Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cimrman, bizoni i divoká příroda. Krásný cyklovýlet Českou Kanadou

aktualizováno 
Hluboké lesy, četné vodní plochy a sychravější podnebí, než byste čekali - na vlastní kůži tak pocítíte, proč se zdejší území na pomezí Čech, Moravy a Rakouska nazývá Česká Kanada. Oblast takto kdysi pojmenoval pražský novinář J. A. Trpák, který jako jindřichohradecký rodák tento kraj velice miloval.

U hradu Landštejn překvapí především jeho rozlehlost a členitost. | foto: Pavel Kozubek / Cyklotoulky

Jednou z bran do České Kanady jsou Slavonice. Nevelké městečko na jejím východním okraji se pyšní nádhernou městskou památkovou zónou se souborem goticko-renesančních domů, kde z větší části sídlí galerie, muzea, příjemné hospůdky i kavárny.

Fotogalerie

Slavonice na vás zapůsobí klidným, mírumilovným dojmem a jejich konzervatismus si můžeme doložit i na tom, že počet stálých obyvatel od roku 1850 je prakticky stejný. Bouřlivé dějiny jakožto příhraničnímu městečku se Slavonicím samozřejmě nevyhnuly, ale jak si můžete ověřit na vlastní oči, na kráse jim neubraly.

Ještě než odsud odjedete, nezapomeňte navštívit Slavonické podzemí, které je unikátní technickou a historickou památkou, přímo pod centrálním náměstím. Ručně vysekané chodby v rulovém masivu kromě toho, že měly odvádět podzemní vodu, sloužily i jako spižírny a řemeslné dílny pro činnosti vyžadující stálou teplotu a chlad. Ovšem pozor, chodby jsou leckdy velice úzké, tudíž statnější cyklisté by si o nich měli nechat raději jen vyprávět.

Cesta na Landštejn

Je těžké Slavonice opustit, ale jejich okolí za návštěvu rozhodně stojí. Vyrážíme na západ směrem na Staré Město pod Landštejnem a první zastávkou je asi tři kilometry vzdálená Maříž, osada proslulá svojí keramikou, kde si každý může dokonce namalovat svůj hrnek. Je zde i možnost se občerstvit, my zatím hlad nemáme a tak se vydáváme dále.

Po dvou kilometrech nás čeká Trojmezí Čechy, Morava, Rakousko, tedy místo, kde se střetávají hranice těchto zemí a pak již Staré Město pod Landštejnem. Zde se doporučujeme posilnit, protože před námi je již výstup na Landštejn, který není úplně jednoduchý. Hrad je dnes zrekonstruovaný, ale bez stálého depozitáře, což jen umocní jeho rozlehlost a členitost.

Pohled na Slavonice od kostela sv. Ducha

Pohled na Slavonice od kostela sv. Ducha. Foto: Jan Hocek

Slavonické náměstí

Slavonické náměstí. Foto: Jan Hocek

Výstup po schodech na hradní věž je těžký, ale odměnou je krásný výhled na okolí a nedalekou vodní nádrž, která svoji rozlohou 40 ha krásně doplňuje zdejší scenérii. Mohutná stavba s románským jádrem a prvky gotiky i renesance na vás určitě zapůsobí a budete-li mít štěstí, můžete zde spatřit i skupinu historického šermu, která vás navrátí o hezkých pár století zpátky.

Nedaleko Landštejna stojí bizoní farma, která vás doslova ohromí - dospělý samec bizona dorůstá totiž až do váhy jedné tuny a výšky necelých dvou metrů a těchto sudokopytníků tu chovají na třicet. Kdo má odvahu, může si tu domluvit i jízdu mezi bizony (my ji neměli).

Pohled z hradu Landštejn

Pohled z hradu Landštejn. Foto: Jan Hocek

Nejsevernější místo Rakouska a stará Nová Bystřice

Cesta se nyní příjemně vine pohraničními lesy a my podél hranice pokračujeme směrem na Peršlák. Zde najdeme příjemnou lesní restauraci a hotel, až překvapivě noblesní. Kousek odsud se pak nalézá Kámen Republiky vztyčený na památku naší vlasti s jednoznačným nápisem "Naše je a naše zůstane". Také se nyní nalézáme na nejsevernějším místě Rakouska. Nám Čechům to připadá poněkud směšně, neboť my máme své Hřensko, které je mnohem, mnohem severnější, ale budiž.

Před námi je již nejstarší obec zdejšího kraje, Nová Bystřice. Ta je součástí hned dvou přírodních parků. Na západě se rozkládá menší z nich: Homolka – Vojířov, na sever a východ leží Česká Kanada. Naši pozornost v Nové Bystřici na první pohled upoutalo množství dřevěných soch. Jsou výsledkem letních řezbářských sympózií a zanechali je tu pro potěchu místních i návštěvníků umělci slavní i ti, na které sláva ještě čeká.

Stádo bizonů u Rožnova

Stádo bizonů u Rožnova. Foto: Jan Hocek

Trojmezný kámen u vrcholu Čihadlo - zde se sbíhají hranice Rakouska, Čech a...

Trojmezný kámen u vrcholu Čihadlo - zde se sbíhají hranice Rakouska, Čech a Moravy. Foto: Jan Hocek

Městečko samotné není velké, žije tu asi tři tisíce obyvatel, ale co není velké, může být útulné. A to tady bezezbytku platí. Z historických památek se dochovaly městské hradby, vodní příkop, kašna či morový sloup a několik kostelíků. A to všechno na pětníku. Není divu, že historické centrum města je městskou památkovou zónou. Nejen pro cykloturisty v Bystřici připravili čtyři naučné stezky a městem vede několik cyklotras včetně dálkové cyklotrasy Greenway Praha – Vídeň. A pak je tu ještě jedna kuriozita. Zdejší úzkorozchodná trať.

Cyklistika ve vlaku a Cimrman v Kaprounu

Cyklotoulky

Článek vznikl ve spolupráci s autory pořadu Cyklotoulky, který můžete sledovat v sobotní dopolední premiéře na ČT SPORT a na www.i-cyklotoulky.cz

My jsme se rozhodli vyzkoušet tento neortodoxní vlak na vlastní kůži. Zkrátka najednou jsme seděli v historickém vagonu a pelášili směrem na Kunžak a Jindřichův Hradec. Jízda tímto vláčkem je fantastický zážitek a po naší zkušenosti doporučujeme spíše zadní vozy, ve kterých nejste tak snadnou obětí zplodin z lokomotivy a také je to blíže do restauračního vagonu, kde si můžete cestu zpříjemnit mnoha nápoji všeho druhu.

Pozorování nádherné krajiny České Kanady je z oken úzkokolejky minimálně stejně působivé jako ze sedla koně, ale my si začínáme uvědomovat, že jsme především cyklisté, a tak v Kaprounu opouštíme dostavník a opět nasedáme do sedel kol. Zdejší železniční zastávka je zajímavá tím, že zde byl z vlaku vyhozen slavný český všeuměl Jára Cimrman, a i proto zde můžete nalézt zřícenou mohylu a památní desku.

Česká Kanada, Kaproun - Na této zastávce byl kdysi údajně vyhozen z

Česká Kanada, Kaproun - Na této zastávce byl kdysi údajně vyhozen z projíždějícího vlaku český velikán Jára Cimrman.

Vzhůru na Malou Hlubokou

Naše další cesta z Kaprounu je sice nepoměrně náročnější než putování na hřbetu železničního oře, ale pořád krásná. Pohybujeme se nyní nekonečnými lesy v prakticky standardní výšce 700 metrů nad mořem a čas od času si vychutnáváme skvělé výhledy do krajiny. Když už se zdá, že toto putování nebude mít konce, přichází táhlý sjezd do Českého Rudolce, naší dnešní poslední zastávky. Kromě toho, že se zde doporučujeme najíst, pak také rozhodně nevynechejte návštěvu zdejšího symbolu: zámku Malá Hluboká. Tato stavba skutečně vypadá jako menší sestra té známější starší. Bohužel zdaleka se nenachází v takové kondici, což je škoda, ale snad se brzy najdou prostředky na její rekonstrukci.

Před námi je nyní již jen asi osm kilometrů jízdy a slavnostní uzavření cyklistického okruhu ve Slavonicích.

Výlet Českou Kanadou

Délka trasy:  50 km
Čas jízdy:  4 hodiny
Nastoupáno:  650 m
Náročnost:  2 - 3 
Tip na ubytování:  Hotel Peršlák, Nová Bystřice – Penzion Na bojišti
Tip na stravování: Slavonice – restaurace Besídka
Doporučené kolo: horské, trekingové
Cesty:   asfaltové, šotolinové

Autoři:






Nejčtenější

V Jerichu po osmdesáti letech odkryli vzácnou mozaiku v Hišámově paláci.
Vzácná mozaika v Jerichu má 827 metrů čtverečních a 7 milionů dlaždic

Tvoří ji sedm milionů dlaždiček a je největší podlahovou mozaikou na Blízkém východě. Po osmdesáti letech odkryli památkáři tuto fantastickou mozaiku na jediný...  celý článek

Žirafy v Národním parku Mikumi v Tanzánii uslyšely řev lvího samce, a tak se...
Žirafy tiše míří k vyhynutí, vymizely už z několika afrických států

Žirafy jsou podle posledního sčítání nanejvýš ohroženým druhem směřujícím k vyhynutí. Za posledních třicet let jejich populace prořídla o čtyřicet procent....  celý článek

Krkonošská magistrála - Trasa mezi Bufetem a Výrovkou
Krkonoše letos čekají milion běžkařů, čeká na ně 700 kilometrů tratí

Podle kvalifikovaných odhadů se předpokládá, že do krkonošských lyžařských stop nastoupí i v této zimě více než jeden milion běžkařů. V horské i podhorské...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.