Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Horská chata zničí unikátní místo v Jeseníkách, varují ochránci přírody

aktualizováno 
Plán obnovit u Vřesové studánky, na jednom z nejcennějších míst Jeseníků, kapli a turistickou chatu vyvolal protest ochránců přírody. Veřejně se proti tomuto záměru postavil třeba bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, který dnes pracuje v Evropské komisi.

Vizaualizace lokality Vřesová studánka. Tuto podobu chce prosadit Spolek na obnovu poutního místa Vřesová studánka. | foto: http://vresovastudanka.cz/

Bohatá historie poutního místa pod vrcholem Červené hory v Jeseníkách sahá až do 17. století a nyní by se zde mohla odehrát další významná událost. Spolek pro obnovu poutního místa Vřesová studánka by tady rád znovu postavil vyhořelou kapli a horskou chatu s restaurací a ubytováním. Ochránci přírody a skupina vědců si přejí, aby vše zůstalo tak, jak je nyní. Varují před nenávratným poškozením unikátního místa v chráněné krajinné oblasti.

Fotogalerie

„Přírodní a spirituální hodnoty přírody hlavního hřebene Jeseníků patří mezi to nejcennější, co u nás máme. Jsem přesvědčen, že komercionalizace tohoto místa nejen nenávratně poškodí zdejší přírodu a kvalitu krajinného rázu, ale rovněž nevhodně překryje to, o co jistě skutečným poutníkům jde zejména: tichou spiritualitu tohoto místa,“ tvrdí například někdejší ministr životního prostředí Ladislav Miko, který nyní zastává vysokou úřednickou pozici v Bruselu.

„Vírou motivovaný zájem o krásné a duchovně významné místo by neměl být zneužíván pro podnikatelské záměry, které jsou s místem neslučitelné kvůli drastickým dopadům. Věřící jsou tedy na hřebenu vítáni, auta, zpevněné cesty a výstavba ubytovacích zařízení však sem podle mého názoru jednoznačně nepatří,“ dodal Miko.

Vzácné rostliny v ohrožení

Podobný názor má i předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík. Tvrdí, že ve 21. století by společnost už měla být natolik vyspělá, že by si měla vážit posledních ostrůvků divoké přírody, které ještě zůstaly.

Vřesová studánka

Vřesová studánka je pramen na jižním úbočí Červené hory na hlavním hřebenu Jeseníků ve výšce 1 290 m n. m. Z tohoto velmi zajímavého místa jsou překrásné výhledy na severně se rozkládající Keprník, na blízký vrchol Vozky a na Spálený vrch.

Zdroj: Wikipedie

„Příroda na Vřesové studánce a v okolí je evropsky mimořádná a má i svůj jedinečný duchovní rozměr. Příroda sama je zde chrámem. Zajít si na pivo a jídlo můžeme o kousek dál na Sedle, ale zažít klid a duchovní harmonii hor můžeme právě tady,“ říká Bačík. Červenohorské sedlo s rozsáhlým zázemím pro turisty je přitom od studánky vzdálené jen čtyři kilometry.

Podle Jaroslava Podhorného z Českého svazu ochránců přírody Hořepník představuje Vřesová studánka mimořádné kulturní dědictví, které je nutné chránit. V okolí přitom rostou i vzácné rostliny v různém stupni ohrožení.

Stávající pramen Vřesové studánky je obestavěn a slouží jako útočiště (při...

Stávající pramen Vřesové studánky je obestavěn a slouží jako útočiště (při nepřízni počasí) i jako kaplička.

Pohled z Vozky k Pradědu blízko pod hřebenem levého svahu. Jihozápadnímu svahu...

Pohled z Vozky k Pradědu blízko pod hřebenem levého svahu. Jihozápadnímu svahu Červené hory hrozí výstavba ubytovací hospody a monumentální kaple.

Hluk a odpadky

Léčivý pramen

  • Pověst praví, že někdy ve 14. století skolil myslivec jelena a přitáhl ho k prameni. Jelen, na kterého tekla voda, zázračně oživl. Myslivcova rodina později onemocněla malomocenstvím a voda ji znovu vyléčila.
  • První dřevěnou kapli zde nechali postavit Žerotínové až koncem 17. století. Kaple se na místě stavěly několikrát. Tu poslední zničil v roce 1946 požár způsobený bleskem. Přístřešek nad pramenem byl rovněž budován opakovaně, naposledy v roce 1910. Ten stojí dodnes.

Olomoucká pobočka ekologického Hnutí Duha spolu s dalšími organizacemi spustily v březnu kampaň, jejímž cílem je informovat o tom, co by nová výstavba poškodila. Součástí kampaně je i petice a písemný nesouhlas, který mohou zájemci poslat třeba ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi, olomouckému arcibiskupovi Janu Graubnerovi nebo krajskému úřadu. Podrobnosti najdete na webu www.zachranmevresovoustudanku.cz.

Vědci a nevládní organizace upozorňují, že nové stavby by se budovaly několik let, kdy by se sem vozil a skladoval materiál, byl by tady hluk ze stavebních strojů nebo se prováděly výkopové práce. Turistická chata by následně čerpala vodu z pramenní oblasti, muselo by se řešit zásobování nebo co se splašky a odpadky. Výrazně by zde přibylo turistů a dalších návštěvníků, například při hromadných veřejných akcích. Do budoucna podle odpůrců nelze vyloučit ani rozšiřování zástavby. Upozorňují, že v pozadí jsou především podnikatelské zájmy a ne zvelebení místa, kam míří věřící.

Vrcholová partie hřebenu Červené hory. Vpravo by mohla vyrůst zvažovaná...

Vrcholová partie hřebenu Červené hory. Vpravo by mohla vyrůst zvažovaná zástavba.

Vrcholová partie hřebenu Červené hory. Vlevo by byla uvažovaná zástavba.

Vrcholová partie hřebenu Červené hory. Vlevo by byla uvažovaná zástavba.

Přírodu nezničíme, tvrdí spolek

Spolek pro obnovu poutního místa Vřesová studánka opakovaně zdůrazňuje, že je ochoten se přizpůsobit ochranářským podmínkám, aby stavby nenarušily přírodu. Slibují, že kaplička ani chata nebudou mít na životní prostředí negativní dopad. Jejich akce prý má být nevýdělečná a ekologicky nezávadná. K chatě například nemá vést asfaltová cesta ani přípojka elektřiny a v plánu není ani její rozšiřování v budoucnu.

Z historie poutního místa

  • Ke konci 17. století vyrostla u Vřesové studánky první dřevěná kaple.
  • Kolem roku 1820 postavil jistý Schwarzer (údajně tesařský mistr) z Koutů u Vřesové studánky útulnu pro poutníky, která později sloužila i jako hostinec.
  • V polovině 19. století přicházejí k Vřesové studánce první turisté. V hostinci bylo 10 lůžek.
  • V roce 1946 po úderu bleskem shořel celý kostelík, ale podařilo se zachránit část vybavení.
  • Znárodněná chata chátrala a v roce 1988 byla odstraněna.
  • V roce 1993 byl u studánky na malé mohyle vztyčen dvoumetrový železný kříž, který přečkal požár v roce 1946.

Podle člena spolku a známého olomouckého podnikatele Pavla Holubáře projekt nepočítá s replikou původní chaty. „Jde o snahu využít současné technické možnosti,“ citovala Holubáře před časem iDNES.cz. Slavné poutní místo má téměř čtyřsetletou historii. „Propojení s minulostí bude symbolicky reprezentováno dochovaným zvonem a křížem z původní kaple,“ sdělil Holubář.

Chata má podle něj nabídnout návštěvníkům občerstvení a útulek v nepříznivém počasí. Počítá se s padesáti místy u stolů a s deseti lůžky v jednoduchých pokojích. Podávat by se měla jednoduchá jídla, polévky nebo rozlévané nápoje.

„Věřím, že se stane dalším bezpečným záchytným bodem na cestě po hřebenech Jeseníků, tak jako tomu bývalo v minulosti,“ zdůraznil podnikatel Pavel Holubář.

Petice s tisíci podpisů

Také spolek shromažďoval až do 17. ledna podpisy pro svou petici, která má na rozdíl od kritiků nové stavby podpořit. Podpis připojilo přes pět tisíc lidí. „Celkový rozsah podpory záměru na obnovu poutního místa Vřesová studánka je obrovský a potěšující je i to, že příznivci jsou z celé Moravy a z různých regionů Čech,“ uvedl spolek na své internetové stránce.

Plán na stavbu kaple a turistické chaty se však nyní zasekl. Spolek sice předal Chráněné krajinné oblasti Jeseníky podklady ke svému záměru, ale správa si vyžádala jejich doplnění. Druhá záležitost se týká pozemků, kde by měly obě stavby vyrůst. Státní Agentura ochrany přírody a krajiny je totiž odmítla vydat v rámci církevních restitucí, takže o sporu bude muset rozhodnout soud.

Vřesová Studánka v Jeseníkách

Vřesová Studánka v Jeseníkách

Autoři:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.