Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vojna. Jediný dochovaný komunistický lágr v Česku

aktualizováno 
Kde jinde se daly natočit sugestivní scény z lágrů pro filmy Zdivočelá země či Bumerang než na Vojně u Příbrami? Však si tu také autor scénářů Jiří Stránský odžil v 50. letech, spolu s tisíci dalších, peklo. Vítejte v Památníku Vojna, jediném aspoň částečně dochovaném komunistickém koncentráku na českém území.

Památník Vojna u Příbrami | foto: Vít ŠtěpánekiDNES.cz

Úzká silnička se kroutí vzhůru lesem, po chvíli se stromy rozestoupí a najednou jste na pasece ohraničené divnými, umělými kopci. Před vámi se naježí dvojitý plot z ostnatého drátu, k nebi se tyčí strážní věž a dovnitř projdete skrze bránu se zlověstným nápisem "Prací ke svobodě".

V Památníku Vojna, který dnes slouží jako muzeum připomínající hrůzy komunistického režimu 50. let, panuje spíše tíživé ticho. Před necelými 60 lety se tu ale ozýval zlověstný křik strážných a svistot kulek.

Památník Vojna u Příbrami

Napřed Němci, pak političtí vězni

Lesy v okolí Příbrami skrývají mnohé pozůstatky po dolování: po staletí se tu těžilo stříbro a barevné kovy, ve 20. století také uranová ruda. A právě uranová těžba byla důvodem, proč v této oblasti komunistický režim internoval záhy po převratu v roce 1948 tisíce převážně politických vězňů, kteří tu museli otrocky dřít při dobývání uranu.

V případě tábora Vojna to ovšem bylo o něco složitější: když sem komunisté v polovině roku 1949 nahnali v okovech první politické vězně, měla Vojna své "období záběhu" už za sebou. Tábor totiž vybudovali v letech 1947–1949 němečtí váleční zajatci a teprve poté, co na základě mezinárodních dohod odešli, zde vzniklo místo pro oponenty nového režimu. Vojna tak v sobě slučuje hned dvě ne zrovna slavná období moderních českých dějin.

Ani po zrušení pracovního tábora v roce 1961 tu nevládla zrovna idyla, prostory lágru totiž pak využívala skoro čtyřicet let armáda.

Teprve v roce 1999 rozhodla česká vláda o vybudování památníku, pietního místa připomínajícího utrpení občanů v době komunistické zvůle. Důvodem bylo hlavně to, že se jedná o poslední lokalitu s některými autenticky dochovanými vězeňskými objekty z doby komunistické perzekuce. Následovala rekonstrukce objektů a od roku 2005 je areál přístupný veřejnosti.

Památník Vojna u Příbrami

Hrdinové odboje vedle kolaborantů a vrahů

Při organizaci práce v Nápravně pracovním táboře Vojna, jak se zařízení v 50. letech nazývalo, používali věznitelé metody osvědčené z Jáchymovska i jiných temných míst: k politickým vězňům "přimíchávali" obyčejné kriminálníky včetně vrahů nebo bývalé konfidenty gestapa. To umožňovalo snadnější infiltraci politických vězňů a zároveň ztěžovalo vybudování podzemních organizací v táboře.

Většinu trestanců tady ovšem vždy tvořili lidé odsouzení z politických důvodů, tedy jazykem režimu "...nejnebezpečnější, zvláště státně bezpečnostní zločinci". Mezi typické vykonstruované přečiny, za které tu nevinní lidé trávili dlouhá léta, patřila například velezrada či podvracení lidově demokratického zřízení.

V lágru Vojna trávili nedobrovolně dlouhá léta mnozí českoslovenští váleční hrdinové, především ze západní fronty. Zvlášť dramatický byl osud plukovníka Pravomila Raichla, který přišel na Vojnu s doživotním trestem a v roce 1951 se odtud pokusil neúspěšně uprchnout. Útěk z komunistického žaláře se mu pak zdařil až na druhý pokus z Leopoldova.

Vězněn tu byl například i legendární československý válečný stíhač ze západní i východní fronty a úspěšný pilot Slovenského národního povstání, generál František Chábera.

Z dlouhé řady vězňů lze připomenout i některé literáty, např. Karla Pecku, katolického básníka Zdeňka Rotrekla či Jiřího Stránského, předsedu PEN klubu a autora scénářů k několika filmům s tematikou 50. let.

Památník Vojna u Příbrami

Lenin, Gottwald i Stalin

Prohlídkou tábora strávíte asi hodinu. Co se barevnosti týká, můžete získat pocit, že vás náhle postihl šedý zákal - šedé až šedočerné jsou totiž trestanecké baráky i haldy uranové hlušiny okolo. Jen v interiérech občas probleskne červená. Pardon, rudá.

Začněte vyhlídkou z věže, která vám dá dobrou představu o velikosti místa. Pak si za účasti průvodce projděte některé z táborových baráků. Ač jde částečně o rekonstrukci, působí Vojna velmi autentickým dojmem, a to i díky dovedně naaranžovaným interiérům.

Památník Vojna u PříbramiPamátník Vojna u Příbrami

Možná vás zamrazí při návštěvě tzv. korekce, studené místnosti z holého betonu bez vytápění, kam byli až na několik dnů zavíráni neposlušní vězni. Prohlédnout si můžete i velitelské baráky nebo třeba knihovnu až po strop nacpanou ideovou literaturou. Na hřbetech knih se to hemží Marxem a Leninem, z obrazů na stěnách tomu přihlížejí například první komunistický prezident Klement Gottwald i ruský diktátor Stalin. Ve kterém roce a zda vůbec byl Stalin taktně odstraněn, se tu ovšem nedozvíte...

Památník Vojna u Příbrami

Démoni komunistických lágrů v dílech Karla Pecky

Snad nikdo jiný nedokázal popsat hrůzy komunistických koncentráků tak sugestivně a přitom historicky věrně jako spisovatel Karel Pecka (1928–1997). Hořkou zkušenost ne méně než jedenácti let tvrdého žaláře, který na něj režim uvalil po neúspěšném pokusu o přejití státní hranice v roce 1949, vytěžil Pecka v řadě románů a povídkových knih. Není to ale četba, kterou byste brali do rukou večer před spaním - démoni Jáchymova a dalších bolševických lágrů by vás totiž mohli ve snu pronásledovat až do rána, takovou sílu Peckovo psaní má.

Závěr pobytu za mřížemi strávil Karel Pecka v táboře Bytíz, asi 8 kilometrů od Památníku Vojna, odkud také propašoval ven některé své rukopisy na motácích. Tak spatřila světlo světa kniha povídek Na co umírají muži. Ozvěny vězeňského pobytu v příbramských šachtách najdete i v Peckově nejslavnějším díle nazvaném Motáky nezvěstnému.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT
Památník Vojna najdete 8 km jižně od centra Příbrami. Autem jeďte z Prahy po Strakonické silnici až na odbočku Milín. První vesnice ve směru na Příbram se jmenuje Lešetice, odkud vás již navedou ukazatele přímo k Památníku Vojna. Cesta z Prahy zabere necelou hodinu.
Nejbližší železniční zastávka se jmenuje Milín, kam vlak z Prahy dojede za necelé 2 hodiny s přestupem ve Zdicích. Do osady Žežice, vzdálené 2 km, jezdí z Příbrami městský autobus. Z Příbrami dojdete do lesů u Vojny také pěšky po žluté a modré turistické značce, vzdálenost činí asi 12 km. Mapu s sebou, tábor je dovedně ukrytý v lesích.

PAMÁTNÍK VOJNA
Otevřeno: do konce října od úterý do neděle od 9 do 17 hodin, v zimě pak pouze od úterý do pátku od 9 do 16 hodin nebo po předchozí dohodě na telefonech 731 554 244 či 731 554 253, případně na e-mailu info@muzeum-pribram.cz
Více o muzeu včetně vstupného a prohlídkových tras na: www.muzeum-pribram.cz

Zdroj: Mapy © PLANstudio


Co vidět v okolí

Hornické muzeum Březové Hory
Jedno z nejvýznamnějších technicky orientovaných muzeí v Česku nabídne např. prohlídku historické Ševčínské šachty, svezení hornickým vláčkem nebo průchod vodní štolou Anna z 18. století. V revíru se těžilo stříbro, barevné kovy a do 90. let 20. století také uran.

Památník poslední bitvy
Příměří mezi Spojenci a nacisty už bylo tři dny podepsané, ale tady se pořád ještě bojovalo: poslední šarvátka 2. světové války v Evropě se odehrála 11. května 1945 u osady Slivice u Milína. Událost připomíná památník tvořený dvěma žulovými pylony; do vnější stěny kostela ve Slivici je na památku zasazen dělostřelecký granát.

Svatá Hora
Silueta nejdůležitějšího katolického poutního místa Čech ovládá krajinu Příbramska z vrcholu o nadmořské výšce 588 metrů. Barokní poutní areál, dílo Carla Luraga z 2. poloviny 17. století, je spojen s Příbramí krytou chodbou. Ve svatohorské bazilice najdete mj. gotickou sošku Panny Marie Svatohorské, která je cílem poutí.

Vysoká u Příbrami
Do zámečku ve Vysoké u Příbrami, zasazeného do kouzelného lesoparku, pravidelně jezdil po dvacet let génius české hudby Antonín Dvořák. Objekt dnes slouží jako muzeum s dvořákovskou expozicí, okolí vybízí k procházkám - dojít můžete například k proslulému Rusalčinu jezírku.

Autoři:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.