Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pozor na závrať z krásy! Úchvatné vyhlídky z levého břehu Labe

aktualizováno 
Nejenom z pravého břehu, který jsme vám představili minulý týden, se otvírají nádherné vyhlídky na kroutící se Labe. Vydejte se proto s námi pro změnu na levý břeh a objevte další netušená kouzla Českého středohoří. Stačí vystoupat na Lovoš, Kozí vrch či třeba Vaňovské vyhlídky.

Pohled z Doerellovy vyhlídky. Zákrut Labe u obce Církvice | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Lovoš

Majestátní Lovoš (570 m) patří díky nepřehlédnutelné poloze nad hlavním silničním i železničním tahem z Prahy do Berlína k nejznámějším kopcům Českého středohoří. Izolovaná poloha na okraji pohoří nabízí perfektní rozhled nejen na řeku Labe, ale také rozestavěné těleso nové dálnice.

Fotogalerie

Lovoš vytváří dvě rozdílné siluety: ze západu vynikne atraktivní tvar téměř dokonalého kužele, z jihu a východu je vidět typický dvouhrbý hřbet tvořený vyšším Lovošem (570 m) a nižší Kybičkou (489 m). Hlavní kužel, chráněný jako národní přírodní rezervace, je zbytkem původně podpovrchové přívodní dráhy izolované sopky.

Roku 1892 vznikla na vrcholu Lovoše zásluhou lovosického horského spolku a za podpory majitele panství knížete Adolfa Josefa Schwarzenberga nevelká kamenná chatka s plochou střechou, která sloužila jako rozhledna. Za druhé světové války si tuto stavbu německá armáda upravila (např. prosklila střechu) a používala ji jako vojenskou pozorovatelnu.

V roce 1924 byla v těsném sousedství vystavěna modernější, dodnes stojící chata Schwarzenberghütte s vyhlídkovou plošinou, pojmenovaná po hlavním patronovi akce, knížeti Janovi Nepomuku Schwazenbergovi. Po válce přešla pod národní správu, přestala být trvale osídlena a dlouho chátrala. Dnes je v majetku Klubu českých turistů v Lovosicích a slouží jako restaurace a turistická ubytovna. K chatě vede ze všech směrů několik výstupových tras v délkách dva až čtyři kilometry, nejkratší modrá od severozápadu z Oparna, nejnáročnější zelená z opačného směru přímo od Labe z Lovosic.

Vyhlídka od chaty na Lovoši

Vyhlídka od chaty na Lovoši

Vyhlídky v okolí Dubiček

Úchvatnou podívanou nabízí vyhlídková terasa, která je součástí penzionu U Svaté Barbory v malé vesničce Dubičky. Vidět je odtud mohutný pravotočivý labský zákrut, v jehož ohbí se rozkládá obec Církvice. Téměř jako z letadla můžete pozorovat jednotlivé domečky nebo rachotící vlaky na obou březích řeky. Neopakovatelnou atmosféru dodává místu malebný kostelík sv. Barbory, který stojí obklopen skupinou vzrostlých lip na čedičovém návrší. Pochází z roku 1579, jeho současná podoba se datuje letopočtem 1820. U kostelíku končí linka č. 4 ústecké MHD.

Od svaté Barbory v Dubičkách je to kousek k několika dalším vyhlídkám, které nabízejí pohledy na tentýž labský zákrut z jiných zorných úhlů. Žlutá značka vás odtud po 1,5 km dovede k Doerellově vyhlídce zvané též Výsluní. Nese jméno ústeckého malíře Gustava Ernesta Doerella, jehož okolní krajina uchvátila a v 19. století inspirovala k tvorbě romantických obrazů. S jeho díly se můžete blíže seznámit v Muzeu města Ústí nad Labem.

Pohled z Dubiček od svaté Barbory. Zákrut Labe u obce Církvice

Pohled z Dubiček od svaté Barbory. Zákrut Labe u obce Církvice

Kostelík svaté Barbory v Dubičkách

Kostelík svaté Barbory v Dubičkách

Na skalku Mlynářův kámen vede od dubického kostelíku zelená značka v délce rovněž 1,5 km, avšak na opačnou stranu. Jedná se o pravěké signalizační místo zvýrazněné vysokým železným křížem. Stojí u něho německy psaná pamětní deska s nápisem: Mír, miluj nádhernou přírodu, miluj jejího stvořitele, miluj svého bližního, jako sebe samého. 1914–1918 hrdinům vlasti".

Nejméně známá je vyhlídka Skalky nad Dolními Zálezly, k níž se odbočuje ze žluté trasy spojující Moravany s Podlešínem.

Pohled z Doerellovy vyhlídky. Labe vstupuje do Českého středohoří.

Pohled z Doerellovy vyhlídky. Labe vstupuje do Českého středohoří.

Vyhlídky nad Vaňovem

Ze žluté trasy spojující Moravany s Podlešínem se nabízejí i další odbočky. Nenápadná směrovka ukazuje k Vaňovské vyhlídce, kterou si určitě nenechte ujít. Asi 500 m dlouhá polní cesta přes louku končí na hraně skalního srázu přímo nad vaňovským sesuvem. Pohled na Labe z výšky více než 300 m je doslova závratný. Z hodně neobvyklého úhlu je vidět severočeská metropole se Střekovem a Vrkočem v popředí.

Skalisko Vrkoč je další levobřežní vyhlídkou poblíž Vaňova, kterou nelze vynechat. Dnešní podoba skály, připomínající zapletený dívčí cop, vznikla v 19. století částečným odlámáním kamene při stavbě železniční trati. Lámaní kamene sice zničilo část přírodního výtvoru, zároveň však odkrylo unikátní vějířovitou odlučnost čedičové horniny.

Labe mezi Vaňovem a Brnou. Pohled z Humboldtovy vyhlídky

Labe mezi Vaňovem a Brnou. Pohled z Humboldtovy vyhlídky

Na vrcholu Vrkoče stojí zábradlím opatřená Humboldtova vyhlídka (pozor, nezaměňovat s vyhlídkou stejného jména na pravobřežní Bukové hoře) s výhledem na hrad Střekov a sevřené údolí Labe, zde příznačně pojmenované jako Porta Bohemica. Kousek odtud také teče nejkrásnější vodopád v Českém středohoří zvaný Vaňovský.

Lákavě na turistických mapách vypadají rovněž modře značené odbočky ke skalním útvarům Milenci a Josefínka. Ve skutečnosti jsou však obtížně schůdné a nepříliš atraktivní.

Kozí vrch

Snad nejzávratnější pohled do hlubin labského údolí nabízí 380 m vysoký Kozí vrch (Ziegenberg) mezi Ústím a Děčínem. Impozantně působí hlavně od západu, kam se obrací příkrými, téměř 300 m vysokými skalními útesy, pilíři a srázy. Vývoj Kozího vrchu stále pokračuje, což se projevuje častým skalním řícením i rozsáhlým sesuvným územím. Neblahé dědictví minulosti představují nevhodně založené lomy v nestabilním svahu s uvolňovanými skalními bloky. Na jihozápadním svahu nad železničním koridorem kryjí proto skaliska z důvodů častého skalního řícení sítě.

Přírodní rezervace Kozí vrch chrání hlavně rostlinná společenstva skal a sutí s teplomilnými křovinami a stepními lysinami. Roste na nich lomikámen vždyživý, bělozářka liliovitá, tařice skalní, třemdava bílá i koniklec luční český. Botanici zde objevili také jediné společenstvo s pěchavou vápnomilnou na vulkanitech Českého středohoří. Skalní útesy vyhledávají k hnízdění dravci. Východní svahy masivu, kde se skály nevyskytují, pokrývá převážně dubohabrový les, kudy vede na Kozí vrch relativně málo strmá stezka ze sedla od východu. Tam se lze dostat po turistické značce z železniční zastávky Neštědice (celkem 2 kilometry).

Mojžíř a Neštěmice z Kozího vrchu

Mojžíř a Neštěmice z Kozího vrchu

Chmelník

Výrazný kužel vrchu Chmelník (508 m) jihozápadně od Děčína se zdvihá přímo od Labe a jeho hladinu převyšuje bezmála o 400 m. Patří tedy k nejmohutnějším kopcům celého Českého středohoří, což si však jen málokdo uvědomuje. Chmelník představuje podobně jako Lovoš vypreparovanou přívodní dráhu vulkánu, který produkoval čedičové lávy, jejichž proudy se podílejí na stavbě severních částí Českého středohoří.

Vyhlídka na Labe z vrcholu Chmelníku

Vyhlídka na Labe z vrcholu Chmelníku

Chmelník je zalesněný převážně listnatými porosty, strmé svahy pokrývají sutě, jejichž tlak způsobuje na slínovcovém úpatí četné sesuvy. Výstup na vrchol je docela náročný, po značené stezce z okrajových částí Děčína, konkrétně ze čtvrtí Chrochvice nebo Vilsnice. Vrcholovou část, kam vede krátká odbočka ze žlutě značené turistické trasy, tvoří malá deprese uzavřená okrajovými hřbítky. Na konci jednoho z nich čekají na nečetné návštěvníky dřevěné lavičky se stolem a částečnou vyhlídkou do údolí Labe.

Polabí a vyhlídky z levého břehu Labe

Polabí a vyhlídky z levého břehu Labe

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.