Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Výlet do Podyjí: užovky a netopýři a utajená vinice

  7:00aktualizováno  7:00
Tenhle výlet je skutečným balzámem pro každou duši. Společnosti při sestupu do údolí řeky Dyje vám budou dělat jen ptáci, květiny a motýli. A na konci cesty je vinice, kterou zná celý vinařský svět.

V srdci Národního parku Podyjí narazíte na Nový hrádek, útočiště chráněných netopýrů a divizen. | foto: Stanislav Drahný, MF DNES

Podyjí, mapka NP
Kliknutím na mapu se zobrazí turistická červená trasa z Havraníků

Cestu do Národního parku Podyjí začínám v Havraníkách, vinařské obci jihozápadně od Znojma. Odtud přes Havranické vřesoviště vede červená značka na vinici Šobes.

Havranické vřesoviště je plné pokladů. Žijí tu zelené ještěrky a koncem léta se tu vyskytuje nápadný hmyz - kudlanka nábožná.

Počátkem července bývají mladé kudlanky většinou malé na to, abychom je bez velkého hledání objevili. V srpnu je už však nepřehlédnete.

Asi po kilometru spadá cesta dolů k Dyji, vede řídkým listnatým lesem, který se otřásá ptačím zpěvem. Nejhojnější jsou všudypřítomní drozdi a pěnkavy. Zahlédl jsem však i datla, dravé ptáky a různé druhy pěnic. U cesty spatříte lilie kvetoucí ve stínu stromů.

Cesta k Šobesu pak vede kus podél řeky a po vratké lávce na druhý břeh. Tady mi nad hlavou plachtí čáp černý - pták, který je ve znaku Národního parku Podyjí.

Podyjí, Havranické vřesoviště
Suchomilná květena na Havranickém vřesovišti

Krouží a využívá teplých vzdušných proudů nad údolím. Lze ho docela dobře pozorovat i pouhým okem, v dalekohledu je pak vidět výborně. Od čápa bílého se liší menším vzrůstem a samozřejmě barvou - převažuje černá.

Rozeznat je od sebe v letu už tak jednoduché není, oba proti světlé obloze vypadají tmavě. Na první pohled je odlišují siluety. Zatímco čáp bílý má při letu natažený krk a zobák rovně dopředu, čáp černý má krk nakloněný k zemi.

Vinařský poklad - vinice Šobes

Na Šobesu je otevřený stánek, kde si kupuji láhev s vodou a ve kterém si můžete ochutnat zdejší vína. Půl deci stojí od osmi do dvaceti pěti korun.

Nejdražší jsou speciality přímo ze Šobesu a prodavač mi ochotně ukazuje konkrétní řádky, ze kterých víno pochází.

Šobes je zcela unikátní místo. Ještě před pár lety o této vinici věděli jen zasvěcení znalci, dnes je magnetem celé znojemské vinařské oblasti. Dočtete se o ní ve všech encyklopediích a odborné literatuře.

Leží totiž v hlubokém údolí Dyje na ostrohu obráceném na jih, v samém srdci Národního parku, kde je skryta před civilizací.

Podyjí, užovka
Na vinicích Šobes žijí všechny čtyři druhy našich užovek

Podle odborníků je vinice Šobes nejpůvabnějším i nejkvalitnějším místem pro pěstování vinné révy v zemi. Zdejší mikroklima se prý podobá podmínkám na Rýně či v údolí francouzské Rhony

Réva se na zdejších kamenitých terasách pěstuje odedávna. Ty však neslouží jen vinařům, úkryt v nich nachází i řada tvorů. Šobes je tak zřejmě jediné místo v Česku, kde žijí všechny čtyři druhy našich užovek.

Nejvzácnější z nich je veliká, až dva metry dlouhá užovka stromová. Jednu jsem pozoroval, jak přede mnou mizí mezi kameny. Našel jsem i dvě nebo tři velké svlečené kůže.

Červená značka pokračuje dál do kopce k Podmolí a Lukovu. Asi po kilometru chůze se otevřou krásné výhledy do údolí řeky.

Netopýři a divizny na hrádku

Další cesta vedla po zelené značce z obce Podmolí k zřícenině Nového hrádku. Ten je zajímavý z historického hlediska. Jde vlastně o dvojhrad (starý a nový), který měl chránit zemskou hranici.

Dnes na něm žije řada vzácných rostlin a živočichů. "Tady bývají netopýři a plch, tohle je pelyněk, svída, dřín, routa ...," zdejší průvodce sype jména vzácných rostlin i živočichů jako z rukávu.

Podyjí, Nový hrádek
Na nádvoří Nového hrádku rostou nádherné divizny

Pozornost každého upoutají především desítky obřích divizen nádherných. Nový hrádek je údajně jedním ze tří míst, kde se u nás vyskytují.

Podle průvodce se jejich stonky používali ke svícení. Uschlé je namáčeli do lipového oleje a pálili jako louče.

K cestě na Nový hrádek se mi váže jedna vzpomínka. Před několika lety jsem tu zažil prudkou letní bouřku spojenou s krupobitím. Po ní se ochladilo.

V té chvíli začalo vylézat ze země množství žlutočerných mloků, kteří se chladili v tajících hromádkách ledových krup. Asi po deseti minutách představení skončilo a obojživelníci se vrátili do děr.

Cestou k Novému hrádku jsem šel předtím i potom několikrát, ale mloka jsem už znovu neviděl.

Co však můžeme spatřit v okolí Nového hrádku, a vlastně celém Podyjí téměř vždy, jsou nápadné ještěrky zelené. Jejich samci dorůstají hodně přes třicet centimetrů a jsou smaragdově zelení s modrým spodkem hlavy. Samičky bývají o něco menší a jsou hnědozelené.

Celé Podyjí je přírodním rájem: na teplých svazích můžete najít bramboříky i další teplomilné rostliny a živočichy. Ve vlhkých roklích zase přežívají chladnomilní tvorové. Máte-li rádi přírodu, rozhodně si tu užijete.

Podyjí, lilie
Kvetoucí lilie v Národním parku Podyjí


Může se hodit


Národní park Podyjí - základní údaje
Rozloha: 63 km2
Délka toku Dyje v NP: 40 km
Nejvyšší bod: 536mn. m
Nejnižší bod: 207 mn. m.
Atrakce: NP Podyjí má ve znaku čápa černého. Téměř jistě ho uvidíte kroužit nad údolím Dyje.
Občerstvení: Stánek na Šobesu, otevřeno je o prázdninách denně od 9 do 18 hodin. V září o víkendu. Při špatném počasí zavřeno. Nabízejí zde víno k ochutnávce i celé lahve. Mají i sodovku. Doporučuji ochutnat veltlínské červené rané (večerku), za osm korun půl deci.
Nocleh: Spal jsem v penzionu Ham-Ham v Havraníkách.
Dvoulůžkový pokoj stojí 600 korun za noc. V restauraci obstojně vaří. Nabízejí i moravské speciality.

Odkazy na internetu:
Národní park Podyjí www.nppodyji.cz/
Vinice Šobes www.znovin.cz


Varování pro cyklisty

Pozor, stezka ze Šobesu není bezpečná. Spodní úsek cesty pod prodejním stánkem Znovínu směrem k řece Dyji se stále více podemílá a vinou deštivého počasí se stav tohoto úseku ještě zhoršuje.
Cesta zatím zůstává i nadále otevřená. Cyklisté by nicméně měli při jízdě z kopce sesednout a kolo dolů dovést.


Dopravní spojení - odkaz vede pryč z tohoto webu





Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.