Rozhledna na Boubíně - Z vrcholu Boubína a z nové dřevěné rozhledny se nabízí turistům i nádherný pohled do okolí, někdy až na rakouské Alpy. | foto: Slavomír Kubeš, MF DNES

Všechny cesty vedou na Boubín

  • 3
Všechny cesty vedou na Boubín – ze Šumavských Hoštic míří na vrchol známé hory s pralesem žlutá turistická značka, z Vimperka a Volar červená, z Kubovy Huti a Zátoně modrá a ­od zátoňské zastávky zeleně značená cesta.

Chcete vědět více?

Vše o Šumavě - včetně tipů na ubytování a cen, tipy na výlety pro pěší turisty, vodáky a hlavně cyklisty už zítra 22.6. v MF DNES.


Klikněte na mapu

Vydáváme se na přibližně patnáctikilometrovou trasu z Kubovy Huti, která se pyšní jedním zajímavým prvenstvím. Železniční trať mezi Strakonicemi, Vimperkem a Volary se zde vyšplhá až do výšky téměř tisíc metrů nad mořem. Stanice Kubova Huť je tak nejvýše položenou v­ českých zemích.

Na cestu se vybavte jídlem a­ pitím. Po trase nejsou žádná občerstvení, obchod ani restaurace. Na "Kubovce“ koupíte nápoje povětšinou jen v recepcích hotelů. Zásoby na cestu pořiďte nejlépe v sousedním Vimperku, kde je nedaleko vlakového a autobusového nádraží denně otevřeno několik supermarketů.

Cesta po modré značce není příliš náročná a mohou si ji dovolit i průměrně zdatní turisté. Dřív vedla trasa prudkým stoupáním úzkou stezkou přímo na vrchol. Asi před třemi roky musela kvůli sesuvům půdy z ­úbočí hory uhnout po vrstevnici. Turisté se tak nyní nedostanou k ­Johnovu kamenu, památce na vimperského lesmistra schwarzenberských lesů Josefa Johna, který se v roce 1858 výrazně zasloužil o vznik přírodní rezervace Boubínského pralesa.

Boubín
Pohled z boubínské rozhledny

Na vrcholu se nachází pamětní deska s jednoduchým nápisem Kardinal Friedrich Fürst von Schwarzenberg, 3. 8. 1867, která sem byla umístěna na počest výstupu pražského arcibiskupa.

Výhled až na Alpy

"Dejte si s námi!“ Placatku slivovice nám nabízí chlapík, z ­něhož se vyklube strážce chráněné oblasti Jiří Slavík. Spolu s ­kolegy nás upozorňuje na dřevěnou rozhlednu, vysokou jedenadvacet metrů. "Je to jedničková záležitost. Díky ní se z Boubína nabízí výhled na Velký Javor, Roklan a­ další šumavské kopce. Když je pěkně, jsou odtud vidět i­ Alpy,“ upozorňuje. "To vám nejvyšší hora Šumavy, Plechý, nenabídne ani náhodou, protože je zalesněná. Rovněž z ­dalších hraničních hor, jako jsou Ostrý či Luzný, vidíte nejdále tak na sousední kopce.“

Boubín
Pohled na Boubín s rozhlednou

Po vyznačených stezkách

Po nádherném výhledu na panoráma Šumavy pokračujeme dál po modré značce směrem k ­Zátoni. Asi po kilometru a půl se dostaneme k rozcestí a pomníku Křížová smrč, který zde byl postaven na památku smutné události. V roce 1863 zde schwarzenberští lesníci zastřelili pytláka Kopse. Mezi pytláky a ­lesníky zuřila nevyhlášená válka, i ­když obvykle bez tragických konců. Pytláci třeba spoutané myslivce házeli do mravenišť.

Pokračujeme dál kolem plotu, který chrání jádro rezervace – prales ponechaný svému osudu bez zásahu lidské činnosti. Nacházejí se tu smrky i tři až čtyři sta let staré. Na jižním úbočí Boubína leží malé jezírko z počátku 19. století, které sloužilo k ­plavení vytěženého dříví. Dnes je dokladem vzorného lesního hospodářství Schwarzenbergů, jimž zdejší lesy patřily.

Boubínské jezírko
Boubínské jezírko

Na břehu jezírka je chata strážců rezervace a lavice se stoly pro návštěvníky. Jiří Slavík a­ jeho kolegové tady nabízejí vycházku po čtyřkilometrové naučné stezce kolem oplocení pralesa. "Pokud se sejde aspoň dvacet lidí, kteří o to budou mít zájem, zdarma je provedeme.“

Strážce přírody Slavík slouží na Šumavě jedenáct let. Chce lidem vycházet vstříc a tvrdí, že s drtivou většinou turistů se domluví. Výletníky ovšem varuje, aby chodili jen po vyznačených stezkách. Předejdou zbytečným úrazům. "Na jihovýchodním svahu není na mnoha místech pokrytí signálem mobilních telefonů, a tak se těžko dovoláte pomoci. Navíc, před třemi lety sem přiletěl vrtulník pro zraněného, byla mlha a stroj málem skončil v drátech elektrického napětí,“ upozorňuje na nebezpečí Slavík.

Od jezírka vede cesta přes rozkvetlou louku, na níž se pase stádo koní. Pak mírně klesáme lesem až do vesničky Zátoň. Výlet zakončíme v zátoňské hospodě, které místní říkají podle majitele U Pašovy.