Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozhledny na kolejích. Pět krásných vyhlídkových železnic v Evropě

aktualizováno 
Barevné podzimní dny vybízejí k výletům vlakem. Vybrali jsme pro vás pět scenéricky krásných železničních tratí Evropy – podíváme se na Slovensko, do Rakouska, Švýcarska, Itálie / Francie, a na závěr se projedeme Krušnohorským Semmeringem.

1.Banská Bystrica – Dolná Štubňa (Slovensko)

Horská železnice spojující Banskou Bystrici s Turčianskými Teplicemi je čistým produktem samostatného Československa. Trať byla vystavěna ve 30. letech 20. století v rámci programu zlepšení infrastruktury na Slovensku. Bylo to období, kdy se na Slovensku postavila celá řada železnic, tato však mezi nimi přece jen vyniká.

Fotogalerie

Trať, označená v současném jízdním řádu číslem 170, totiž prochází náročným horským terénem na pomezí Velké Fatry a Kremnických vrchů a stavitelé se museli popasovat nejen se značným výškovým rozdílem, ale také se stísněnými terénními poměry.

Výsledkem je více než stovka mostů a viaduktů a také 22 tunelů včetně Čremošnianského, který je nejdelším železničním tunelem na Slovensku (říká se mu též Harmanecký tunel). Ten má délku 4 697 metrů a je skoro třikrát delší než obdobná rekordní stavba v Česku, Březenský tunel má jen 1 758 m.

Po trati jezdí běžné osobní vlaky včetně přímých rychlíků z Prahy. Kromě nejdelšího tunelu si vychutnáte také dvě více než 180° serpentiny, s jejichž pomocí železnice nabírá nadmořskou výšku, a samozřejmě celou řadu vyhlídek. Ty nejlepší se otevírají na jižní stranu ve středním úseku trati.

Uľanský viadukt na trase Banská Bystrica – Dolná Štubňa

Uľanský viadukt na trase Banská Bystrica – Dolná Štubňa

A poté, co absolvujete průjezd vlakem, můžete zažít železniční romantiku z jiné perspektivy. Pokud se vydáte pěšky z Dolního Harmance po žluté turistické značce do bočního údolí, budete mít soupravy projíždějící kolem vás po vysokých náspech hned ze dvou stran.

  • Poloha: střední Slovensko
  • Délka tratě: 41 kilometrů
  • Doba jízdy: 40 minut
  • Výstavba: 1936–1940
  • Počet tunelů: 22

2.Mariazeller Bahn (Rakousko)

Úzkorozchodná železnice (760 mm) do nejvýznamnějšího rakouského poutního místa Mariazellu slouží dnes převážně turistickému provozu, ale nebylo tomu tak vždy. Koncem 19. století, tedy před začátkem rozvoje silniční dopravy, počítaly úvahy o výstavbě hlavně s frekvencí poutníků mířících právě do Mariazellu.

Trať vycházející z dolnorakouské metropole Sankt Pöltenu má dvě odlišné části. Severní polovina tratě vede nejprve otevřenou krajinou a posléze širokým údolím. Teprve od zastávky Frankenfels nabírají scenérie na zajímavosti, koleje na sklonu a železnice se zakousne do členité krajiny alpského podhůří.

Slavná bazilika v Mariazellu, cílovém místě úzkorozchodné železnice ze Sankt Pöltenu.

Slavná bazilika v Mariazellu, cílovém místě úzkorozchodné železnice ze Sankt Pöltenu.

Jedna ze starších souprav Mariazellské dráhy v nádraží Gösing. V pozadí hora Ötscher

Jedna ze starších souprav Mariazellské dráhy v nádraží Gösing. V pozadí hora Ötscher

Pokud nemáte moc času, stačí si projet jen tuto jižní půlku trati. Na Mariazellské dráze sice ani tak nevystoupáte do nadoblačných výšin (nejvyšší bod trati leží na úrovni 892 nadmořských metrů), ale pravděpodobně budete mít pocit, že projíždíte daleko vyššími horami. Okolní údolí jsou totiž úzká a poměrně nízko položená, zatímco dominantou kraje je mohutný masiv hory Ötscher (1 893 m). Právě Ötscher upoutá oko při pohledu z vlaku nejčastěji. A ani nemusíte mít strach, že vám rychle zmizí z obzoru, soupravy totiž především v jižním, horském úseku jezdí docela pomalu.

Tunely jsou na Mariazellské dráze většinou kratší s výjimkou Gösingského tunelu (2 368 m). Železnice má mnoho ostrých zatáček, často po zakřivených mostech. Jeden z nejzajímavějších úseků vede mezi stanicemi Laubenbachmühle a Puchenstuben, kde vlaky získávají nadmořskou výšku s pomocí dvou obřích serpentin. Podél tohoto úseku také prochází turistická stezka s výtečnými výhledy na železnici. Její název je, jak jinak, Mariazellerbahn-Wanderweg.

Na Mariazellské dráze platí zvláštní tarif. Cesta jedním směrem po celé délce železnice stojí 16,90 eura, zpáteční dvojnásob s tím, že dopravce poskytuje rodinné a další slevy. Detaily najdete na adrese www.noevog.at/tickets.

  • Poloha: východní Rakousko
  • Délka tratě: 91 kilometrů
  • Doba jízdy: 145 minut
  • Výstavba: 1898–1907
  • Počet tunelů: 21

3.Berninabahn (Švýcarsko / Itálie)

Berninská dráha ve švýcarském kantonu Graubünden s krátkým přesahem na italské území patří k nejkrásnějším železničním úsekům Evropy a vystupuje z řady i v rámci náročných švýcarských měřítek.

Superlativy téměř neberou konce. Jde o nejvýše položenou adhezní trať (tedy bez použití zubů) na kontinentě, překonáním průsmyku Bernina (nejvyšší bod 2 253 m) bere prvenství co do železničních horských přechodů mezi úplně všemi evropskými železnicemi, ve své kategorii má jeden z nejstrmějších sklonů (až 70 ‰) a tak bychom mohli pokračovat.

Unikátní je i střídání krajinných typů. Na šedesátikilometrové trase si vychutnáte pohled na vysokohorské pustiny nad hranicí lesa i na ledovce, o pár desítek minut později budete projíždět skrz šťavnaté alpínské louky, abyste nakonec skončili mezi subtropickými palmami a oleandry.

„Kravatový“ viadukt Brusio na Berninské dráze ve Švýcarsku

„Kravatový“ viadukt Brusio na Berninské dráze ve Švýcarsku

Cesta po Berninské dráze obvykle začíná ve světoznámém horském středisku Svatý Mořic (Sankt Moritz) a končí v Tiranu v Itálii. Z nejzajímavějších míst dvouapůlhodinové trasy vyjímáme:

  • Výhled na ledovec Morteratsch nad stejnojmennou zastávkou.
  • Okolí nejvýše položené stanice Ospizio Bernina, kde vlaky projíždějí holými vysokohorskými planinami s výhledy na okolní hory včetně majestátní čtyřtisícovky Piz Bernina (4 049 m).
  • Stanice Alp Grüm s pohledem na ledovec Palü. Odtud směrem dolů do Poschiava koleje klesají nejstrmějším sklonem.
  • Viadukt Brusio, který je kruhový. Koleje zde opíší třistašedesátistupňovou „kravatu“.
  • Konečná stanice v Tiranu s teplou středozemní atmosférou.

Berninská dráha si spolu s navazující Albulskou železnicí (Albulabahn) vysloužila zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jednosměrné jízdné stojí na běžné vlaky 31 švýcarských franků (více na turistické soupravy, jako je Bernina express) a na celé délce trati platí proslulé švýcarské železniční abonentky Swiss Pass. Detaily o cenách najdete na www.sbb.ch.

  • Poloha: pomezí Švýcarska a Itálie
  • Délka tratě: 61 kilometrů
  • Doba jízdy: 130 minut
  • Výstavba: 1906–1910

4.Přímořskými Alpami (Francie / Itálie)

Trať spojující italské město Cuneo jižně od Turína s přístavem Ventimiglia přes území Francie je ve střední Evropě poměrně málo známá, přesto nabízí fantastické železniční zážitky. Podobně jako u Berninské dráhy i tady na nedlouhém úseku jednoho sta kilometrů vystřídáte velmi odlišné typy krajin, od bujného subtropického pobřeží až po strohé horské prostředí. A na rozdíl od Berniny ještě přistupuje průjezd úzkým kaňonovitým údolím řeky Roya.

Aby si s extrémním terénem železnice vůbec poradila, projektanti tu vymysleli mj. několik „kravatových“ tunelů schovaných ve skále, vlaky navíc projíždějí po mnoha odvážných mostech a koleje vedou dlouhé kilometry ve skalních stěnách vysoko nad divokou řekou. Italsko-francouzskou hranici trať proráží osm kilometrů dlouhým tunelem.

Viadukt Scarassoui nedaleko Tende na francouzském úseku trati Cuneo – Ventimiglia. Pohled z horní části „kravaty“ na dolní část oblouku.

Viadukt Scarassoui nedaleko Tende na francouzském úseku trati Cuneo – Ventimiglia. Pohled z horní části „kravaty“ na dolní část oblouku.

Ve francouzském městečku Breil-sur-Roya se od hlavní větve tratě odklání odbočka končící v proslulém přímořském letovisku Nice. Cestu po této mimořádné železnici lze tedy pojmout buď jako jízdu z Itálie do Itálie přes francouzské území (celý úsek Ventimiglia – Breil-sur-Roya – Cuneo), nebo naopak projet pouze francouzskou část (např. z Nice do nejvýše položené stanice Tende), případně kombinovat obojí. Tratě jsou normálního rozchodu a jezdí tudy běžné vlaky. Každopádně si předem prostudujte jízdní řády (www.trenitalia.com, www.voyages-sncf.com), zejména na větvi mezi Ventimiglií a Breil-sur-Roya nejsou spoje příliš časté.

Pokud vám to časový rozvrh dovolí, doporučujeme vystoupit na stanici Fontan-Saorge a vystoupat pěšky asi půldruhého kilometru do nádherné vesnice Saorge. Její kamenné domy jsou jakoby přilepené ke strmému svahu a otevírají se odtud báječné pohledy na Přímořské Alpy. Za prohlídku stojí také městečko Tende, poslední větší sídlo na francouzském území pokud jedete směrem od moře do Cunea. Tende slouží i jako turistické východiště do Národního parku Mercantour.

  • Poloha: pomezí Francie a Itálie
  • Délka tratě: 99 kilometrů
  • Doba jízdy: 150 minut (Ventimiglia–Cuneo)
  • Výstavba: 1883–1923
  • Počet tunelů delších než 1 000 metrů: 15

5.Krušnohorský Semmering

A kam zajít na vyhlídkovou trasu u nás doma? Česká krajina nemůže nabídnout alpská panoramata ani hluboké kaňony, přesto se tu pár zajímavých železničních „kousků“ najde.

Odhlédneme protentokrát od všeobecně známých tratí na Šumavě či v Jeseníkách a nabízíme exkurzi na trať, které se říká „Krušnohorský Semmering“ a spojuje Karlovy Vary přes hřeben Krušných hor se saským Johanngeorgenstadtem.

Pokud ve vás uvedené přirovnání vyvolává úsměv, tak je oprávněný jen částečně. Co do nadmořské výšky a převýšení totiž krušnohorská trať za tím skutečným Semmeringem v Rakousku nezaostává. Nejvýše položená železniční stanice, Pernink, má 902 nadmořských metrů, což ji řadí na druhé místo v Česku a leží dokonce o šest metrů výše než nádraží na Semmeringu.

Nádraží Nové Hamry na trati Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt

Nádraží Nové Hamry na trati Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt

Také převýšení je úctyhodné, z Karlových Varů vlaky nastoupají 535 výškových metrů. Krušnohorská železnice nemá ovšem tolik spektakulárních viaduktů jako její rakouský vzor, je o půlstoletí mladší, frekvence spojů není velká a jezdí se tu o poznání pomaleji.

Krajinně nejzajímavější úsek najdete mezi Nejdkem a Perninkem, kde vlaky zajíždějí do obce Nové Hamry v podstatě jen proto, aby serpentinou o poloměru pouhých 180 metrů nabraly potřebnou výšku. Dlouhé tunely ani viadukty tu nečekejte, ale vyhlídky do krajiny jsou pěkné. Konfigurace trati navíc svědčí i železniční turistice. Pokud vystoupíte například „nahoře“ na zastávce Nejdek-Oldřichov, je možné se vydat pěšky po cyklostezce a posléze pěší značce do Nových Hamrů, případně dolů do Nejdku, a trať budete mít skoro pořád na dohled. Do vlaků je možné si vzít i kolo.

  • Poloha: severozápadní Čechy
  • Délka tratě: 46 kilometrů
  • Doba jízdy: 75 minut
  • Výstavba: 1897–1899
Železnice v Evropě

Železnice v Evropě

Autor: pro iDNES.cz






Nejčtenější

V Aksu na pobřeží Středozemního moře lákají Turci Rusy i na hotel připomínající...
Turecko bez turistů: hotely propustily 40 % personálu, na zimu zavírají

Teroristické útoky i sestřelení ruské stíhačky se postaraly o to, že do Turecka letos přijelo výrazně méně turistů. Tamní hotely bojují po katastrofální sezoně...  celý článek

(ilustrační snímek)
Nový zákon má podle poslanců KDU-ČSL pomoci chránit turistické značení

Každý, kdo si rád vyjde do přírody v neznámém terénu, to už někdy zažil. Bez kvalitního turistického značení či dobré mapy člověk občas sejde z cesty. Šéf...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Cestovky se musí postarat o turisty v nouzi, navrhuje ministerstvo

Stává se to skoro každou sezonu. Kvůli přírodním živlům nebo teroristickému útoku se turisté zoufale snaží dostat domů, ale nevědí si rady. V budoucnu už bude...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.