Vrchol Klenova zvaný Zámčisko

Vrchol Klenova zvaný Zámčisko | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Pověstmi opředené skály Vsetínských vrchů. Tip na hezký výlet

  • 15
Labyrint horských hřebenů a údolí ve Vsetínských vrších na Valašsku skrývá četná zákoutí, jež lze bez nadsázky nazvat jako turisticky neobjevená. K nim patří například pískovcové skalní útvary tvořící ozdobu několika kopců. Nejhezčí z nich najdete na pověstmi opředeném vrchu Klenov.

Vsetínské vrchy, to je kraj nekonečných pásem nevysokých kopečků a horských hřebínků s loukami a roztroušenými samotami, které šplhají až do nejvyšších poloh. Výlety do této malebné krajiny lze vždy obměňovat a doplňovat doposud neprochozenými cestami, jichž je tu opravdu přehršel.

Kolem sladké Medůvky

Jedna z méně známých hřebenovek Vsetínských vrchů začíná u železniční zastávky Brňov, která je v pořadí první za Valašským Meziříčím směrem na Vsetín. Modrá značka vás nejdříve zavede pod most železniční tratě a hned nato do prudkého kopce. Netrvá dlouho a jste na mírně zvlněném, odlesněném plochém hřebeni, kde se střídají osamocená stavení, lesíky a místa dalekých výhledů.

První zajímavost obstarává po 4 km skalisko se sladce znějícím názvem Medůvka, k němuž vede krátká značená odbočka. Pojmenování 10 m vysoké a 40 m dlouhé pískovcové hradbě daly drobné prohlubně, odborně zvané voštiny, jež lidem připomínaly medové plástve. Příčně orientované pukliny pak rozsekávají celý skalní masiv na několik dalších nestejně vysokých bloků. Ve východní části se rozpadem podél puklin vytvořil izolovaný skalní útvar ve tvaru charakteristické jehly o výšce 3 m.

Skalisko Medůvka
Skalisko Medůvka

Skalisko Medůvka

Od Medůvky přijdete mírným stoupáním do Malé Lhoty, jež se rozprostírá pod horou Vrchhůra (691 m). Je nejvyšší na této hřebenovce a otevřený terén v jejím okolí nabízí výhledy na všechny strany. Vrchhůru s ocelovou věží mobilního operátora je nutné obejít po silnici, za což vás odmění za příznivého počasí další skvělý výhled na pásmo Moravskoslezských Beskyd, Moravskou bránu a Nízký Jeseník.

Vzpomínka na Karafiátovy Broučky

Další horská vesnice, Velká Lhota je známá evangelickým tolerančním dřevěným kostelem z roku 1782, v němž působil jako kněz Jan Karafiát, autor nesmrtelných Broučků. Jeho zdejší pobyt v letech 1875 až 1895 připomíná pamětní deska na budově fary. Interiér kostela se zachoval v původní podobě a bývá přístupný v době bohoslužeb.

Laický pohled na svatostánek evangelíků ve Velké Lhotě (dříve Hrubá Lhota) příliš nenaplňuje představu klasického kostela. Je zbudovaný z dřevěných trámů a spíše připomíná trochu bytelnější a honosnější vesnické stavení. Tzv. toleranční kostely totiž nesměly mít věže se zvony, okna musela být obyčejná jako na každé jiné vesnické chalupě a vchod nebyl přípustný z hlavní ulice. Ani interiér nepřekypoval žádným bohatstvím, neboť umělecká výzdoba nebyla povolena. Nacházely se zde jenom prosté dřevěné lavice, kazatelna, visuté pavlače a na stěnách několik citátů z Písma svatého.

Toleranční kostel ve Velké Lhotě

Z Velké Lhoty pokračuje modře značená trasa v délce 12 km do Rožnova pod Radhoštěm, dá se však také sejít krátkým sešupem k přehradě Bystřička a odtud vyrazit na další hřebenovkou směrem na silniční sedlo Dušná přes již výše zmíněnou horu Klenov (678 m). Za dobré dohlednosti je právě z Velké Lhoty vidět jeho charakteristická silueta se zkoseným vrcholovým temenem.

Od stoleté přehrady na Havranku

Nejdříve však musíte přejít hráz přehrady Bystřička, která právě loni oslavila sté narozeniny. Hráz má výšku 27 m, délku 170 m a vejde se za ni téměř pět milionů kubíků vody. Přehrada se projektovala ještě ve Vídni a měla kromě ochrany před povodněmi sloužit také k napájení dunajsko-oderského průplavu. Dnes se využívá hlavně k rybolovu a rekreaci. V zimním období jsou však zdejší hospody a bufety převážně nefunkční, kdysi největší a nejznámější hotel Klenov se opuštěný a vybydlený rozpadá.

Mrazový srub Havranka

Přehrada Bystřička

Od přehrady začíná modře značená trasa a zároveň naučná stezka stoupat na horu Klenov. Ideální dobou pro putování je období bez olistění, což umožňuje spatřit zdejší nevšední skaliska. Jako první se objeví zhruba po 15 minutách po pravé ruce 19 m vysoký mohutný mrazový srub Havranka. Je rozdělený příčnými puklinami na několik na sebe navazujících bloků a má délku 200 m. Existuje na něm mnoho horolezeckých cest a také neobvyklé skalní tvary jako například drobná skalní okna a dutiny.

Zámčisko a Svantovítovy skály

Vystoupíte-li po neznačených cestičkách na vrcholovou hranu Havranky a pak po zřetelném hřebínku zamíříte vzhůru, po dalších 15 minutách přijdete na nejvyšší vrchol Klenova zvaný Zámčisko. Ten je zvýrazněný 7 m vysokým hřibovitým skaliskem. Archeologové na něm i v blízkém okolí nalezli stopy umělých úprav, což vede k předpokladu, že zde stával ve 14. století historicky doložený hrad Freundsberk. Jeho podobu přibližuje tabule naučné stezky, která ovšem vrchol Klenova míjí.

Svantovítovy skály

Další zajímavá skála, rovněž mimo trasy turistického značení vystupuje ze skalnatého hřbítku Jazevky, který vybíhá ze strmého svahu Zámčiska směrem na západ. Postupně se snižující a stále skalnatější hřbítek vás asi po 300 m klesání dovede ke skalní hradbě, z níž impozantně ční 15 m vysoká skalní věž Komín. Je bizarně tvarovaná podél puklin a strmě ukloněných vrstevních ploch a z každé strany vypadá úplně jinak. Skalisko Komín je stejně jako všechny ostatní skály v masivu kopce součástí přírodní rezervace Klenov.

Jedinou turisticky zpřístupněnou skalní lokalitou v okolí Klenova jsou Svantovítovy skály, k nimž vede odbočka značená modrými trojúhelníky ze sedla pod vrchem Štípa (707 m). Nesou jméno slovanského pohanského boha Svantovíta, jehož kult vyvrcholil v první polovině 12. století. Býval zobrazován s mečem i s rohem hojnosti. Ve skalách podobných zkamenělé hradbě jsou prý ukryté zbojnické poklady. Jiné pověsti hovoří o zakletých bytostech a černokněžnících. Toť vše k podrobnějšímu přečtení na tabulích naučné stezky.

Konečná na Dušné

Od Svantovítových skal se buď vrátíte na Bystřičku, anebo budete pokračovat po hřebenovce dál. V druhém případě nejdříve projdete přírodní rezervací Štípa, kde na jarních loukách rozkvétají vzácné orchideje. Pak už se jde jen pohodlnou pevnou cestou až do sedla Dušná ke stylové výletní hospodě, kde lze důstojně zakončit krásnou túru. Do Vsetína je to odtud 8 km pěšky, odpoledne však jezdí dolů také autobus.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Přístupové cesty do popisované oblasti vedou údolím Vsetínské Bečvy. Jezdí tu často vlaky i autobusy, spojení bývá dobré. Do obcí v horách jezdí autobusy ze Vsetína nebo z Valašského Meziříčí.

Itinerář trasy
Brňov, žel. zast. – Medůvka (modrá), 4 km – Malá Lhota (modrá), 7 km – Velká Lhota (modrá a žlutá), 9 km – Bystřička (červená), 11 km – Klenov (modrá), 13 km – Dušná (modrá), 17 km – Vsetín (červená), 25 km.

Mapy
1 : 50 000 KČT č. 96 – Moravskoslezské Beskydy
1 : 50 000 KČT č. 95 – Javorníky západ


Zobrazit místo Vsetínské vrchy na větší mapě
, pro iDNES.cz