Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Multikulti v praxi. Jak funguje neuvěřitelný mix kultur v Malajsii

aktualizováno 
Zatímco Thajsko navštíví každoročně několik desítek tisíc Čechů, cestu do sousední Malajsie si plánuje mnohem méně lidí. Pláží a resortů si tam můžete užít stejně, navíc se však v Malajsii setkáte s neobyčejnou tolerancí napříč kulturami. V dnešní rozjitřené době je to dvojnásob zajímavé poučení.

V Malajsii vedle sebe v klidu a míru žijí desítky národností různého vyznání. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Ve třicetimilionové Malajsii žijí vedle sebe komunity etnických Malajců, Číňanů, Indů, Evropanů i jiných národností v klidu a míru a podobné je to s náboženstvím.

Mešity tu v klidu koexistují s buddhistickými chrámy, z horizontu sem tam vykouknou věže křesťanského kostela nebo hinduistické svatyně. Vedle pěkných pláží či národních parků pokrytých pralesy je to právě kulturní tolerance, která z Malajsie činí mimořádně zajímavou destinaci.

Navštívili jsme Melaku a Penang, dva „hotspoty“ v tavicím tyglíku jihovýchodní Asie.

Melaka: na strategické trase

Není to sice žádný prudký kopec, přesto máme po asi desetiminutovém výstupu pocit, že z nás tropické vlhko vyždímalo litry potu.

Agresivní povětří ovšem zanechává stopy nejen na nás, ale zejména na zbytcích pevnosti, na niž hledíme. Stojí tu už od začátku 16. století, postavili ji portugalští dobyvatelé a místa si zjevně cenili. O tom svědčí i název komplexu, A Famosa (Šťastná). Chvíli pozorujeme malé Číňánky, jak se pokoušejí vylézt na hlaveň historického děla před pevností, a pak oko sklouzne do dálky. Na mořské hladině je vidět několik lodí, jak se pomalu posunují sem a tam.

Večerní nálada v čínské čtvrti v Melace

Večerní nálada v čínské čtvrti v Melace

Dorazili jsme do Melaky (anglicky Malacca), což je jedno z nejhezčích malajských měst, které současně patří mezi historicky nejvýznamnější přístavy celé východní Asie. Průliv mezi Malajským poloostrovem a indonéským ostrovem Sumatra je zde už docela úzký a strategická poloha města je proto nasnadě. Před staletími tudy proplouvaly portugalské a jiné lodě na lukrativní obchodní trase z Evropy do Číny, v současnosti se proud zboží obrátil. Pořád ale jde o jednu z nejdůležitějších námořních tras světa.

Portugalci, Holanďané, Britové...

Z důvodu exponované polohy měl o ovládnutí Melaky zájem kdekdo a na tváři města je to zřetelně znát. Když sejdeme z portugalské pevnosti dolů do centra města, ocitáme se na malebném trojúhelníkovém náměstí zvaném Dutch Square (Holandské náměstí), obklopeném historickými budovami s výraznými červeně natřenými fasádami. Kdyby snad ještě byly pochybnosti, o co tady jde, tak na jednom z domů čteme nápis Stadthuys, což v holandštině značí radnici. Byli to totiž právě Holanďané, kteří ovládli Melaku po Portugalcích a jejich koloniální správa tu trvala nejdéle (1641–1824 s krátkým intermezzem za napoleonských válek).

Holandské náměstí v Melace

Holandské náměstí v Melace

Torzo portugalské pevnosti v Melace

Torzo portugalské pevnosti v Melace

Po Holanďanech převzali vládu nad Melakou Britové a oblast drželi až do doby po druhé světové válce, kdy správa poloostrova postupně přecházela do rukou formující se Malajské federace. To už tu Evropané tvořili jen malou menšinu, naopak rostl podíl domácích Malajců, Číňanů, Indů a dalších asijských národů.

...muslimové, buddhisté a křesťané

Pro vstup do pitoreskní čínské čtvrti stačí překročit řeku. Procházíme chaotickou nízkou zástavbou, hustým davem lidí se proplétají rikši a na smysly útočí bezpočet vůní a pachů.

Zpět přes řeku na nás vykukují věže kostela sv. Františka Xaverského, jednoho z řady křesťanských chrámů ve městě. Za pár minut míjíme dvě starší, vzhledem nenápadné mešity. Jejich minarety jsou nízké a nevybočují z nevysoké zástavby centra. Zato moderní chrám islámu v Melace přehlédnout nelze: Masjid Selat Melaka (Mešita Malajského průlivu, otevřena 2006) stojí na umělém ostrově kousek od nábřeží a do večerní tmy září různými tóny zelené barvy.

Noční pohled na Mešitu Malajského průlivu v Melace

Noční pohled na Mešitu Malajského průlivu v Melace

Jinou perspektivu zažíváme následujícího dne na tzv. Čínském vrchu (Bukit China). Spojení s čínskou kulturou se tu podle legendy datuje již do 15. století, kdy se jedna z členek čínské dynastie Ming měla stát manželkou malajského sultána a v tomto místě snad za čínské podpory vznikla rezidence vládnoucí rodiny. Skutečnost je poněkud zahalena tajemstvím, nicméně faktem zůstává existence zdejšího obřího čínského hřbitova.

Procházka mezi vesměs pěkně udržovanými náhrobky nebere konce. Některé mají formu jednoduchých kamenných zídek, jiné pokrývají plochu desítek čtverečních metrů. Podle některých údajů jde o nejrozsáhlejší čínský hřbitov mimo hranice Číny a k jeho malebnosti přispívá poloha v členitém, silně svažitém terénu. Připadáme si tu jako na horské dráze ozvláštněné podivnými artefakty.

Krokodýl pod nohama

Večer volíme na jídlo indickou restauraci v centru Melaky, jejíž terasa je vystrčená nad řeku. „Asi si to dáte spíš méně kořeněné, že?“ zkušeně hodnotí naše evropské obličeje majitel, podsaditý Ind. Jeho rodiče sem přišli v osmdesátých letech z chudé venkovské oblasti Západního Bengálska. „Začátky byly prý všelijaké, ale to si já moc nepamatuju“ odtuší na náš dotaz bezchybnou angličtinou.

Rikša na Holandském náměstí v Melace

Rikša na Holandském náměstí v Melace

„Žije se tu dobře. Je tu klid, nikdo nikoho nešikanuje, a když se jednou za rok potkám se svými příbuznými, tak bych se natrvalo do Indie vrátit nechtěl.“ Pak změní téma a ukáže do pološera pod námi. „Vidíte je? S tou kanalizací by už úřady fakt měly něco udělat“. Nakloníme se přes zábradlí, které ohraničuje terásku, a spatříme jakéhosi podlouhlého živočicha, jak se pod námi mrská v říčním bahně. „Klid, tihle krokodýli jsou krotcí“ mírní otazníky v našich očích majitel. „Natahují se sem z moře. Vědí, že z rour vždycky nějaké zbytky jídla vypadnou. Vidíme je tu skoro každý večer.“

Na sever do Penangu

Příjezd je to impozantní: na konci 13,5 kilometru dlouhého mostu se rýsuje panorama výškových budov amerického střihu. Všechno je to sice zahalené do mírného oparu (přece jen jsme v tropech), ale i tak je na první pohled jasné, že to je bohaté město. Úředně se jmenuje George Town, ale málokdo mu řekne jinak než Penang. Druhé největší malajské sídlo po aglomeraci Kuala Lumpur položené na ostrově při severozápadním pobřeží země už dávno není rejdištěm překupníků drog a prostituce, jak tomu bylo dříve. Penang láká podobně jako Melaka kulturní směsicí a na severu ostrova jsou krásné pláže.

Hodinová věž (Jubilee Clock Tower) je symbolem britské koloniální vlády v Penangu.

Hodinová věž (Jubilee Clock Tower) je symbolem britské koloniální vlády v Penangu.

Ulice v čínské čtvrti v Penangu

Ulice v čínské čtvrti v Penangu

Na rozdíl od Melaky tvoří v Penangu mírnou většinu obyvatelstva etničtí Číňané, ale silná je i indická komunita a žijí tu samozřejmě také Malajci. Stejně jako v Melace je centrum Penangu zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, opět s odůvodněním na mimořádnou kulturní rozmanitost.

Ubytujeme se přímo v centru, a když se jdeme chvíli před půlnocí projít do okolí, je tam nezvykle živo. Za chvilku narážíme na čínské divadlo pod širým nebem a o kus dál Indové nabízejí zboží z miniaturních krámků, jako by bylo poledne.

Silná čínská přítomnost v Penangu se samozřejmě odráží i na náboženských stavbách, mnoho zdejších chrámů je buddhistických. Následující den si jedeme prohlédnout rozlehlý chrám Kek Lok Si. Při vstupu nás jeden z mnichů požádá o malý příspěvek a pak už se v myriádě svatyní, schodišť, teras, soch a krámků prodávajících náboženské předměty pohybujeme v klidu sami.

Buddhistický chrám Kek Lok Si v Penangu

Buddhistický chrám Kek Lok Si v Penangu

Kek Lok Si je „živý“ chrám, díky podpoře bohatých Číňanů se totiž chrámový okrsek stále rozrůstá o nové stavby. Nejde o příliš starou stavbu, založena byla teprve roku 1890 a nejpozoruhodnější část komplexu, tzv. Pagodu 10 000 Buddhů, dokončili až o čtyřicet let později. Když se na pagodu podíváme trochu zdálky, snadno rozeznáváme vliv čínské tradiční architektury (na dolním patře), thajský styl (prostřední část) i barmskou tradici (pozlacená koruna). Celý chrámový komplex je prosáknut vonnými tyčinkami a z různých stran k uším doléhá decentní meditativní hudba.

Poslední večer v Penangu věnujeme letmému prozkoumání moderního centra, což znamená často zakloněnou hlavu s pohledem vzhůru k vysokým horizontům. Ne že by se zdejší mrakodrapy příliš lišily od těch, které jsou k vidění ve stovkách jiných měst světa, ale přesto: tady jsou jen doplňkem rozmanitosti, ze které se nám v Malajsii chvílemi točila hlava. Přejeme si, ať této zemi klidné soužití vydrží.

Může se hodit

Informace:
http://www.tourismmalaysia.gov.my: Oficiální turistický portál Malajsie
http://www.malacca.ws: Turistické možnosti v Melace a okolí
http://www.visitpenang.gov.my: Oficiální turistické stránky federálního státu Penang

Doprava:
Hlavním vzdušným přístavem přijímajícím interkontinentální lety je Kuala Lumpur International Airport (KLIA), položené asi 50 km jižně od centra malajské metropole. Zpáteční letenky ze střední Evropy přijdou na 10 – 15 tisíc korun. Pro překonání větších vzdáleností v rámci Malajsie lze s výhodou využít husté sítě vnitrostátních leteckých linek, které provozuje např. Air Asia (www.airasia.com), ceny se obvykle pohybují ve stokorunách.

Praktické informace:
Vízum do Malajsie není potřeba. Ceny jsou podobné jako v Česku v závislosti na kolísajícím kurzu místní měny, malajského ringgitu (v současnosti 1 MYR = 5,7 CZK). Kriminalita je v zemi velmi nízká, hygienická úroveň na solidní úrovni a při zachování běžných pravidel není očkování potřeba. Nejvhodnější dobou k návštěvě je období mezi prosincem a dubnem, kdy jsou ve většině oblastí nejnižší srážky a vlhkost.

Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.