Slatiňany

Slatiňany | foto: archiv

Východočeské zámecké parky (9): Slatiňany

Slatiňany na Chrudimsku, dříve vyhlášené místo letních pobytů, mají i dnes svým návštěvníkům co nabídnout. Hipologické muzeum v místním zámku si získalo všeobecnou známost. Ne všichni, kteří do Slatiňan přijedou, se ale projdou pozoruhodným zámeckým parkem. Ten se rozkládá jižně a jihozápadně od zámku na více než šestnácti hektarech.
Terén směrem od zámku mírně stoupá a je lehce zvlněný, což tvůrci parku dobře využili. Jeho dnešní podoba s dřevinami, bohužel často již i přestárlými, je výsledkem dlouhodobého krajinářského formování parku probíhajícího prakticky po celé 19. století. Významnou změnu v uspořádání nejbližšího okolí zámku si na začátku druhé poloviny 19. století vynutilo přenesení hlavního zámeckého vchodu z jižní na severní stranu budovy. Na severní straně tak zanikly geometricky uspořádané cesty a záhony. Jižní průčelí převzalo funkci průčelí zahradního a současně kulisy uzavírající nejdelší průhled parkem. Přírodně krajinářský park, který se tam otevírá, využívá dlouhého průhledu přes luční prostor lemovaný bočními stromovými kulisami, které do strany přecházejí ve skupiny stromů okolo dalších velkých travnatých ploch. Na nich vynikají krásně urostlé soliterní stromy. Na vzdáleném jihozápadním okraji parku, který přechází do volné přírody prvních výběžků Železných hor, byly na přelomu 19. a 20. století v souvislosti s vybudováním zámeckého hřebčína zřízeny prostorné výběhy mezi vzrostlými jedlými kaštanovníky. Doplňují je romantické stavby, například Švýcárna, která je dnes bohužel v žalostném stavu, či miniaturní napodobenina zříceniny Kočičího hrádku. Působivost parkových scenerií umocňuje miniatura vesnické chaloupky romanticky ukrytá u stromových velikánů a velká vodní plocha rybníka. Druhové a rodové zastoupení vysazených dřevin je nesmírně bohaté. V parku roste asi 33 druhů jehličnanů a 111 druhů listnáčů. Z jehličnanů jsou bohatě zastoupeny cypřišky a zeravy. Pozoruhodná je kryptomerie japonská. Z listnáčů stojí za zmínku cenný převislý habr, dřezovec trojtrnný, jírovec červený a mohutný jedinec topolu bílého. Jak v parku, tak i v okolních lesích se setkáme s kaštanovníky jedlými. V lesích tyto stromy vyrostly ze semen roznesených ptačím trusem z nedaleké nasavrcké Kaštanky, založené již v roce 1776. Na louce u zámku stojí velká plastika koně od Bohumila Kafky, která symbolizuje zámeckou expozici. Slatiňanský park má své kouzlo v každém ročním období. Rodiny s dětmi by neměly zapomenout na návštěvu výběhů koní, případně malého Kočičího hrádku.