Vranov nad Dyjí: perla Moravy

Lákadlem pro milovníky historie, tajemna a mimořádně dochované krajiny je Národní park Podyjí, ležící na jižní Moravě. V kraji vína se vám nabízí hned několik možností na zajímavý výlet. Jednou z nich je návštěva národní kulturní památky - zámku ve Vranově nad Dyjí, zbudovaného na vysoké skále nad říčním údolím.

Mimořádně působivé krajinné panoráma leží v první, nejpřísněji chráněné zóně národního parku. Když přijíždíte k Vranovu směrem od Znojma, naskytne se vám už ze silnice nádherný pohled na Sál předků, velice kvalitní barokní architekturu, která je mimořádně citlivě zakomponována do okolní malebné krajiny.

Hodnotný komplex zámku a pozůstatků hradu patří k nejmalebnějším a nejnavštěvovanějším památkám na Moravě. Z místností, které jsou zčásti zdobeny dodnes zachovalými a umělecky mimořádně zdařilými štukovými a tapetovými dekoracemi a nástěnnými malbami, zaujme kromě Sálu předků Pompejský pokoj, ložnice kněžny Pignatelli, Orientální salon nebo lázeň.

Dějiny zámku Vranov
Původně hrad náležel znojemským knížatům a byl součástí obranné hraniční soustavy. Zámek Vranov nad Dyjí se poprvé připomíná v Kosmově kronice k roku 1100, nejstarší dochované části však pocházejí ze 13. století.

Panství měnilo často majitele. Patřilo králi Janu Lucemburskému, pánům z Lipé, z Kunštátu nebo z Lichtemburka. Za třicetileté války byl hrad poničen Švédy, ale ani po trojím obléhání nebyl dobyt. Roku 1665 vyhořel, a tím byla uzavřena jeho hradní vývojová fáze.

Nejdůležitějšími vlastníky Vranova byli Althannové. Starobylý, původně bavorský rod se na Moravě objevil v polovině 16. století. Za Michala Jana II. z Althannu došlo po roce 1680 k razantní přestavbě, kterou projektoval přední barokní architekt Jan Bernard Fischer z Erlachu. Náročná fresková dekorace vznosného Sálu předků je dílem Jana Michala Rottmayra.

Od začátku 18. století zdobí dvouramenné barokní schodiště dvě sousoší. Autorem je zřejmě italský virtuos Lorenzo Mattielli.

Plastickou výzdobu zhotovil sochař Tobiáš Kracker. Dvacátá léta 18. století jsou spjata například s návštěvami Karla VI., který na Vranov dojížděl z Vídně za svou půvabnou a inteligentní přítelkyní Marií Althannovou, rozenou Pignatelli. Ta se do historie zapsala mimo jiné tím, že na své sídlo zvala církevní i světské vzdělance.

Další významnější kapitola ve stavebních dějinách zámku nastala v závěru 18. století. Z období vlády Mniszků a Stadnických v 19. století připomeňme zájem majitelů Vranova o hospodářský a kulturní život jihomoravského kraje. V roce 1938, kdy se Vranov stal součástí Hitlerovy Říše, byl zámek svému majiteli Adamovi Stadnickému zkonfiskován a prodán německým baronům. Po druhé světové válce se majetku ujal stát a od té doby je vranovský památkový objekt zpřístupněn veřejnosti.

UŽITEČNÉ INFORMACE 

Samotná prohlídka zámku nabízí dva návštěvnické okruhy:
I.: stylové zámecké interiéry včetně Sálu předků.
II.: kaple Nejsvětější Trojice. Prohlídku je možno zajistit také v německém a anglickém jazyce.
Otevírací doba:
duben a říjen 9.00-16.00 So, Ne, svátky
květen, červen a září 9.00-17.00 mimo Po
červenec a srpen 9.00-18.00 mimo Po
Poslední prohlídka začíná 1 hodinu před koncem otevírací doby.
Vstupné:
dospělí: 55 Kč
děti do 6 let, studenti a důchodci: 25 Kč
invalidé: 10 Kč

Čestný dvůr se vstupním východním křídlem a barokní kašnou

Interiér sálu předků, architektura J. B. Fischera z Erlachu

Zámek Vranov nad Dyjí - přístupová cesta

Héraklés zápasící s Antaiem, sousoší od Lorenza Mattielliho