Bohatá historie poutního místa pod vrcholem Červené hory v Jeseníkách sahá až do 17. století a nyní by se zde mohla odehrát další významná událost. Spolek pro obnovu poutního místa Vřesová studánka by tady rád znovu postavil vyhořelou kapli a horskou chatu s restaurací a ubytováním. Ochránci přírody a skupina vědců si přejí, aby vše zůstalo tak, jak je nyní. Varují před nenávratným poškozením unikátního místa v chráněné krajinné oblasti.
„Přírodní a spirituální hodnoty přírody hlavního hřebene Jeseníků patří mezi to nejcennější, co u nás máme. Jsem přesvědčen, že komercionalizace tohoto místa nejen nenávratně poškodí zdejší přírodu a kvalitu krajinného rázu, ale rovněž nevhodně překryje to, o co jistě skutečným poutníkům jde zejména: tichou spiritualitu tohoto místa,“ tvrdí například někdejší ministr životního prostředí Ladislav Miko, který nyní zastává vysokou úřednickou pozici v Bruselu.
„Vírou motivovaný zájem o krásné a duchovně významné místo by neměl být zneužíván pro podnikatelské záměry, které jsou s místem neslučitelné kvůli drastickým dopadům. Věřící jsou tedy na hřebenu vítáni, auta, zpevněné cesty a výstavba ubytovacích zařízení však sem podle mého názoru jednoznačně nepatří,“ dodal Miko.
Vzácné rostliny v ohrožení
Podobný názor má i předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík. Tvrdí, že ve 21. století by společnost už měla být natolik vyspělá, že by si měla vážit posledních ostrůvků divoké přírody, které ještě zůstaly.
Vřesová studánkaVřesová studánka je pramen na jižním úbočí Červené hory na hlavním hřebenu Jeseníků ve výšce 1 290 m n. m. Z tohoto velmi zajímavého místa jsou překrásné výhledy na severně se rozkládající Keprník, na blízký vrchol Vozky a na Spálený vrch. Zdroj: Wikipedie |
„Příroda na Vřesové studánce a v okolí je evropsky mimořádná a má i svůj jedinečný duchovní rozměr. Příroda sama je zde chrámem. Zajít si na pivo a jídlo můžeme o kousek dál na Sedle, ale zažít klid a duchovní harmonii hor můžeme právě tady,“ říká Bačík. Červenohorské sedlo s rozsáhlým zázemím pro turisty je přitom od studánky vzdálené jen čtyři kilometry.
Podle Jaroslava Podhorného z Českého svazu ochránců přírody Hořepník představuje Vřesová studánka mimořádné kulturní dědictví, které je nutné chránit. V okolí přitom rostou i vzácné rostliny v různém stupni ohrožení.
Stávající pramen Vřesové studánky je obestavěn a slouží jako útočiště (při nepřízni počasí) i jako kaplička.
Pohled z Vozky k Pradědu blízko pod hřebenem levého svahu. Jihozápadnímu svahu Červené hory hrozí výstavba ubytovací hospody a monumentální kaple.
Hluk a odpadky
Léčivý pramen
|
Olomoucká pobočka ekologického Hnutí Duha spolu s dalšími organizacemi spustily v březnu kampaň, jejímž cílem je informovat o tom, co by nová výstavba poškodila. Součástí kampaně je i petice a písemný nesouhlas, který mohou zájemci poslat třeba ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi, olomouckému arcibiskupovi Janu Graubnerovi nebo krajskému úřadu. Podrobnosti najdete na webu www.zachranmevresovoustudanku.cz.
Vědci a nevládní organizace upozorňují, že nové stavby by se budovaly několik let, kdy by se sem vozil a skladoval materiál, byl by tady hluk ze stavebních strojů nebo se prováděly výkopové práce. Turistická chata by následně čerpala vodu z pramenní oblasti, muselo by se řešit zásobování nebo co se splašky a odpadky. Výrazně by zde přibylo turistů a dalších návštěvníků, například při hromadných veřejných akcích. Do budoucna podle odpůrců nelze vyloučit ani rozšiřování zástavby. Upozorňují, že v pozadí jsou především podnikatelské zájmy a ne zvelebení místa, kam míří věřící.
Vrcholová partie hřebenu Červené hory. Vpravo by mohla vyrůst zvažovaná zástavba.
Vrcholová partie hřebenu Červené hory. Vlevo by byla uvažovaná zástavba.
Přírodu nezničíme, tvrdí spolek
Spolek pro obnovu poutního místa Vřesová studánka opakovaně zdůrazňuje, že je ochoten se přizpůsobit ochranářským podmínkám, aby stavby nenarušily přírodu. Slibují, že kaplička ani chata nebudou mít na životní prostředí negativní dopad. Jejich akce prý má být nevýdělečná a ekologicky nezávadná. K chatě například nemá vést asfaltová cesta ani přípojka elektřiny a v plánu není ani její rozšiřování v budoucnu.
Z historie poutního místa
|
Podle člena spolku a známého olomouckého podnikatele Pavla Holubáře projekt nepočítá s replikou původní chaty. „Jde o snahu využít současné technické možnosti,“ citovala Holubáře před časem iDNES.cz. Slavné poutní místo má téměř čtyřsetletou historii. „Propojení s minulostí bude symbolicky reprezentováno dochovaným zvonem a křížem z původní kaple,“ sdělil Holubář.
Chata má podle něj nabídnout návštěvníkům občerstvení a útulek v nepříznivém počasí. Počítá se s padesáti místy u stolů a s deseti lůžky v jednoduchých pokojích. Podávat by se měla jednoduchá jídla, polévky nebo rozlévané nápoje.
„Věřím, že se stane dalším bezpečným záchytným bodem na cestě po hřebenech Jeseníků, tak jako tomu bývalo v minulosti,“ zdůraznil podnikatel Pavel Holubář.
Petice s tisíci podpisů
Také spolek shromažďoval až do 17. ledna podpisy pro svou petici, která má na rozdíl od kritiků nové stavby podpořit. Podpis připojilo přes pět tisíc lidí. „Celkový rozsah podpory záměru na obnovu poutního místa Vřesová studánka je obrovský a potěšující je i to, že příznivci jsou z celé Moravy a z různých regionů Čech,“ uvedl spolek na své internetové stránce.
Plán na stavbu kaple a turistické chaty se však nyní zasekl. Spolek sice předal Chráněné krajinné oblasti Jeseníky podklady ke svému záměru, ale správa si vyžádala jejich doplnění. Druhá záležitost se týká pozemků, kde by měly obě stavby vyrůst. Státní Agentura ochrany přírody a krajiny je totiž odmítla vydat v rámci církevních restitucí, takže o sporu bude muset rozhodnout soud.
Vřesová Studánka v Jeseníkách
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
