Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Všechny cesty vedou na Boubín

  12:38aktualizováno  12:38
Všechny cesty vedou na Boubín – ze Šumavských Hoštic míří na vrchol známé hory s pralesem žlutá turistická značka, z Vimperka a Volar červená, z Kubovy Huti a Zátoně modrá a ­od zátoňské zastávky zeleně značená cesta.

Rozhledna na Boubíně - Z vrcholu Boubína a hlavně z nové dřevěné rozhledny se nabízí turistům i nádherný pohled do okolí, někdy až na rakouské Alpy. | foto: Slavomír KubešMF DNES

Chcete vědět více?

Vše o Šumavě - včetně tipů na ubytování a cen, tipy na výlety pro pěší turisty, vodáky a hlavně cyklisty už zítra 22.6. v MF DNES.


Klikněte na mapu

Vydáváme se na přibližně patnáctikilometrovou trasu z Kubovy Huti, která se pyšní jedním zajímavým prvenstvím. Železniční trať mezi Strakonicemi, Vimperkem a Volary se zde vyšplhá až do výšky téměř tisíc metrů nad mořem. Stanice Kubova Huť je tak nejvýše položenou v­ českých zemích.

Na cestu se vybavte jídlem a­ pitím. Po trase nejsou žádná občerstvení, obchod ani restaurace. Na "Kubovce“ koupíte nápoje povětšinou jen v recepcích hotelů. Zásoby na cestu pořiďte nejlépe v sousedním Vimperku, kde je nedaleko vlakového a autobusového nádraží denně otevřeno několik supermarketů.

Cesta po modré značce není příliš náročná a mohou si ji dovolit i průměrně zdatní turisté. Dřív vedla trasa prudkým stoupáním úzkou stezkou přímo na vrchol. Asi před třemi roky musela kvůli sesuvům půdy z ­úbočí hory uhnout po vrstevnici. Turisté se tak nyní nedostanou k ­Johnovu kamenu, památce na vimperského lesmistra schwarzenberských lesů Josefa Johna, který se v roce 1858 výrazně zasloužil o vznik přírodní rezervace Boubínského pralesa.

Boubín
Pohled z boubínské rozhledny

Na vrcholu se nachází pamětní deska s jednoduchým nápisem Kardinal Friedrich Fürst von Schwarzenberg, 3. 8. 1867, která sem byla umístěna na počest výstupu pražského arcibiskupa.

Výhled až na Alpy

"Dejte si s námi!“ Placatku slivovice nám nabízí chlapík, z ­něhož se vyklube strážce chráněné oblasti Jiří Slavík. Spolu s ­kolegy nás upozorňuje na dřevěnou rozhlednu, vysokou jedenadvacet metrů. "Je to jedničková záležitost. Díky ní se z Boubína nabízí výhled na Velký Javor, Roklan a­ další šumavské kopce. Když je pěkně, jsou odtud vidět i­ Alpy,“ upozorňuje. "To vám nejvyšší hora Šumavy, Plechý, nenabídne ani náhodou, protože je zalesněná. Rovněž z ­dalších hraničních hor, jako jsou Ostrý či Luzný, vidíte nejdále tak na sousední kopce.“

Boubín
Pohled na Boubín s rozhlednou

Po vyznačených stezkách

Po nádherném výhledu na panoráma Šumavy pokračujeme dál po modré značce směrem k ­Zátoni. Asi po kilometru a půl se dostaneme k rozcestí a pomníku Křížová smrč, který zde byl postaven na památku smutné události. V roce 1863 zde schwarzenberští lesníci zastřelili pytláka Kopse. Mezi pytláky a ­lesníky zuřila nevyhlášená válka, i ­když obvykle bez tragických konců. Pytláci třeba spoutané myslivce házeli do mravenišť.

Pokračujeme dál kolem plotu, který chrání jádro rezervace – prales ponechaný svému osudu bez zásahu lidské činnosti. Nacházejí se tu smrky i tři až čtyři sta let staré. Na jižním úbočí Boubína leží malé jezírko z počátku 19. století, které sloužilo k ­plavení vytěženého dříví. Dnes je dokladem vzorného lesního hospodářství Schwarzenbergů, jimž zdejší lesy patřily.

Boubínské jezírko
Boubínské jezírko

Na břehu jezírka je chata strážců rezervace a lavice se stoly pro návštěvníky. Jiří Slavík a­ jeho kolegové tady nabízejí vycházku po čtyřkilometrové naučné stezce kolem oplocení pralesa. "Pokud se sejde aspoň dvacet lidí, kteří o to budou mít zájem, zdarma je provedeme.“

Strážce přírody Slavík slouží na Šumavě jedenáct let. Chce lidem vycházet vstříc a tvrdí, že s drtivou většinou turistů se domluví. Výletníky ovšem varuje, aby chodili jen po vyznačených stezkách. Předejdou zbytečným úrazům. "Na jihovýchodním svahu není na mnoha místech pokrytí signálem mobilních telefonů, a tak se těžko dovoláte pomoci. Navíc, před třemi lety sem přiletěl vrtulník pro zraněného, byla mlha a stroj málem skončil v drátech elektrického napětí,“ upozorňuje na nebezpečí Slavík.

Od jezírka vede cesta přes rozkvetlou louku, na níž se pase stádo koní. Pak mírně klesáme lesem až do vesničky Zátoň. Výlet zakončíme v zátoňské hospodě, které místní říkají podle majitele U Pašovy.

Autoři:




Nejčtenější

Jantar Mantar v Džajpuru byl jeden z pěti astrologických areálů, které nechal...
Přinuťte hvězdy mluvit. Astrologický klenot indického mahárádži

Rádžasthánský vládce Džaj Singh II. byl jako náš Rudolf II. Bohatý mahárádža chtěl číst svůj osud ve hvězdách a nechal si vedle svého paláce v Džajpuru...  celý článek

Dolní část Modrého dolu se Studniční horou v pozadí.
Modrý důl není pro boty s hladkou podrážkou. Žily tam svérázné osobnosti

Uchovává si nezaměnitelné kouzlo a stále leží stranou masové turistiky. Krkonošský Modrý důl má dnes jednoho obyvatele s trvalým pobytem a pamatuje myšlenku...  celý článek

Při čištění národního památníku Mount Rushmore zažil jednu z nejkrásnějších...
Užívám si nejlepší výhledy světa, říká muž, který čistí známé památky

Navštěvují je statisíce turistů a žasnou nad jejich velikostí, dokonalostí a působivostí. Jen málokoho však ale také napadne, že ony monumenty potřebují...  celý článek

Neslyšící Ir procestoval 82 států světa.
Neslyšící učitel procestoval 82 zemí, znakovou řečí se domluvil všude

Seán Herlihy od narození neslyší. Díky znakové řeči se ale domluví na celém světě a pořádný kus ho už procestoval. Poznávat cizí země ho nepřestalo bavit ani...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.