Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Výlet do Zubří země u Pernštejna

aktualizováno 
Kdo by neznal věhlasný gotický hrad Pernštejn nad vesnicí Nedvědice? Legendární sídlo rodu Pernštejnů, kteří se pyšnili ve svém erbu zubří hlavou a sehráli významnou roli v Království českém, není třeba představovat. Zubří země, jak se tradičně říkalo území kolem horního toku řeky Svratky, však skrývá mnoho dalších krásných, méně známých míst.

Zubštejn v zimě | foto: Filip ChludiliDNES.cz



Klikněte na mapu

Vzhůru do Zubří země

Od vlakového nádraží v Nedvědicích můžeme po červené turistické značce zamířit proti toku Svratky na další staré sídlo rodu Pernštejnů. Bude nás čekat krásných 16 lesnatých kilometrů s mnoha zajímavými lokalitami.

Nedvědice, nádraží. Nahoře Pernštejn.

Nádraží v Nedvědicích se siluetou Pernštejna

Naše stezka se dotkne vesnice Ujčova a zavede nás do Štěpánova nad Svratkou (který nese své jméno po někdejším purkrabím Štěpánovi z Medlova).

Štěpánov býval průmyslovým centrem pernštejnského panství, v jeho okolí se od 13. století těžilo stříbro, měď a železná ruda. Ta se zde zpracovávala ve výhních a hamrech, které byly předchůdci zdejších štěpánovských železáren.

Po prohlídce místního farního kostela sv. Petra a Pavla, či po vydatném obědě již ale zamíříme (stále vedeni červenou značkou) strmými stezkami vzhůru do srdce Zubří země. Ta kdysi oplývala nejen hustými neprostupnými hvozdy, ale i bohatstvím zvěře: zubrů, losů, medvědů i vlků.

Pivonice

Vesnička Pivonice

Pivonice bez piva?

Cesta nás zavede do vesničky Pivonice (dnes má 63 obyvatel). O jejím jménu se vedou spory: patrně je pojmenována po rodu Pivoňových, ale podle jiné (úsměvné) verze tak prý poddaní oznamovali vrchnosti nedostatek piva – “pivo nic”.

V Pivonicích najdeme kapli sv. Anny a u rozcestí ke Kobylnicím železný “Hanáčkův” kříž, ke kterému se váže zajímavá pověst:

Podle ní se zde místní silák Hynek Dvořák, přezdívaný Hanáček, utkal s vlkem. Jednou v zimě se Hanáček vracel za krutého mrazu domů do Pivonic. Protože poobědval hrachovou kaši, přišla na něj “těžká chvíle”. Jakmile stáhl kalhoty, skočil mu na záda hladový vlk. Silák však vlka chytil za přední nohy a pevně k sobě přitiskl. S živým břemenem na zádech se maličkými krůčky – v pořádné chůzi mu bránily spuštěné kalhoty – vydal domů. V Pivonicích mu sousedé zabili šelmu přímo na zádech. Prý…

Pivonice, kaple sv.Anny

Kaple sv. Anny v Pivonicích

Hrad plný historie a mýtů

Přímo nad Pivonicemi (ve výši 688 m n. m.) se vypíná impozantní zřícenina hradu Zubštejna. První zmínka je o něm z r. 1344. Latinsky byl nazýván Lapis (tedy Kámen), později byl jmenován Zubří kámen, Zubrštejn a nakonec Zubštejn. Archeoložka dr. Menclová datuje zubštejnskou nasucho kladenou hradištní konstrukci do 11. – 12. stol.

Pod Zubštejnem

Zimní pohádka pod Zubštejnem

Čeští bratři i komunisté

Zubštejn střežil hlavní osu kolonizace, která expandovala proti toku Svratky. Hrad postupně měnil majitele, ale většinou náležel rodu Pernštejnů. K Zubštejnu se váže mnoho pověstí - například o pokladu v hradní zřícenině, o tajné chodbě, o duchu nešťastné Blaženky, která zde pykala za svou zrazenou lásku.

Na Zubštejně prý měla být vězněna i dcera Jiřího z Poděbrad a právě český král Jiří prý měl hrad dobýt; i to je však “pouhá” pověst. (Pověsti nejen o hradu Zubštejnu najdeme v knize Hynka Jurmana Zubštejnské dědictví, které vydalo nakladatelství Sursum v roce 2001.)

V 17. a 18. století se na troskách hradu scházeli tajně čeští bratři, za 2. světové války zde bylo místo schůzek komunistů.

Zubštejn v zimě

Zubštejn v zimě

Do dnešních dnů se ze Zubštejna dochovaly zbytky obytné věže (donjonu) s pozdně gotickými arkýřovými krakorci, zbytky hradního paláce a části hradeb. Z upravené plošiny nad troskami paláce je nádherný výhled, který využívají nejen turisté, ale i krkavci.

Zlatý kalich a meč na Pyšolci

Turisté, kteří se namlsali nádherné vyhlídky, nemusejí pomýšlet na návrat. Červená turistická stezka nás povede dále nádhernými lesy až na další (tentokrát dobře ukrytou) zříceninu hradu Pyšolce. Ten kdysi patřil Filipu z Pernštejna, později markraběti Janovi a pánům z Lomnice, aby od roku 1446 opět náležel Pernštejnům.

Ruiny Pyšolce se tyčí vysoko nad řekou: Svratka zde chrání skalní ostroh ze tří stran. Ze zříceniny je úchvatná vyhlídka na údolí Svratky; někdejší majitelé tu měli dokonalý přehled o cestě, vinoucí se po říčním břehu.

I hrad Pyšolec je opředen mnoha pověstmi, podle jedné z nich zde má být zakopán zlatý kalich a meč. 

Zřícenina hradu Pyšolec

Zřícenina hradu Pyšolec
Autor: www.fotobanka.cz/surikata

Vírský vánek chutnal i Čapkovi a Destinové

Z Pyšolce můžeme sestoupit po značené červené turistické značce do Víru, který leží na soutoku Svratky s Bystřičkou u známé Vírské přehrady. Bohužel, v některé z místních restaurací dnes již neokusíme věhlasný “Vírský vánek” – bylinný likér. Ten tu hostům naléval osvícený hostinský František Šťastný (1836 – 1909). Rodinný podnik předal svému synovi, který byl považován za mistra reklamy: z Víru udělal centrum turistiky, do kterého přivedl špičky české kultury: např. K. Čapka, Bezruče, A. Mrštíka, Basse, Destinovou, Peroutku, Johna, Herbena, A. Nováka, J. Masaryka, R. Firkušného a další známé hosty.

Součástí Víru je Hrdá Ves: v místním hostinci zde skonal 7. července 1991 ve věku 44 let legendární gladiátor a herec Franta Kocourek nad sklenicí piva.

Dolní Hamr a perpetum mobile 

Pod hrází vyrovnávací nádrže Vír II najdeme budovu se zajímavou minulostí: kdysi to byl tzv. “Dolní Hamr”, kde Eduard Hamerský (1834 – 1906) využíval vodní sílu, která mu poháněla stroj na výrobu šindele, přepravovala zájemce po laně na židli přes řeku i kolébala jeho děti v kolébce. Posledních patnáct let svého života se pan Hamerský usilovně (a pochopitelně neúspěšně) věnoval sestrojením perpetum mobile.

Z Víru pochází legendární “Navrátilův mlýnek”, což je soubor dřevěných figurek, které poháněl potok tekoucí od Rovečného. Dnes “mlýnek” najdeme v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě.

Mimochodem,  ve stejném muzeu najdeme i 295 cm dlouhé lyže z jasanového dřeva: patřily vírskému kronikářovi a prvnímu lyžaři na Vysočině Františku Houdkovi (1863 – 1925). Pan Houdek začal ve Víru lyžovat již v zimě 1886!

Rady do batohu


  • Naši popisovanou trasu najdete na mapě edice Českého klubu turistů č. 84 a především č. 48 = Žďárské vrchy (mapy jsou v měřítku 1 : 50 000.
  • Bližší podrobnosti o historii vesniček i hradních zřícenin získáte např. v  turisticko-vlastivědném průvodci obcemi a jejich okolím Bystřicko (autor: Hynek Jurman).
  • Pověstmi a legendami popisované oblasti se můžete pobavit v knize Hynka Jurmana Zubštejnské dědictví.

Jaroslav Monte KVASNICA, foto: Filip CHLUDIL

Autor:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.