Chcete vědět více?
Vše o Šumavě - včetně tipů na ubytování a cen, tipy na výlety pro pěší turisty, vodáky a hlavně cyklisty už zítra 22.6. v MF DNES.
Vydáváme se na přibližně patnáctikilometrovou trasu z Kubovy Huti, která se pyšní jedním zajímavým prvenstvím. Železniční trať mezi Strakonicemi, Vimperkem a Volary se zde vyšplhá až do výšky téměř tisíc metrů nad mořem. Stanice Kubova Huť je tak nejvýše položenou v českých zemích.
Na cestu se vybavte jídlem a pitím. Po trase nejsou žádná občerstvení, obchod ani restaurace. Na "Kubovce“ koupíte nápoje povětšinou jen v recepcích hotelů. Zásoby na cestu pořiďte nejlépe v sousedním Vimperku, kde je nedaleko vlakového a autobusového nádraží denně otevřeno několik supermarketů.
Cesta po modré značce není příliš náročná a mohou si ji dovolit i průměrně zdatní turisté. Dřív vedla trasa prudkým stoupáním úzkou stezkou přímo na vrchol. Asi před třemi roky musela kvůli sesuvům půdy z úbočí hory uhnout po vrstevnici. Turisté se tak nyní nedostanou k Johnovu kamenu, památce na vimperského lesmistra schwarzenberských lesů Josefa Johna, který se v roce 1858 výrazně zasloužil o vznik přírodní rezervace Boubínského pralesa.
Pohled z boubínské rozhledny
Na vrcholu se nachází pamětní deska s jednoduchým nápisem Kardinal Friedrich Fürst von Schwarzenberg, 3. 8. 1867, která sem byla umístěna na počest výstupu pražského arcibiskupa.
Výhled až na Alpy
"Dejte si s námi!“ Placatku slivovice nám nabízí chlapík, z něhož se vyklube strážce chráněné oblasti Jiří Slavík. Spolu s kolegy nás upozorňuje na dřevěnou rozhlednu, vysokou jedenadvacet metrů. "Je to jedničková záležitost. Díky ní se z Boubína nabízí výhled na Velký Javor, Roklan a další šumavské kopce. Když je pěkně, jsou odtud vidět i Alpy,“ upozorňuje. "To vám nejvyšší hora Šumavy, Plechý, nenabídne ani náhodou, protože je zalesněná. Rovněž z dalších hraničních hor, jako jsou Ostrý či Luzný, vidíte nejdále tak na sousední kopce.“
Pohled na Boubín s rozhlednou
Po vyznačených stezkách
Po nádherném výhledu na panoráma Šumavy pokračujeme dál po modré značce směrem k Zátoni. Asi po kilometru a půl se dostaneme k rozcestí a pomníku Křížová smrč, který zde byl postaven na památku smutné události. V roce 1863 zde schwarzenberští lesníci zastřelili pytláka Kopse. Mezi pytláky a lesníky zuřila nevyhlášená válka, i když obvykle bez tragických konců. Pytláci třeba spoutané myslivce házeli do mravenišť.
Pokračujeme dál kolem plotu, který chrání jádro rezervace – prales ponechaný svému osudu bez zásahu lidské činnosti. Nacházejí se tu smrky i tři až čtyři sta let staré. Na jižním úbočí Boubína leží malé jezírko z počátku 19. století, které sloužilo k plavení vytěženého dříví. Dnes je dokladem vzorného lesního hospodářství Schwarzenbergů, jimž zdejší lesy patřily.
Boubínské jezírko
Na břehu jezírka je chata strážců rezervace a lavice se stoly pro návštěvníky. Jiří Slavík a jeho kolegové tady nabízejí vycházku po čtyřkilometrové naučné stezce kolem oplocení pralesa. "Pokud se sejde aspoň dvacet lidí, kteří o to budou mít zájem, zdarma je provedeme.“
Strážce přírody Slavík slouží na Šumavě jedenáct let. Chce lidem vycházet vstříc a tvrdí, že s drtivou většinou turistů se domluví. Výletníky ovšem varuje, aby chodili jen po vyznačených stezkách. Předejdou zbytečným úrazům. "Na jihovýchodním svahu není na mnoha místech pokrytí signálem mobilních telefonů, a tak se těžko dovoláte pomoci. Navíc, před třemi lety sem přiletěl vrtulník pro zraněného, byla mlha a stroj málem skončil v drátech elektrického napětí,“ upozorňuje na nebezpečí Slavík.
Od jezírka vede cesta přes rozkvetlou louku, na níž se pase stádo koní. Pak mírně klesáme lesem až do vesničky Zátoň. Výlet zakončíme v zátoňské hospodě, které místní říkají podle majitele U Pašovy.
