Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vstup do Českého ráje? Jen za poplatek, radí experti

  12:07aktualizováno  12:07
Platit za vstup do Českého ráje? Podle odborníků je to jedna z možností, jak v některých oblastech zabránit postupné devastaci přírody.

Český ráj v zimě, Trosky | foto: Roman ČejkaMF DNES

Se zpoplatněním vstupu do Českého ráje to ale nebude jednoduché.

"Pokud bychom chtěli vybírat vstupné třeba na Hrubé Skále, museli bychom území oplotit a i tak by se našli lidé, kteří by hledali cesty, jak se placení vyhnout,“ uvedla Lenka Šoltysová, vedoucí Chráněné krajinné oblasti Českého ráje. Uvažovat prý nemohou ani o navýšení počtu strážců v chráněné oblasti. „Nemáme na to peníze,“ zdůraznila Šoltysová.

Turisté versus příroda

Na to, že cestovní ruch v některých oblastech Českého ráje příliš neprospívá, upozornil dvouletý výzkum, který sledoval jeho dopad na životní prostředí. I když výsledky přímo neprokázaly, že vysoký počet turistů přírodě škodí, chování některých z nich jí ubližuje.

"Sledovali jsme, jak dlouho se turisté v Českém ráji zdržují, na jakých úsecích, proč přijeli právě sem a jaký mají vliv na přírodu,“ řekl Jan Suchý, ředitel firmy Kolpron CZ, která průzkum prováděla. A právě chování některých turistů přírodě moc neprospívá. Tím, že scházejí ze značených cest a vjedou na kole mimo cyklotrasu, způsobují zdejší krajině obrovské škody a mohou tak například za půdní erozi.

Český ráj, vandalismus

Známky vandalismu v Českém ráji

Odnos zeminy o šest centimetrů

"Během jednoho roku došlo třeba k odnosu zeminy až o šest centimetrů. Nejvíce postiženým místem je cesta z Vidláku na Trosky i cesty k věžím, například u Blatníku a u Kapelníka,“ upozornil Suchý. Na bezohlednost některých cyklistů ukazuje i poničená zábrana proti vjezdu na žlutě značenou cestu nad Krtolou v Příhrazských skalách.

Poškozená je také trasa z Lázní Sedmihorky na Valdštejn, kde jsou sešlapané, odhalené kořeny. Turistický ruch má navíc dopad i na vegetaci. Odborníci jeho vliv zkoumali na okrajích cest, vyhlídkách i podél rybníků.

Na vyhlídkách mizí veškeré rostliny

"Kvůli sešlapům mizí na vyhlídkách veškeré druhy rostlin a žádné jiné se tu nevyskytují. Svůj vliv má i používání cementu při opravách, které způsobuje, že tu rostou nepůvodní druhy,“ dodal Ondřej Vítek, který zde prováděl botanický průzkum. Největší změny jsou podle něj znatelné u Adamova lože, v oblasti Kapelníku a v Suchých skalách. Škody za sebou nechávají i rybáři, kteří devastují břehové porosty a vegetaci u rybníků škodí také některé necitelné úpravy okolí u turistických chat.

Svůj podíl na zničené přírodě mají také horolezci. Ti by podle Suchého měli nechat některé skály na chvíli odpočinout. Dochází totiž k jejich opotřebení a nejvíce narušený tak je výstup na Kapelník, Blatník, Maják či Podmokelskou věž.

Český ráj, Hrubá Skála

Hrubá Skála

Vstupné jako jedno z řešení?

"Řešením, jak zabránit devastaci přírody, by bylo zvýšit počet strážců, dohlížet na cyklisty a pak také zvážit, zda a kde zavést vstupné. Peníze totiž zájem limitují,“ doplnil ředitel.

Výzkum v Českém ráji probíhal dva roky v jednotlivých ročních obdobích na pěti stanovištích. Na každém z nich stáli dva studenti a počítali, kolik pěších turistů i cyklistů místem projde. Stanoviště byla přímo pod hradem Kost, na Krásné vyhlídce, Prachově, u rybníka Vidlák, Hrubé Skále, a navíc také na Pantheonu a Besedicích.

Nejvíce lidí zavítalo v hlavní sezoně na Prachov. V létě tu během jednoho týdne prošlo téměř jedenáct tisíc pěších turistů a bezmála pět set padesát cyklistů. Mezi další nejnavštěvovanější místa pak patřil hrad Kost a Hruboskalsko.

"Téměř třináct set padesát turistů pak odpovídalo v dotazníku na to, proč navštívili chráněnou oblast, kde byli ubytovaní a jak se sem dostali,“ přiblížil Ondřej Habr z firmy Kolpron CZ.

Výsledky ukázaly, že drtivá většina turistů byli Češi a zhruba jen devět procent návštěvníků tvořili cizinci, hlavně Němci a Holanďané.

 Nejzatíženější trasy v Českém ráji - kolik lidí tudy denně projde
 Prachovské skály  457
 Hrubá Skála - Nad Adamovým ložem  307
 Kavčiny - Valdštejn  244
 Mariánská vyhlídka - Nad Adamovým ložem  243
 Bukovina - Mariánská vyhlídka  231
 Bukovina - Radeč 231
 Hrubá Skála - Sedmihorky  150

Myslíte si, že vstup do Českého ráje by mě být zpoplatněn? Hlasujte v anketě ZDE, a podělte se o svůj názor s ostatními v diskuzi.

Autoři:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.