Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Největší sekvojovec Evropy a další skvosty. Výlet do Buchlovských hor

aktualizováno 
Podzim je pro návštěvu Chřibů na jihu Moravy snad tím nejlepším obdobím. Například proto, že ze zalesněných kopců najednou vystoupí v plné kráse romantické hrady. Nebo proto, že les, ve kterém se nechávají přírodě volné ruce, voní omamně jako nikdy jindy.

Trpasličí město | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Největším turistickým lákadlem Chřibů je hrad Buchlov, podle něhož získala zalesněná a málo osídlená vrchovina svůj druhý název Buchlovské hory. Nenavštívit tento majestátní středověký hrad, jehož silueta dominuje Dolnomoravskému úvalu, by bylo chybou. A ještě větší škoda by byla neudělat si z Buchlova kratší vycházku či celodenní výlet po nejbližším okolí.

Povinná vycházka na Barborku

Kroky většiny turistů směřují z Buchlova na sousední kopec Barborka, který zdálky poutá pozornost raně barokní kapličkou svaté Barbory. Původně sloužila majitelům hradu jako pohřební kaple. 

Skály pod Barborkou

Skály pod Barborkou

Barborka je zároveň chráněné území a přírodní památka v jednom. Rozprostírá se hned pod kaplí na strmém jižním svahu, který svou nepřístupností vyloučil intenzivní lesní hospodaření. A proto se tu zachoval přirozený les typický pro oblast Chřibů – bučiny a dubohabřiny. Atraktivitu chráněného území doplňují pískovcové skály, ke kterým skoro neodmyslitelně patří borovice lesní. 

Přestože se turistická trasa chráněnému území vyhýbá, vstup je sem na základě platné legislativy povolen. Důvodem, proč sem nechodí houfy lidí, je velmi neschůdný terén, který odradí i mnohé vážnější zájemce o přírodu.

Z Barborky na Břesteckou skálu

Mototuristé se z Barborky obvykle vrací k zaparkovanému autu, vy však pokračujte dál strmým sestupem po zelené značce k výletní hospodě Pod skalou. Zde se nabízí možnost občerstvení, doplnit tekutiny je však možné také u nedalekého sirného pramene. Vytéká ze skruže na pravém břehu potoka několik desítek metrů nad hospodou. Dříve k němu vedla slepá odbočka z turistické trasy, jeho okolí však bylo nedávno silně zdevastováno těžbou dřeva. Voda obsahuje v jednom litru až 10 mg zapáchajícího sirovodíku, který jako produkt svého metabolismu vylučují sirné bakterie.

O něco vydatnější sirný pramen podobných vlastností zavdal příčinu ke vzniku lázní Smraďavka u Buchlovic. Sirné vody jsou typické pro oblast flyšového pásma Karpat, kam patří i Chřiby. Mnohem častěji než se sirnými prameny se však ve Chřibech setkáte s pískovcovými skalisky. Dosahují velmi roztodivných tvarů a často obsahují různé dutiny nebo jsou přímo proděravělé. 

Kamenná studánka pod Holým kopcem

Kamenná studánka pod Holým kopcem

Brdo: nejvyšší vrchol Chřibů s rozhlednou

Brdo: nejvyšší vrchol Chřibů s rozhlednou

Jedna z typických skal se tyčí přímo nad hospodou Pod skalou a jmenuje se Břestecká skála. Z jejího vrcholu se naskýtá hezký pohled směrem do Dolnomoravského úvalu a na protilehlý masív Barborky. Od roku 2002 je Břestecká skála stejně jako Barborka státem chráněnou přírodní památkou.

Největší sekvojovec v Evropě

Z Břestecké skály je možné se vrátit po červené značce zpět na Buchlov. Anebo se podívat na pozoruhodný strom, jaký hned tak někde nemají. V osadě Chabaně vzdálené jenom 1 km roste památný strom sekvojovec obrovský. 

Sekvojovec obrovský v Chabaních

Sekvojovec obrovský v Chabaních

Byl vysazený v 19. století, snad hrabětem Zikmundem II. Berchtoldem. Roku 1972 strom zasáhl blesk a podélně jej rozpůlil. Horní část v délce asi šesti metrů uschla, strom se však vzpamatoval a roste dál s novou korunou.

Sekvojovec pochází z Kalifornie a tenhle v Chabaních patří k nejmohutnějším svého druhu v Evropě. Kmen má v obvodu 6 metrů a koruna se klene do výšky 32 metrů. Kdyby strom nezasáhl blesk a rostl normálně, měřil by dnes možná až 55 metrů. 

Od roku 1977 se pod stromem každý podzim sbírají šišky s cílem  se záměrem vypěstovat další sazenice, což se ovšem příliš nedaří. Jak se dozvíte z informační tabule, tři ze čtyř vysazených stromečků poblíž sekvojovce někdo ukradl.

Přírodní rezervace Holý kopec

Neméně hezké výlety lze podnikat i směrem na jihozápad od Buchlova. Pokud bez úhony přejdete rušnou silnici E-50 Brno – Uherské Hradiště – Trenčín, nabízí se výstup na Holý kopec, který tvoří spolu s Buchlovem a Barborkou charakteristickou trojvrcholovou siluetu Chřibů. Východiskem je v mapách značená Kamenná studánka, k níž vás z Buchlova dovedou červené a zelené značky. 

Fotogalerie

Vrcholová část Holého kopce je významnou přírodní rezervací zachovalého karpatského lesa, který připomíná prales. Převládají bukové porosty, které jsou již od roku 1999 ponechány samovolnému vývoji. Dokonce od roku 2009 platí dohoda Lesů ČR a Zlínského kraje o bezzásahovém území. Neodklízené tlející dřevo a mnoho starých doupných stromů hostí řadu vzácných a ohrožených živočichů, především z říše hmyzu a ptactva.

Za obdiv pak stojí obrovské pravěké hradiště. Jeho celková plocha dosahuje úctyhodných 15 hektarů. Bylo vybudováno na konci doby bronzové a počátku starší doby železné lidem halštatské lužické kultury (cca 1200–700 l. př. n. l.). Dochovaly se z něj zbytky mohutného valového opevnění vysoké místy až pět metrů, které je zachovalé hlavně na jižním úbočí. Hradiště na Holém kopci je patrně největší z této doby na Moravě.

Čertovky a Trpasličí město

Hrad Cimburk

Hrad Cimburk

V dosahu jednodenního pěšího výletu z Buchlova je také hrad Cimburk, vzdálený asi 10 kilometrů. Okolí malebné zříceniny je snad nejkrásnější krajinou v Chřibech. Nádherný pohled na hrad, vyčuhující ze záplavy bukových lesů, nabízí vyhlídkové skalisko Kazatelna (přírodní památka), jehož bezprostřední okolí bylo nedávno zbaveno přerůstajících stromů. Další hezké průhledy mezi kmeny mohutných buků nabízí skalnatý hřeben spojující kóty Ocásek (553 m) a Kozel (517 m). Na západním zakončení tohoto hřebene ční do výšky 22 metrů bizarně modelované pískovcové skalisko Kozel (rovněž přírodní památka), které je tvarově nejpozoruhodnější v celých Chřibech.

Putovat na Cimburk z Buchlova sice není obvyklé (jako východisko se používá obec Koryčany nebo silniční sedlo U křížku), cestou lze však navštívit další zajímavosti. Kromě výše zmíněného Holého kopce to mohou být například Osvětimanské skály ležící asi 1 km jižně od páteřní červené turistické trasy. Tvoří je malý skalní labyrint Čertovky a zhruba 200 m opodál vystupující proděravělá skalka nazývaná Trpasličí město. Spolu s okolním překrásným bukovým lesem patří Osvětimanské skály k nejhezčím přírodním zákoutím v Buchlovských horách.

Výzvou pro vyznavače tajemných míst je naopak kóta Hroby (502 m), kde se roku 1932 podle jasnovideckých vizí hledal hrob svatého Metoděje. Slavné objevení náhrobního kamene se brzy ukázalo být podvrhem, nicméně tajuplná atmosféra z místa dodnes nevyprchala. Vrch Hroby zpřístupňuje na rozdíl od Osvětimanských skal turistická značka.

Praktické informace

Doprava: Do nitra Chřibů vás přiblíží autobusové linky z Uherského Hradiště, Kroměříže nebo Kyjova. Pojedete-li autem, můžete výhodně zaparkovat přímo na hřebeni Chřibů. Velké parkoviště se nachází v sedle U Křížku na silničce spojující Koryčany a Osvětimany, u turistické chaty Bunč a pod hradem Buchlov.

Mapa: 1 : 50 000 KČT č. 89-90 – Slovácko, Chřiby, jižní Haná

Návrhy okružních túr
z Buchlova – Buchlovský kámen (červená), 5 km – Chabaně (žlutá), 12 km – Břestecká skalka (červená), 13 km – Svatá Barbora (zelená), 14,5 – Buchlov (zelená), 15 km.

Sedlo U Křížku – Kozel a zpět (červená), 1 km – hrad Cimburk (zelená), 3 km – Kazatelna (zelená a červená), 5 km – sv. Kliment (zelená), 6,5 km – Koryčanská kaple (zelená), 9 km – sedlo U Křížku (červená), 11 km.

Přechod nebo přejezd Chřibů
Napajedla – Halenkovice (červená), 3 km – Budačina (zelená), 9 km – Kudlovická dolina (zelená), 10 km – Komínské skály (zelená), 13 km – Bunč (červená), 15 km – Brdo (červená), 18 km – Vlčák (červená), 20 km – motorest Samota (modrá), 25 km – Koryčany (modrá), 32 km.

Varianta B
Vlčák – Buchlov (červená), 28 km – Buchlovice (žlutá), 31 km.

Varianta C
Vlčák – Buchlovský kámen (červená), 24 km – silnice E 50 (neznačeno), 26 km – Ocásek (zelená), 31 km – U Křížku (červená), 33 km – Koryčanská kaple (červená), 35 km – Bohuslavice u Kyjova (červená), 41 km.

.

Autor: pro iDNES.cz






Nejčtenější

Ideální podmínky přilákaly o víkendu do Jizerských hor běžkaře i lyžaře (3....
Reklama na zimu. Jizerky jsou v obležení běžkařů, podmínky jsou ideální

Jizerské hory zažily první výrazný nápor lyžařů. V sobotu jich sem dorazilo několik tisíc. Přilákalo je nejen bezmračné nebe a teploty lehce pod nulou, ale i...  celý článek

Se západem slunce je na čase hledat ubytování. Místa na stan je naštěstí všude...
Svět je jiné místo, než jak ho popisují média, popisují mladí dobrodruzi

Prohnali se celou Asií, jejich motorky na trase Brno - Vladivostok „spolykaly“ 31 tisíc kilometrů, nakoukli do sedmnácti zemí. To vše jim zabralo sedm měsíců....  celý článek

V sobotu byl otevřen druhý úsek nové lanové dráhy z Růžové hory na Sněžku. (22....
Horská služba vyhlásila v Krkonoších první stupeň lavinového nebezpečí

Horská služba v Krkonoších vyhlásila po sněžení v minulých dnech nejnižší první stupeň lavinového nebezpečí. Na hřebenech napadlo asi 30 cm sněhu. Při prvním...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.