Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přes Peklo kolem Zlatého potoka k rodišti doživotního vězně Kajínka

aktualizováno 
Chráněná krajinná oblast Železné hory ukrývá nespočet zajímavých míst a nabízí různě náročné a dlouhé výlety, které lze absolvovat v každém ročním období. Kolem Pekelských rybníků u Kraskova se vydáme hluboce zaříznutým údolím Zlatého potoka až k Prachovicím, rodišti nechvalně známého recidivisty Kajínka.

Oblast pekelských rybníků patří k vyhlášeným rekreačním oblastem v okolí Seče a sečské přehrady. | foto: David Hainall, pro iDNES.cz

Auto necháváme v malebné vesničce Kraskov na parkovišti nedaleko restaurace Na schůdkách. Malebnou vesničku Kraskov najdeme asi 3 km severozápadně od Seče. I když se to dnes nezdá, má vesnice uprostřed lesů dlouhou historii. První zmínky v kronikách sahají až do roku 1499, kdy oblast patřila pánům z Vildštejna. Později získalo vesnici i okolní pozemky Lichnické panství a vše pak připadlo čáslavskému kraji. Samostatnou obcí byl Kraskov do roku 1974 a v současné době je pod správou města Třemošnice.

Vyrážíme po zelené turistické značce směrem k rybníkům Horní a Dolní Peklo. Oba zmíněné rybníky jsou zásobovány hlavně Zlatým a Počáteckým potokem a několika dalšími menšími přítoky. Rybníky a jejich okolí nabízí bohaté možnosti pro aktivní způsob trávení volného času a dovolených a v letních měsících jsou pak opravdovým rybářským rájem. Při vydatných deštích zachytávají vodu stékající z okolních svahů a v neposlední řadě jsou využívány jako zásobárna užitkové vody pro nedalekou cementárnu v Prachovicích.

Zlatý potok se hluboce zařezává do Pekelského údolí a době vydatných dešťů a
Zlatý potok se hluboce zařezává do Pekelského údolí a době vydatných dešťů a
Zlatý potok se hluboce zařezává do Pekelského údolí a době vydatných dešťů a

Zlatý potok se hluboce zařezává do Pekelského údolí a době vydatných dešťů a jarního tání se mění v divoký vodnatý tok, který musí být zpomalovaný několika jezy.

Zlatý potok vytékající z rybníka Dolní peklo se zavrtává do hluboké Pekelské rokle, později volně přechází v tzv. Hedvičino údolí a protíná Kaňkovy hory od východu na západ. Pekelská rokle byla v roce 1955 vyhlášena Státní přírodní rezervací Lichnice a v současné době je součástí Národní přírodní rezervace Lichnice – Kaňkovy hory.

Zlatý potok má dnes díky dešťům a nedávno tajícímu sněhu nezvykle hodně vody a změnil se v divokou říčku, jejíž tok musí zpomalovat několik jezů. Široká pohodlná zpevněná cesta ale vede vysoko nad potokem, a tak jediným rizikem jsou kluzké kameny. Nádherným údolím jsme ušli asi 1,5 km a přicházíme k rozcestníku "Peklo u Hedvíkova". Do Třemošnice už je to jen kousek a navazující část údolí nese název podle osady Hedvíkov – Hedvičino údolí. V Hedvíkově u Třemošnice byla od roku 1815 v provozu huť. Po druhé světové válce ji přestavěli na strojírenský závod.

Z Pekla k Městským hranicím

Z Pekelského údolí stoupáme po červené turistické značce do obce Starý Dvůr. Až do této chvíle jsme šli po příjemné cestě, a i když den předtím intenzivně pršelo, neměli jsme problém s bahnem. V lese pod Starým dvorem ale probíhá intenzívní těžba dřeva a cesta je rozježděná těžkými stroji. Brodíme se hlubokým bahnem a těch několik set metrů rozbahněné cesty není vůbec příjemných. Nezbývá než nadávat sám sobě a říkat si, že těm pohorkám, které zůstaly doma ve skříni, je nakonec dobře.

Vesnice v současnosti spadá pod katastrální území města Třemošnice, které je vzdálené asi 2 km východním směrem. Červená turistická značka prochází vesnicí severovýchodním směrem do Skoranova. Za našimi zády se na kopci vypíná zřícenina gotického hradu Lichnice.

Fotogalerie

Skoranov patří podobně jako Starý Dvůr do katastru nedalekého města Třemošnice. Stále pokračujeme po červené turistické značce a nad Skoranovem se napojujeme na naučnou stezku mapující historii vápenictví v této oblasti. Pod Kozím hřbetem pak pozvolna stoupáme na vyhlídku nad obec Prachovice a jeden z největších vápencových dolů v Česku, který zaujímá plochu 111 hektarů. 

Pohled na rozsáhlý lom Boukalka a významnou cementárnu Holcim působí ve zdejší malebné krajině poněkud tristně. I když písemné zmínky o obci sahají až do roku 1398, mnoho historických pamětihodností zde nenajdeme. Před školou stojí pomník obětem 2. světové války. Za zajímavost snad můžeme považovat fakt, že se jedná o rodiště Jiřího Kajínka, snad nejznámějšího vězně v Česku, jehož příběh se dočkal i filmového zpracování.

U turistického rozcestníku U Městských hranic se setkáváme se zelenou turistickou značkou. Kdybychom pokračovali po cestě značené červenou a zelenou značkou, došli bychom po 1,5 km do vesnice Vápenný Podol, jehož historie je podobně jako u Prachovic úzce spjata s těžbou vápence. Samostatná zelená značka vedoucí na jih stoupá pod vrchol Bučina (606 m. n.m.) a příkře klesá lesem k silnici, která spojuje Vápenný podol s Prachovicemi. Zelená značka vede krátce po silnici a později se znovu noří do lesa a pohodlně klesá zprvu lesem, později kolem několika usedlostí a pastvinami do Kraskova, kde se náš okruh po 12 kilometrech uzavírá.

Může se hodit

Jak se tam dostat:
Okruh doporučuji zahájit ve vesnici Kraskov, která se nachází dva nebo tři kilometry východně od Třemošnice. Z Chrudimi pojedeme na jih do města Seč a odtud kolem Žďárce u Seče do Kraskova. Cesta měří necelých 25 km. Od Čáslavi musíme jet na východ přes Ronov nad Doubravou a Třemošnici. Do Kraskova přijedeme po necelých 20 km.

Náročnost trasy a občerstvení
Celý popsaný okruh měří asi 12 km a cesta vede většinou po lesních pěšinách nebo zpevněných cestách a neskýtá žádných výrazných záludností a obtíží. Profil trasy, délka, kvalita značení i cest umožňují absolvovat trasu i malým dětem. Výraznější stoupání je třeba čekat z Pekelského údolí do Starého Dvora a mírnější stoupání pak až na vyhlídku na Prachovice pod Kozím vrchem. Podobné je to i u krátkého stoupání od rozcestníku u Městských hranic pod vrchol Bučina, kde se profil cesty láme a začíná prudčeji klesat do Kraskova.
Možnosti občerstvení poskytuje restaurace v Kraskově a hospůdka u rybníka Dolní Peklo. Další restaurace jsou v Třemošnici nebo v Podhradí u zříceniny gotického hradu Lichnice. 

Výlet kolem Pekelských rybníků začíná a končí v obci Kraskov.

Výlet kolem Pekelských rybníků začíná a končí v obci Kraskov.

Autoři:




Nejčtenější

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Turisty na Mallorce vyděsil žralok modrý (25. června 2017).
Dezorientovaný žralok vyděsil turisty na Mallorce, experti ho utratili

Paniku na španělském ostrově Mallorca způsobil o víkendu žralok modrý, který připlul velmi blízko k několika plážím plných turistů. Podle španělského listu El...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.