Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krása, kam oko dohlédne. Nejkrásnější alpská vyhlídka Malých Karpat

aktualizováno 
Pozorovat sluncem ozářené zasněžené Alpy můžete nejenom ze Šumavy či Novohradských hor, ale také z jižní Moravy anebo ještě lépe ze západoslovenských Malých Karpat. Mrazivé inverzní počasí vytváří pro tuto nevšední podívanou nejpříhodnější podmínky.

Vysoká (754 m) a Schneeberg (2076 m) z Vápenné | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Malé Karpaty představují vděčný turistický cíl v kteroukoli roční dobu. Jsou příkré, členité, skalnaté, silně zalesněné. A hlavně jsou blízko. Z Moravy to sem i zpět stihnete v pohodě za jeden den.

Malé Karpaty vytváří 90 km dlouhou horskou hradbu, která převyšuje okolní nížiny až o 500 m. Mnohé kopce proto nabízejí téměř letecké pohledy na okolní krajinu. Jedním z nich je i třetí nejvyšší vrchol pohoří Vápenná (748 m), kterému se dříve říkalo Roštún. Vyhlídka z ostrého skalního hřbetu patří k nejhezčím v této části Slovenska.

Úžasná vyhlídka z Roštúna

Pokud chcete vidět z Vápenné (Roštúna) Alpy nad zimní inverzí v plné kráse, je nutné na vrchol dorazit časně zrána, nejlépe krátce po východu slunce. Jen brzy ráno totiž sluneční paprsky osvětlují severní srázy alpských masívů, které pak v dálce na obzoru (než se slunce otočí) krátký čas bělostně září.

Pohled z Plaveckého hradu na zářez Mokré doliny, Záruby (768 m) a Veterlín

Pohled z Plaveckého hradu na zářez Mokré doliny, Záruby (768 m) a Veterlín

Vrchol Vápenné (748 m) s rozhlednou

Vrchol Vápenné (748 m) s rozhlednou

Ideálním východiskem na Vápennou je Plaveckého Podhradí na severním úpatí hor. Zaparkovat auto lze například u obecního úřadu, kolem něhož vede žlutě značená turistická trasa na vyhlídkový vrchol. Výstup vede poměrně strmě vzhůru, což je dáno nutností překonat na zhruba třech kilometrech úctyhodné převýšení 500 m. Rychlejší chůzí se dá zvládnout i za hodinu.

Z Plaveckého Podhradí se Vápenná jeví jako protáhlý a oblý masiv, který na první pohled nic mimořádného neslibuje. Ovšem na opačné jižní straně spadá Vápenná takřka kolmými skalními stěnami do hlubin Sološnické doliny a vrcholový hřbet má charakter ostré skalní hrany.

Podívaná při zdařilé zimní inverzi je odtud doslova úchvatná! Zrak přitahuje ladná kupole protilehlé Vysoké (754 m) a vpravo od ní 130 km vzdálený masiv Vídeňského Sněžníku – Schneebergu (2076 m) a další v dálce se ztrácející hory (Ötscher – 1893 m, Dürrenstein – 1878 m). Pokud navíc vylezete na malou rozhlednu, uvidíte na druhé straně přes vzrostlé stromy i panorama nejvyšší malokarpatské hory Záruby (768 m).

Vysoká (754 m) a uprostřed Schneeberg (2076 m) z Vápenné

Vysoká (754 m) a uprostřed Schneeberg (2076 m) z Vápenné

Malý „plavecký“ okruh

Konfigurace horského terénu v okolí Vápenné a z toho vyplývající vedení značených cest umožňuje zvolit návrat k autu v Plaveckém Podhradí jako okružní trasu přes nádherný Plavecký hrad. Tento výlet zhruba na půl dne patří bezesporu k nejhezčím v pohoří.

Z vrcholu Vápenné se jde nejdříve po červené značce protáhlým severovýchodním hřbetem po ostrých skalních hranách kolem mnoha skalních útvarů a přes četná kamenná pole. Mezi pokroucenými kmeny letitých stromů se odkrývá mnoho dalších pohledů do okolní atraktivní krajiny. V zimě na běžkách ani v létě na kole to tu není sjízdné.

Zhruba po dvou kilometrech pochodu opustíte v sedle Uhliska národní přírodní rezervaci Roštún, abyste hned na to vstoupili do jiné rezervace.

Fotogalerie

Jmenuje se Klokoč stejně jako odlesněný vyhlídkový vrch s křížem, loukami a solitérními stromy, k němuž po kilometru mírného stoupání dorazíte.

Raritu chráněného území představuje černý kámen sopečného původu mandlovec, jehož vlastnosti zavdaly příčinu pro vytvoření pozoruhodných stepních společenstev rostlin a živočichů.

Sestupem z vrchu Klokoče (661m) přijdete na rozcestí Amonova lúka, kde se vydáte vlevo po modré k Plaveckému hradu.

Velký „plavecký“ okruh

U rozcestí Amonova lúka se však můžete rozhodnout i pro delší variantu, která vás rovněž přivede k Plaveckému hradu. V tomto případě se budete i nadále držet červené magistrály „Cesta hrdinov SNP“ a pokračovat až k opuštěné hájovně u zaniklého loveckého zámečku Mon Repos.

Od ní se spustíte po zelené do divokého skalního údolí Mokrá dolina připomínající žleby Moravského krasu. Tento kras ovšem nese přívlastek Plavecký, podobně jako některé obce a hrad v okolí. Starobylý a určitě „nesportovní“ přívlastek připomíná dávné Plavce (Polovce) neboli Kumány – příslušníky turkického národa z jihoruských stepí, kteří vytlačeni Tatary, osídlili ve 13. století uherské pohraničí s úkolem chránit ho.

Nejznámějším výtvorem Plaveckého krasu je jeskyně Deravá skala. Na její přítomnost upozorní informační tabule u cesty a k jejímu působivému vchodu vás nasměruje vyšlapaný chodníček. Jeskyně proslulá četnými archeologickými nálezy z dob života pravěkých lovců upoutá pozoruhodnými ledovými rampouchy. Rostou ze země i ze stropů a mají roztodivné tvary.

Výhled z Klokoče (661 m) směrem k Vápenné (748 m)

Výhled z Klokoče (661 m) směrem k Vápenné (748 m)

Portál jeskyně Deravá skala s ledovou výzdobou

Portál jeskyně Deravá skala s ledovou výzdobou

V protilehlém údolním svahu se nachází portál další známé jeskyně Tmavá skala, která sloužila jako úkryt jeskynním medvědům a dnes v ní bydlí netopýři. Vchod do ní znemožňují bytelné železné dveře.

Mokrá dolina ústí do vesnice Plavecký Mikuláš, odkud se po žluté a modré značce vydáte po úpatí hor k Plaveckému hradu. Jeho silueta tyčící se na obzoru je opravdovou ozdobou zdejší krajiny.

Pohanská a Plavecký hrad

Ještě před dosažením cíle stojí za pozornost plochý vrch Pohanská (495 m) s bohatými archeologickými nálezy. Vystupuje hned vedle Plaveckého hradu a budete jej míjet při zakončování malého i velkého okruhu.

Vrcholová plošina Pohanské je podobně jako Deravá skala unikátní archeologickou lokalitou v rámci celého Slovenska. Díky vhodné konfiguraci terénu a blízkosti vydatných pramenů byla obydlena již v mladší době kamenné. Největší rozmach dosáhlo osídlení v době železné, kdy zde vznikl složitý opevňovací systém. Za Keltů představovala Pohanská administrativní centrum slovenského Pomoraví. Vrcholové plošině Pohanské se sice modrá značka vyhýbá, není ovšem problém ji krátkým neznačeným výstupem zdolat a podrobit bližší prohlídce.

Plavecký hrad

Plavecký hrad

Tečkou za povedeným celodenním výšlapem (větší okruh měří 24 km, menší 16 km) je výstup na zříceninu Plaveckého hradu, jenž patří k nejkrásnějším a největším na západním Slovensku. Vznikl v 13. století, kdy sloužil jako královská pohraniční pevnost na západní hranici uherského království. Z gotického jádra hradu stojícího v nejvyšší poloze se dnes zachovaly zbytky hranolové věže a obvodové zástavby.

Při přestavbách a rozšiřování hradu, především při renesančních úpravách ve druhé polovině 16. století, vznikla dvě dolní nádvoří prvního předhradí a v 17. století dělové bašty, které dodnes stojí v původní výšce, stejně jako velká část obvodové hradby předhradí.

V letech 1579 – 1582 fungovala na Plaveckém hradě tiskárna, která vydávala kalendáře a náboženské knihy. Pod hradním areálem se nachází soustava jeskynních chodeb, jejichž spojitost s hradem není vyloučená. Podle legend by se v nich mohly ukrývat snad i poklady.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Autem přes hraniční přechod Hodonín – Holíč, odtud po hlavní trase směrem na Trnavu, v Jablonici odbočit vpravo na Bratislavu a Rohožník.
Druhá varianta vede po dálnici Brno – Bratislava, v Malackách odbočíte na Pezinok, v Perneku vlevo na Rohožník a Jablonicu.
Dříve se dalo dojet do Plaveckého Podhradí vlakem, trať je však již mnoho let bez osobní dopravy.

Mapa
1 : 50 000 č. 128 Malé Karpaty, Záruby – VKÚ Haramanec.

Malý okruh
Plavecké Podhradie – Vápenná (žlutá), 1,5 h – Klokoč (červená), 3 h – Amonova lúka (červená), 3,5 h – Plavecký hrad (modrá), 5 h – Plavecké Podhradie (modrá), 5,5 h (celkem 16 km).

Velký okruh
Plavecké Podhradie – Vápenná (žlutá), 1,5 h – Klokoč (červená), 3 h – Amonova lúka (červená), 3,5 h – Mon Repos (červená), 4 h – Plavecký Mikuláš (zelená) , 5 h – Plavecký hrad (žlutá a modrá), 6,5 h – Plavecké Podhradie (modrá), 7 h (celkem 24 km).

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Turisty na Mallorce vyděsil žralok modrý (25. června 2017).
Dezorientovaný žralok vyděsil turisty na Mallorce, experti ho utratili

Paniku na španělském ostrově Mallorca způsobil o víkendu žralok modrý, který připlul velmi blízko k několika plážím plných turistů. Podle španělského listu El...  celý článek

Další z rubriky

Vůně kytek, skřehotání žab a na palubě dostatek vína. Život je krásný.
Tajemné kouzlo plavby Burgundským kanálem, kde plyne voda, ne čas

Plujeme říší, kde jinak plyne čas, kde čas není důležitý. Stávají se z nás jiní lidé. Modlíme se, abychom se již nevrátili, cituje magazín Víkend MF Dnes z...  celý článek

Lisabon se v posledních letech stává turistickým hitem.
Lisabon za hubičku. Nejlevnější metropole západu láká mladé

Portugalsko vždy patřilo k chudším zemím západní Evropy a i dnes překvapí velmi příjemnými cenami. Za návštěvu stojí především Lisabon, město nabité desítkami...  celý článek

Čeští turisté letos opět míří na prázdniny do Egypta. Je to hit.
Češi už se nebojí. Vracejí se do Egypta i Tuniska, lákají je Emiráty

Oblíbené plážové destinace na severu Afriky, které v loňském roce prožily strmý propad zájmu, už se zase plní turisty z Česka. Přestali se obávat terorismu a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.