních Karpatech.

Východním hřebenem Babí hory

Do sedla Krowiarki přijeďte pokud možno brzy. Zvláště pak o víkendu, kdy se na zdolání druhého nejvyššího polského pohoří chystají obrovské davy lidí. Přestože parkoviště jsou tu velká (a placená – 10 zl), kdo ráno zaspí, může mít s odstavením auta problém.

Zpětný pohled na vyhlídku Sokolica (1367 m) a vrch Polica (1369 m): bývalý uhersko-haličský hraniční hřbet

Zpětný pohled na vyhlídku Sokolica (1367 m) a vrch Polica (1369 m): bývalý uhersko-haličský hraniční hřbet

V sedle se prodávají tradiční suvenýry, občerstvení a platí se též vstupné do národního parku – dospělí 5 zl, děti 2,5 zl. Proud lidí se tu rozděluje zhruba na dvě stejné poloviny – po červené východním hřebenem vzhůru na Babí horu (2:30 h) anebo po modré severním úbočím na chatu Markowe Szczawiny (1:45 h) pohodlnou traverzovou cestou, která je upravena i pro rodiny s kočárkem, případně vozíčkáře.

Pokud je v sedle Krowiarky ráno krásně a slunečno, vyberte si k výstupu na Babí horu červeně značenou magistrálu nazvanou Glówny Szlak Beskidzki. Slunce budete mít po celou dobu v zádech a postupně bude ozařovat jednotlivé stále se zvyšující předvrcholy protáhlého pět kilometrů dlouhého východního hřebene.

První vyhlídka se otevře hned nad horní hranicí lesa u kóty Sokolica (1367 m), kde je na skalách vybudovaná zábradlím opatřená vyhlídková terasa. Tady lidé odpočívají a kochají se velkolepými pohledy na severní srázy Babí hory a pásma polských Beskyd.

Vrch Kepa (1521 m)

Vrch Kepa (1521 m)

Vrch Gówniak (1617 m)

Vrch Gówniak (1617 m)

Následuje průchod kosodřevinou, který končí na kótě Kepa (1521 m). Dalších několik terénních stupňů již v kamenité tundře nad hranicí lesa je třeba zdolat k dosažení kóty Gówniak (1617 m). Ani odtud však ještě není vidět hlavní vrchol Diablak (1725 m), který se skrývá za dalšími hrby stupňovitého hřbetu.

Změny hranic pod Babí horou

Široký chodník, kterým se stoupá k vrcholu Babí hory je naprosto precizně vydlážděný pískovcovými placatými kameny v dřevěných obrubách, což i při velmi vysoké návštěvnosti minimalizuje erozi a poškozování vegetačního krytu.

Pozoruhodný je však tento chodník ještě z jednoho důvodu. V kamenné dlažbě se objevují nepřehlédnutelné žulové hranoly hraničních kamenů s vyrytými písmeny S a D. Co to znamená? V letech 1939-45 tudy procházela německo-slovenská hranice!

Povalené a denně ošlapávané hraniční kameny jsou němou připomínkou této neblahé dějinné epizody, která však logicky souvisí s kdysi žhavými územními spory mezi Polskem a Československem.

Téměř 10 km dlouhý hřbet Babí hory na hlavním evropském rozvodí tvořil v minulosti přirozenou hranici mezi Uhrami (Oravou) a Haličí. Po rozpadu Rakousko-Uherska si však nově vznikající polský stát začal činit územní nároky na severní část Oravy, obývané goralským etnikem. Mezinárodně dohodnutá hranice, která se na Babí hoře odklonila od původní uhersko-haličské hřebenovky, byla v té době neuspokojivým kompromisem pro obě strany, polskou i československou.

Hraniční kameny Velkoněmecké říše a Slovenského státu

Hraniční kameny Velkoněmecké říše a Slovenského státu

Pohled na Malou Babí horu (1515 m)

Pohled na Malou Babí horu (1515 m)

Mnichovská dohoda v roce 1938 vytvořila příležitost, aby si Poláci z Oravy ukousli navíc i to, čeho se jim po roce 1918 nedostalo. Moc dlouho si však nového sousta neužili. O rok později Polsko přestalo existovat a státní hranice, tentokrát mezi Velkoněmeckou říší a Slovenským státem, se stěhovala zpět na uhersko-haličský rozvodní hřbet do podoby před rokem 1918.

Slováci získali zpět celou Oravu od Němců jako odměnu za vojenskou pomoc při napadení a likvidaci Polska. Po roce 1945 se však znovu obnovily předmnichovské hranice a severní část Oravy včetně větší části Babí hory opět připadla Polsku. A tak je tomu dodnes.

Severním svahem po řetězech a kramlích

Na Babí horu vede z polské strany ještě jedna parádní stezka, která má úplně jiný charakter než červená magistrála východním hřebenem. Jmenuje se Perc Akademików a míří na vrchol Diablak nejstrmějším severním svahem, ze kterého ční skály, sype se kamení a v zimě padají zhusta laviny. Tato žlutě značená trasa pochází z roku 1925 a o její vznik se zasloužil přírodovědec a znalec polských Karpat Wladyslaw Midowicz. Začíná poblíž chaty Markowe Szczawiny a na její zdolání uvádí rozcestník čas 1:15 h.

V Beskydech ojedinělá stezka strmě stoupá po vlhkých kamenech příkrými lavinovými žleby až k nejobtížnějšímu úseku Czarny Dziób (Černý zobák), což je asi devět metrů vysoká skalní stěnka, která se překonává pomocí železných stupů a řetězů. Není třeba se ničeho obávat, jde spíše o zajímavé zpestření než o exponovaný, nebezpečný úsek. Chodník vede převážně ve stínu, teprve kousek pod vrcholem vás přivítají hřejivé sluneční paprsky schované za mohutnou hradbou Babí hory.

Perc Akademików

Perc Akademików

Perc Akademików je určena pouze pro výstup, přestože žluté značky jsou namalovány i shora. Pokud byste se odhodlali po ní sestupovat, připravte se na vážně míněná napomínání a někdy až hněvivé reakce polských turistů.

Na vrcholu Babí hory obvykle silně fouká a často je tu mlha. Částečný úkryt před nepohodou poskytuje dlouhá kamenná zeď. Jinak tu kromě památníku připomínajícího výstup papeže Jana Pavla II. nic není, jenom kamení. Pokud počasí přeje, můžete se odměnit úžasnými výhledy. Nejpůsobivější bývá pohled na Tatry, které jsou odtud vidět z (pro nás) poněkud nezvyklé severní strany.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Na sedlo Krowiarki vedou v podstatě dvě cesty autem: 1) ze Slovenska přes hraniční přechod Trstená – Chyzne po hlavní cestě směr Krakov do Jablonky, zde odbočit vlevo směr Zubrzyca Górna, 2) přes Polsko směr Bialsko-Biala – Zywiec – Stachówka Górna – Stryszawa – Zawoja (úsek Stryszawa – Zawoja vede po špatné silnici, možno objet oklikou přes Maków Podhalanski).

Itinerář výstupů na Babí horu:
Krowiarki – Babia Góra po červené (Glówny Szlak Beskidzki): 2 h 30 minut
Krowiarki – Babia Góra po modré a žluté (Perc Akademików): 2 h 45 minut
Krowiarky – chata Markowe Szczawiny (po modré) – Babia Góra (po červené): 3 h 15 minut

Mapa:
1 : 50 000 VKÚ Harmanec č. 102 – Orava, Beskid Zywiecki

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.