Otřesný zážitek jsme zažily s kamarádkou v hotelu Sonmony ve Váránasí v Indii. Hotel jsme si předem zajistily v cestovní agentuře v Dillí (Delhi), kde nám ho doporučili s tím, že je na dobrém místě a je z něj výhled na Gangu.
Noc stála, podobně jako v jiných indických hotelech této kategorie, něco mezi 10 až 15 dolary, ale zatím jsme během našeho cestování s levnějším ubytováním větší problémy neměly. Možná i proto nás o to víc tato budova šokovala.
Po příjezdu do hotelu jsme s hrůzou zjistily, že kromě slibovaného výhledu na Gangu, který jsme při objednání a placení ubytování pokládaly za přednost, směřují okna našeho rohového pokoje z jedné strany přímo na Harishchandra Ghát, kde bez přestání probíhá spalování mrtvých na dřevěných hranicích, z druhé strany jsme měly výhled na místní krematorium.
I přesto, že jsme měly okna stále zavřená, vnikal dovnitř všudypřítomný, nasládlý kouř ze spálených těl. Možnost poobědvat v hotelové restauraci s výhledem na Ghát jsme z těchto důvodů zavrhly a radši jsme šly na terasu s výhledem na město.
V pokoji nás upoutala cedule se zákazem praní na pokoji, která nabízela servis hotelové prádelny s ujištěním, že nepoužívají vodu z Gangy. Později jsme ale zjistily, že jiná možnost, než vyprat prádlo v neskutečně špinavé říční vodě, snad ani neexistuje.
Před použitím koupelny jsme si ji napřed musely důkladně umýt, moc to ale nepomoho. Místo sprchy byly ve výšce asi jednoho metru vyvedeny dva kohoutky s teplou a studenou vodou a pod nimi plastový kýbl, ve kterém jsme si zřejmě měly namíchat vodu potřebné teploty a polévat se přiloženou odměrkou.
Následující večer nefungovala elektřina, takže jsme očistu musely zvládnout v naprosté tmě. Po stěně koupelny se občas procházela ještěrka. Ulice, ve které je tento hotel, je jedinou přístupovou cestou pro pohřební průvody, a tak kolem něj neustále procházejí pozůstalí s mrtvými na nosítkách.
Váranasí, jedno z nejstarších osídlených měst světa, je pro hinduisty nejposvátnějším místem. Ročně sem míří až milion poutníků. Za podmanivou atmosférou tohoto duchovního města se sem vydává i spousta zahraničních turistů včetně nás. Samozřejmě jsme o Ganze i spalování mrtvých věděly, jen nás nenapadlo, že to budeme sledovat v přímém přenosu z hotelu.
Po našem odjezdu z Váránasí s námi nezůstaly jen vzpomínky, ty spojené s hotelem zatím nic nepřekonalo, ale ještě dlouho jsme cítily ze všech našich věcí nasládlý kouř...
ČTĚTENejšpinavější hotely světa aneb třicet štípanců z pokoje 919 |