Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Výlet, na kterém zavaříte foťák: kolem jezer s vyhlídkou na Matterhorn

  1:00aktualizováno  1:00
Tahle špičatá hora má docela nebezpečnou pověst. Ale lze si ji užít docela bezpečně. Není totiž důležité na ni lézt, ale znát místa, odkud se na ni dá nejlíp koukat.

Východní stěna Matterhornu se odráží v jezírku Riffelsee. | foto: Profimedia.cz

Ta skála je omamně nádherná. A zároveň nesmlouvavě krutá. Hned první úspěšný výstup na Matterhorn byl zároveň tragický, jelikož ze sedmičlenné pionýrské skupiny Angličana Edwarda Whympera, jež stanula na vrcholu 14. července 1865, se živi vrátili jen tři muži (Whymper s místními průvodci, otcem a synem Taugwalderovými) čili méně než polovina výpravy. Ostatní se zřítili ze severní stěny.

Lanovkou až nahoru na horu

Tyčí se do výšky 3 883 metrů nad mořem, přesto je Malý Matterhorn překvapivě snadno přístupný. A to díky nejvyšší lanovce celé Evropy: stačí v Zermattu nasednout a za pár desítek minut (+ 98 franků za zpáteční lístek, se Swiss Passem jen 49) jste na vrcholu. Mějte však na paměti, že nahoře oceníte i uprostřed léta zimní oblečení. Ledový vítr o rychlosti kolem 100 km/h přitom není jedinou potíží. Nepříjemný je též řídký vysokohorský vzduch, nadechnout se dá velkou práci a pronikavá bolest hlavy znepříjemní výlet mnoha návštěvníkům. Kromě vyhlídky je lákadlem letní lyžování na ledovci, v jehož útrobách lze navštívit ledovou jeskyni.

Na svazích Matterhornu od té doby zahynulo přes 500 horolezců a ještě teď v 21. století si hora každoročně vezme okolo deseti lidských životů. Někdy i víc. Se svými 4 478 metry je to sice "až" desátý nejvyšší vrchol Švýcarska, osázeného celkem 48 čtyřtisícovkami, zato jasně kraluje žebříčku nebezpečnosti.

Stovkami obětí mnohonásobně předčí i Eiger se smrtící severní stěnou, která svou strašidelností většinu nezkušených dobrodruhů spolehlivě odradí předem, zatímco vražedný půvab Matterhornu nadšené amatéry neodolatelně přitahuje.

Leckteří jsou pak pohřbeni na hřbitůvku u zermattského kostelíka. Přitom Matterhorn si lze užít i docela bezpečně.

V okolí Zermattu najdete spoustu túr, jimž přirozeně dominuje impozantní dračí zub nad údolím. Za šlágr platí vysokohorská trasa z Riffelalpu podél alpských jezírek, v jejichž hladině se skalní ikona celého Švýcarska zrcadlí.

Tip na dovolenou

Poznejte magický MatterhornVyberte si pobyt na dovolená.iDNES.cz a dominanta Švýcarska vás jistě pohltí.

K úspěchu jsou zapotřebí jen dvě maličkosti: jasné nebe a bezvětří. Proto je dobré vyrazit hned ráno, jelikož s postupujícím dnem špička Matterhornu zpravidla přitáhne oblaka a zrcadlová jezírka zčeří vzdušné poryvy.

Troufnete si na alpskou koupel?

Desetikilometrový tříhodinový pochod je navzdory víc než dvoutisícové nadmořské výšce docela snadný. Jednak je trasa skvěle dostupná po kolejích, navíc vede i ve velehorách často po překvapivě komfortních cestách (za ty vděčíme nejspíš lyžařům) a hlavně – vzhledem k lepším výhledům na Matterhorn po cestě – je lepší nechat se nahoru vyvézt a pak jít dolů: od zastávky gornergratské zubačky Riffelalp (2 211 metrů nad mořem) do Zermattu (1 620 metrů).

Nejprve se však musíte krátce vydat směrem vzhůru.

Jakmile vystoupíte na Riffelalpu z vlaku, přejděte koleje (a to pouze ve vyznačených místech, jinak z budky vyskočí nekompromisní železničář a nažene vás do správných míst). U rozcestníku se pak vydejte nikoli doleva z kopce nejkratší cestou k Zermattu, nýbrž doprava ve směru Grünsee.

Není to žádný krpál, stezka mírně stoupá převážně lesem k hladině ve výšce 2 300 metrů.

Právě od jezera Grindjisee pocházejí oblíbené pohlednice se zrcadlovým odrazem

Právě od jezera Grindjisee pocházejí oblíbené pohlednice se zrcadlovým odrazem Matterhornu ve vodní hladině mezi stromy.

Jezero i takhle vysoko v parných letních dnech vybízí ke koupání, poblíž bývá v sezoně otevřená výletní restaurace a nedaleko můžete narazit na roztomilé rodinky svišťů, pískajících na vetřelce a vrtících chundelatými ocasy, zatímco se utíkají skrýt do svých nor.

Další na řadě je Grindjisee, ve skutečnosti spíš louže a ještě ke všemu ukrytá trochu stranou cesty za stromy. Proto neopomeňte vyhlížet směrovku s názvem jezera. Ke koupání sice není ani trochu, přesto by byla ohromná škoda je minout. Právě odtud totiž pocházejí oblíbené pohlednice se zrcadlovým odrazem Matterhornu ve vodní hladině mezi stromy.

Dojdete sem velkým obloukem, který musíte vykroužit cestou od Grünsee, abyste překročili ledovcové údolí pod Findelgletscherem.

Led tady však neuvidíte, dávno ustoupil vysoko do hor, zbyly jen morény.

Mimochodem, pokud lze na nějakém místě této trasy hovořit o nebezpečí, je to právě zde.

Ve strmých suťových polích nad Grindjisee rádi korzují kamzíci a občas se pod nimi utrhne pár balvanů. Naštěstí se lze na břehu jezírka skrýt před kamennými lavinami za pořádný kus skály, od níž je navíc báječný výhled na Matterhorn.

Matterhorn jako na dlani

Ten vás pak už bude doprovázet takřka po celý zbytek túry. Jak si majestátně trůní vysoko nad údolím, lze po pár kilometrech pozorovat dokonce i z vody - slunné jezírko Leisee ve svahu pod horní stanicí podzemní kolejové lanovky Sunnegga nestíní žádné stromy, a tak se tu naskýtá unikátní možnost spojit slunění i koupání v překvapivě prohřáté vodě – tedy nevadí-li vám všudypřítomné žáby – se scenerií Matterhornu na obzoru.

Fotogalerie

Třebaže "alpským metrem" Sunnegga lze od Leisee sjet dolů do Zermattu za pár minut, zkuste to raději pěšky.

Jde se už jen z kopce a není to nijak prudký sešup. Zprvu projdete alpskou samotou Findeln s příjemnou horskou hospodou a dřevěnými domečky s typickými lokálními střechami z kamenných placáků.

Pak už stezka zmizí v lese, jen občas problikne mezi stromy v dáli Matterhorn a pod ním vysokánský viadukt gornergratské zubačky, překračující údolí Findelbachu. Pěšina se kroutí v serpentinách až na okraj Zermattu, cíl je v obytné čtvrti Winkelmatten.

A pokud byste ještě neměli Matterhornu dost, skočte si nakonec do zermattského muzea nesoucího jméno mystické skály, kde se dozvíte o jejím dobývání snad úplně všechno.

S turistickým lístkem Swiss Pass je vstup zdarma, jinak za deset švýcarských franků. Expozice najdete v moderním podzemním objektu skrytém pod skleněnou kupolí přímo v centru obce, hned vedle kostela obsypaného hroby části obětí hory, včetně hrdinů prvovýstupu.

Mimochodem, k vidění je i přetržené lano, které v červenci 1865 zmařilo životy čtyř ze sedmi průkopníků.

Může se hodit

Kdy vyrazit
Vzhledem k tomu, že velká část trasy vede ve výšce přes 2 000 metrů nad mořem lyžařskými terény a sníh se místy drží do hodně pozdního jara a hned zkraje podzimu často padá čerstvý, zbývají na pěší túry jen tři letní měsíce od půlky června do půlky září. V červnu navíc bývá terén místy značně rozbahněný od tajícího sněhu.

Jak se tam dostat
Výhradně vlakem! Do Zermattu platí přísný zákaz vjezdu motorových vozidel, který narušuje leda výjimečně mimo sezonu stavební technika a celoročně (naštěstí většinou brzy zrána) už jen popeláři. Místní dopravu zajišťují elektromobily. Cesta vlakem z Curychu zabere 3 hodiny 20 minut s přestupem ve Vispu, startovní bod popsané túry Riffelalp je z Zermattu vzdálený 20 minut zubačkou. Swiss Pass platí na vlak až do Zermattu, na Riffelalp umožňuje zlevněné jízdné 9 švýcarských franků.

Kde se dobře vyspat
Zermatt, to je dovolenkový ráj, takže tu budete o hotely doslova zakopávat. Ke špičce v poměru kvalita/cena patří zdejší pobočka sítě Sunstar nedaleko nádraží (zermatt.sunstar.ch) - za dvoulůžkový designový pokoj se snídaní, minibarem a lázněmi v ceně dáte v létě od 300 franků. Když popojdete od nádraží 10 až 15 minut pěšky směrem ke čtvrti Winkelmatten, najdete dva výjimečně výhodné tipy. Rozkošný hotýlek Stockhorn (www.hotelstockhorn.ch) s pouhými čtyřmi pokoji nabízí 2 lůžka se snídaní od 125 franků. Moderní hostel (www.youthhostel.ch/zermatt) se 170 místy leží ještě o kus dál na okraji vesnice a prodává lůžko s výtečnou polopenzí (večeře má 4 chody!) od 55 franků v hromadné ložnici a od 70 franků ve dvoulůžkovém pokoji, přičemž jako bonus můžete s trochou štěstí dostat výhled na Matterhorn, za nějž většina hotelů účtuje příplatky.

Kde se dobře najíst
V restauraci Stockhorn v budově stejnojmenného hotýlku podávají výtečné walliské sýrové speciality: několik druhů fondue a samozřejmě raclette. Není třeba se obávat ani polopenze, kterou nabízí drtivá většina zdejších hotelů, a dokonce i hostel. Snídaně i večeře jsou nejen štědré, ale i pestré. Čtyř až pětichodové večerní menu (předkrm, čerstvý salátový bufet, polévka, jídlo a navrch zákusek) se mění každý den.

Autor:




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.