Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Všechny cesty vedou na Boubín

  12:38aktualizováno  12:38
Všechny cesty vedou na Boubín – ze Šumavských Hoštic míří na vrchol známé hory s pralesem žlutá turistická značka, z Vimperka a Volar červená, z Kubovy Huti a Zátoně modrá a ­od zátoňské zastávky zeleně značená cesta.

Rozhledna na Boubíně - Z vrcholu Boubína a hlavně z nové dřevěné rozhledny se nabízí turistům i nádherný pohled do okolí, někdy až na rakouské Alpy. | foto: Slavomír KubešMF DNES

Chcete vědět více?

Vše o Šumavě - včetně tipů na ubytování a cen, tipy na výlety pro pěší turisty, vodáky a hlavně cyklisty už zítra 22.6. v MF DNES.


Klikněte na mapu

Vydáváme se na přibližně patnáctikilometrovou trasu z Kubovy Huti, která se pyšní jedním zajímavým prvenstvím. Železniční trať mezi Strakonicemi, Vimperkem a Volary se zde vyšplhá až do výšky téměř tisíc metrů nad mořem. Stanice Kubova Huť je tak nejvýše položenou v­ českých zemích.

Na cestu se vybavte jídlem a­ pitím. Po trase nejsou žádná občerstvení, obchod ani restaurace. Na "Kubovce“ koupíte nápoje povětšinou jen v recepcích hotelů. Zásoby na cestu pořiďte nejlépe v sousedním Vimperku, kde je nedaleko vlakového a autobusového nádraží denně otevřeno několik supermarketů.

Cesta po modré značce není příliš náročná a mohou si ji dovolit i průměrně zdatní turisté. Dřív vedla trasa prudkým stoupáním úzkou stezkou přímo na vrchol. Asi před třemi roky musela kvůli sesuvům půdy z ­úbočí hory uhnout po vrstevnici. Turisté se tak nyní nedostanou k ­Johnovu kamenu, památce na vimperského lesmistra schwarzenberských lesů Josefa Johna, který se v roce 1858 výrazně zasloužil o vznik přírodní rezervace Boubínského pralesa.

Boubín
Pohled z boubínské rozhledny

Na vrcholu se nachází pamětní deska s jednoduchým nápisem Kardinal Friedrich Fürst von Schwarzenberg, 3. 8. 1867, která sem byla umístěna na počest výstupu pražského arcibiskupa.

Výhled až na Alpy

"Dejte si s námi!“ Placatku slivovice nám nabízí chlapík, z ­něhož se vyklube strážce chráněné oblasti Jiří Slavík. Spolu s ­kolegy nás upozorňuje na dřevěnou rozhlednu, vysokou jedenadvacet metrů. "Je to jedničková záležitost. Díky ní se z Boubína nabízí výhled na Velký Javor, Roklan a­ další šumavské kopce. Když je pěkně, jsou odtud vidět i­ Alpy,“ upozorňuje. "To vám nejvyšší hora Šumavy, Plechý, nenabídne ani náhodou, protože je zalesněná. Rovněž z ­dalších hraničních hor, jako jsou Ostrý či Luzný, vidíte nejdále tak na sousední kopce.“

Boubín
Pohled na Boubín s rozhlednou

Po vyznačených stezkách

Po nádherném výhledu na panoráma Šumavy pokračujeme dál po modré značce směrem k ­Zátoni. Asi po kilometru a půl se dostaneme k rozcestí a pomníku Křížová smrč, který zde byl postaven na památku smutné události. V roce 1863 zde schwarzenberští lesníci zastřelili pytláka Kopse. Mezi pytláky a ­lesníky zuřila nevyhlášená válka, i ­když obvykle bez tragických konců. Pytláci třeba spoutané myslivce házeli do mravenišť.

Pokračujeme dál kolem plotu, který chrání jádro rezervace – prales ponechaný svému osudu bez zásahu lidské činnosti. Nacházejí se tu smrky i tři až čtyři sta let staré. Na jižním úbočí Boubína leží malé jezírko z počátku 19. století, které sloužilo k ­plavení vytěženého dříví. Dnes je dokladem vzorného lesního hospodářství Schwarzenbergů, jimž zdejší lesy patřily.

Boubínské jezírko
Boubínské jezírko

Na břehu jezírka je chata strážců rezervace a lavice se stoly pro návštěvníky. Jiří Slavík a­ jeho kolegové tady nabízejí vycházku po čtyřkilometrové naučné stezce kolem oplocení pralesa. "Pokud se sejde aspoň dvacet lidí, kteří o to budou mít zájem, zdarma je provedeme.“

Strážce přírody Slavík slouží na Šumavě jedenáct let. Chce lidem vycházet vstříc a tvrdí, že s drtivou většinou turistů se domluví. Výletníky ovšem varuje, aby chodili jen po vyznačených stezkách. Předejdou zbytečným úrazům. "Na jihovýchodním svahu není na mnoha místech pokrytí signálem mobilních telefonů, a tak se těžko dovoláte pomoci. Navíc, před třemi lety sem přiletěl vrtulník pro zraněného, byla mlha a stroj málem skončil v drátech elektrického napětí,“ upozorňuje na nebezpečí Slavík.

Od jezírka vede cesta přes rozkvetlou louku, na níž se pase stádo koní. Pak mírně klesáme lesem až do vesničky Zátoň. Výlet zakončíme v zátoňské hospodě, které místní říkají podle majitele U Pašovy.

Autoři:




Nejčtenější

Přílet Airbusu A380 do Prahy
Další ranvej pro Ruzyň? Gatwicku stačí jedna, lidí zvládne trojnásobek

Letiště Praha chystá zásadní investici do nové paralelní vzletové a přistávací dráhy, aby mohlo odbavit nejméně 21 milionů cestujících ročně. Ve světě však...  celý článek

Wadi Al-Salam v Iráku je největší hřbitov na světě.
OBRAZEM: Největší hřbitov světa. V Údolí míru odpočívají miliony lidí

U města Nadžaf v Iráku se na ploše šest kilometrů čtverečních nachází hřbitov Wadi Al-Salam, který je všeobecně považován za největší světa. Přesný počet...  celý článek

Vrcholový snímek z nejvyššího balkánského vrcholu Musala.
Pěšky chodí tisíce kilometrů, výbavu počítá na gramy. Jak cestovat nalehko

Před dvěma roky se poprvé vydala na svou první velkou cestu. Viktorka Hlaváčková nespěchá, chodí pěšky a snaží se udržet denní náklady pod jedním eurem. Věci v...  celý článek

Degustace čaje pchu-er se podle expertů co do složitosti vyrovná ochutnávání...
Ochutnávka čaje pchu-er v Číně. Zraje jako víno, prodává se za statisíce

Tenhle čaj znají milovníci po celém světě a za nejkvalitnější lístky neváhají zaplatit statisíce korun za kilogram. Čaj pchu-er pocházející z jihočínské...  celý článek

Zajímavý pohled na Velký Blaník z hrany Křížovského lomu
Zlato, granáty i mramor. Výlet za opuštěnými lomy blanických rytířů

Blaničtí rytíři napadnou samozřejmě každého, kdo míří na vrchol Velkého Blaníku. Ale jeho širé okolí v sobě ukrývá skutečné poklady. Těžilo se tu zlato,...  celý článek

Další z rubriky

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.