Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Výlet do Podyjí za vzácnými užovkami a černým čápem

  7:00aktualizováno  7:00
Prvotřídní vinice, ale také unikátní místo v Česku, kde žijí všechny čtyři druhy našich užovek. To je vinice Šobes, jedna z oáz, které se ukrývají v přírodním ráji Podyjí.

Výlet do Podyjí - Pohled z Nového hrádku na údolí Dyje a diviznu nádhernou | foto: Stanislav Drahný, MF DNES


Zdroj: Mapy © PLANstudio

Zelené ještěrky a kudlanka nábožná

Cestu do Národního parku Podyjí začínám v Havraníkách – vinařské obci jihozápadně od Znojma. Odtud vede červená značka přes Havranické vřesoviště na vinici Šobes. Na vřesovišti žijí zelené ještěrky a také se zde koncem léta vyskytuje nápadný hmyz – kudlanka nábožná. Počátkem července bývají mladé kudlanky většinou malé na to, abychom je bez velkého hledání objevili. V srpnu a září je už ale nepřehlédnete.

Dál, asi po kilometru, spadá cesta dolů k řece Dyji, vede řídkým listnatým lesem, který se úplně se otřásá ptačím zpěvem. Nejhojnější jsou všudypřítomní drozdi a pěnkavy. Ale zahlédl jsem i datla, dravé ptáky a různé druhy pěnic. Není třeba ani velkého hledání a u cesty spatříte lilie kvetoucí ve stínu stromů.

Výlet do Podyjí

Havranické vřesoviště, lokalita ještěrek zelených a vzácného hmyzu

Cesta k Šobesu pak vede kus podél Dyje a po vratké lávce na druhý břeh. Tady mi nad hlavou plachtí čáp černý, pták, který je ve znaku Národního parku Podyjí. Krouží a využívá teplých vzdušných proudů nad údolím. Lze ho docela dobře pozorovat i pouhým okem, v dalekohledu je pak vidět výborně.

Od čápa bílého se liší menším vzrůstem a samozřejmě barvou – převažuje černá. Rozeznat je od sebe v letu už tak jednoduché není, oba proti světlé obloze vypadají tmavě. Na první pohled je odlišují siluety: zatímco čáp bílý má při letu natažený krk a zobák přímo dopředu rovně, čáp černý má krk nakloněný směrem k zemi, jakoby zalomený. 

Vinice Šobes

Na Šobesu je otevřený stánek, kde si kupuji láhev s vodou a ve kterém si můžete ochutnat zdejší vína. Půl deci stojí asi od osmi do 25 korun. Nejdražší jsou speciality přímo ze Šobesu, prodavač mi ochotně ukazuje přímo řádky, ze kterých nápoj pochází. 

Šobes není jen prvotřídní vinice, ale i zcela unikátní místo. Leží v údolí Dyje na ostrohu obráceném na jih. Réva se na zdejších kamenitých terasách pěstuje odedávna.

Kamenité terasy však neslouží jen vinařům. Úkryt v nich nachází i řada tvorů. Šobes je tak zřejmě jediné místo v Česku, kde žijí všechny čtyři druhy našich užovek. Nejvzácnější z nich je veliká, až dva metry dlouhá, užovka stromová. Jednu, asi metr třicet, jsem pozoroval, jak přede mnou mizí mezi kameny. Našel jsem i dvě nebo tři velké svlečené kůže.

Výlet do Podyjí

Užovka stromová, dlouhá asi 1,3 metru, se schovává na vinici Šobes

Červená značka pokračuje dál do kopce směrem k Podmolí a Lukovu. Pokud po ní půjdete asi kilometr, otevřou se vám krásné výhledy do údolí Dyje. 

Nový hrádek

Další cesta vedla po zelené značce z obce Podmolí k zřícenině Nového hrádku. Ten je zajímavý z historického hlediska, jedná se vlastně o dvojhrad (starý a nový), který měl chránit zemskou hranici. Zároveň zde žije celá řada vzácných rostlin a živočichů. "Tady bývají netopýři, žije plch, tohle je pelyněk, svída, dřín, routa…," zdejší průvodce sype jména vzácných rostlin i živočichů jako z rukávu.

Podyjí

Nepřehlédnutelné jsou desítky obřích divizen nádherných. Nový hrádek je údajně jedním ze tří míst, kde se u nás vyskytují. Podle průvodce se jejich stonky používali ke svícení. Uschlé je namáčeli do lipového oleje, a pálili jako louče.

K cestě na Nový hrádek se autorovi tohoto textu váže jedna vzpomínka. Před několika lety jsem tu zažil prudkou letní bouřku spojenou s krupobitím. Po ní se ochladilo. V té chvíli začalo vylézat ze země množství žlutočerných mloků, kteří se chladili v tajících hromádkách ledových krup. Asi po deseti minutách představení skončilo a obojživelníci se vrátili do děr. Cestou k Novému hrádku jsem šel předtím i potom několikrát a mloka nikdy neviděl.

Podyjí

Nový hrádek, pohled z nového hradu na starý a údolí Dyje

Co však můžeme spatřit v okolí Nového hrádku, a vlastně celém Podyjí téměř vždy, jsou nápadné ještěrky zelené. Jejich samci dorůstají hodně přes třicet centimetrů a jsou smaragdově zelení s modrým spodkem hlavy. Samičky bývají o něco menší a jsou hnědozelené.

Podyjí je přírodním rájem: na teplých svazích můžete najít například bramboříky, které právě začínají kvést a další teplomilné rostliny a živočichy. Ve vlhkých chladných roklích zase přežívají chladnomilní tvorové. Prostě místo, které neponechá milovníka přírody chladným.

Může se hodit

Národní park Podyjí

Rozloha: 63 km2

Délka toku Dyje v NP: 40 km

Nejvyšší bod: 536 m  n. m

Nejnižší bod: 207 m n.m.


Atrakce

Živočichem, kterého má NP Podyjí ve znaku je čáp černý. Tohoto atraktivního ptáka téměř jistě uvidíte kroužit nad údolím Dyje. 

Občerstvení
Stánek na Šobesu. Otevřeno je o prázdninách denně od 9.00 do 18.00. V září pak o víkendu. Při špatném počasí zavřeno. Nabízejí zde víno k ochutnávce i celé lahve. Mají i sodovku. Osobně doporučuji ochutnat veltlínské červené rané (večerku). Za osm korun půl deci. 

Nocleh

Spal jsem v penzionu Ham-Ham v Havraníkách. Pěkný dvoulůžkový pokoj stojí na noc 600 korun. Je zde i restaurace, kde obstojně vaří. V nabídce mají i moravské speciality, které lze doporučit. 

 Dopravní spojení - odkaz vede pryč z tohoto webu





Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.