Háj ve Slezsku je vesnice přibližně v polovině cesty mezi Opavou a Ostravou, kde se v roce 1891 v rodině správce cukrovaru Václava Vančury a jeho ženy Marie narodil syn Vladislav. Ve skutečnosti tehdy ovšem obec tak, jak ji známe dnes, ještě neexistovala, pět menších osad se spojilo až za první republiky a název Háj ve Slezsku užívají teprve od roku 1970. Už v roce 1891 se však v okolních lukách klikatila řeka Opava – že by předobraz Rozmarného léta?
Z Davle do Zbraslavi
Vančura žil s rodiči v Davli po svatbě se se ženou Lídou usadili v nedaleké Zbraslavi.
Vančurovi se z Opavska záhy odstěhovali a nakonec se usadili v Davli; budoucí slavný spisovatel studoval v Benešově a v Praze, v roce 1915 odmaturoval, nastoupil na práva a po jednom semestru přestoupil na medicínu. Když hledal místo, kde by se po dokončení studia usadil, vyhrála nedaleká Zbraslav, podobně jako Davle usazená na březích Vltavy poblíž soutoku s Berounkou.
Ve Veselí nad Lužnicí natáčel Jiří Menzel film Rozmarné léto.
Na medicíně se poznal se svou budoucí ženou Lídou; v den své svatby se prý po obřadu na radnici vypravili parníkem na Zbraslav. Tam od bývalého poštmistra koupili stavební parcelu na zalesněném východním úpatí kopce Havlín a nechali si tu postavit dům. Návrh vypracoval rodinný přítel Jaromír Krejcar, který právě tehdy odešel z ateliéru architekta Josefa Gočára a návrh Vančurovy vily byl jeho první samostatnou prací. Byl to projekt na svou dobu a hlavně na Zbraslav hodně odvážný, stavební povolení Vančurovi získali až po několika letech. Dům dokončený v roce 1929 přišel Vančuru na 600 000 Kč.
Pracovna s dobrým výhledem
Funkcionalistická vila stojí v místě s krásným rozhledem, podle svědectví Vítězslava Nezvala si však Vančura stěžoval, že se v novém domě žije dost komplikovaně, navíc se rodina velmi zadlužila. V přízemí měla Ludmila Vančurová svou ordinaci, rodina bydlela v prvním patře a o patro výš měl spisovatel svou pracovnu. Často prý psal i na terase s nádherným výhledem do vltavského údolí a na protější kopce.
V květnu 1942 právě sem přijelo Vladislava Vančuru zatknout gestapo, o tři týdny později byl popraven pro výstrahu české inteligence na kobyliské střelnici v Praze. Dnes jej připomíná socha u vstupu do zahrady a také jméno ulice, potomci žijí ve vile dodnes.
Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným...
...říká majitel říčních lázní Antonín Důra ve Vančurově knize Rozmarné léto. Je jedním z literárních hrdinů, kteří mají svůj předobraz – v tomto případě Antonína Šůru, který na Zbraslavi vedl dvě plovárny, jednu „nóbl“ pro Zbraslavský lázeňský klub, druhou vlastní a skromnější. Novela z roku 1926 vrací čtenáře do Vančurova rodného Slezska a do malých lázní na řece Orši, slavné je i filmové zpracování režiséra Jiřího Menzela z roku 1968 s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Mimochodem, Rozmarné léto se natáčelo se ve Veselí nad Lužnicí.
Vančurův román Markéta Lazarová se natáčel například na hradě Rabí.
Také další Vančurovo dílo, román Markéta Lazarová, mnozí znají spíše ve filmové podobě, byť vyhrál anketu Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 1931. Film s Magdou Vášáryovou v hlavní roli natočil v roce 1967 režisér František Vláčil a i on se dočkal řady ocenění, mimo jiné byl v anketě filmových kritiků a publicistů vyhlášen nejvýznamnějším filmem stoleté historie české kinematografie. Děj románu je zasazen do okolí Mladé Boleslavi, do neurčitého času, ovšem film se natáčel například na tvrzi Klokočín na Písecku anebo na hradě Rabí.
Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!Vybírejte z tisíců turistických tipu a objevujte Česko Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delsí dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu! |
