Úkol vojenských újezdů byl kdysi jasný: připravit vojáky k obraně socialistické hráze. Pohlížet tedy na tyto hvozdy můžeme dvojím metrem. Jednak jako na relikvii naší nedávné minulosti připomínající ne příliš slavné doby naší historii a jednak optikou cyklisty. A ta nám tyto oblasti přibližuje jako krásná přírodní území se spoustou stezek, dávající cyklistice tak trochu punc tajemna.
Drahotuš v Oderských vrších
Jako výchozí stanici doporučujeme Lipník nad Bečvou, sympatické městečko s asi osmi tisíci obyvatel. Nebudeme se zbytečně zdržovat, na prohlídku jistě zbude čas v odpoledních hodinách. My se nyní nacházíme v nadmořské výšce něco málo přes tři sta metrů a postupně budeme stoupat až do šesti set, protože Libavá se rozkládá v pahorkatině Oderské vrchy, která náleží do geomorfologického celku Nízký Jeseník, takže cesta to až zase tak jednoduchá nebude.
Hned na začátku prostoru nás donutí slézt s kola prohlídka zříceniny hradu Drahotuš. Jde o památku velkého významu, protože hrad byl vystavěn již před rokem 1300, čímž se řadí mezi nejstarší stavby svého druhu u nás. Jeho úkolem byla v minulosti ochrana Jantarové stezky, která tudy vedla a byla významnou spojnicí mezí námi a Polskem. Atmosféra dávných věků na vás zde opravdu přímo dýchne.
Od čerta k ďáblu
Další cesta vede podél Jezerního potoka, někdy také Jezernice. Cesta je to vskutku pekelná, protože nejdříve míjíme hájovnu V Pekle, pak stejnojmennou křižovatku, abychom po několika kilometrech dorazili k přírodní scenérii Čertovy kazatelny. K místu se vztahuje pověst, kterak sedlák přechytračil čerta. Ne že by to zvládl sám, ale jeho žena byla mazaná, a tak nad čertem vyhráli. Vy se určitě zastavte a pokochejte se mimořádně působivým skalním masivem.
Za prameny Odry
Libavá
|
U Čertových kazatelen odbočíme z hlavní cesty a vydáme se cestou lesní, která nás zavede na křižovatku Zelený kříž. Nacházíme se již poměrně vysoko, kde pásmo listnatých stromů přechází plynule v jehličnaté.
Na křižovatce se budeme otáčet za naší levou rukou, mineme vesničku Kozlov a vyjedeme k pramenům po lesní cestě Radeška s typickým značením VLS, kde začíná svoji evropskou pouť řeka Odra. Prameny řek jsou obvykle čímsi posvátným a nejinak je tomu zde. Jedna z mála českých řek, která ústí do moře, v tomto případě Baltského, dosahuje na své pouti šíře až 200 metrů. Dlouho tvoří hranici mezi Polskem a Německem a v nížinatých oblastech na dolním toku musí být svázána vysokými protipovodňovými valy. Její délka je úctyhodných 857 kilometrů a je druhou nejdelší polskou řekou.
Na jídlo do Kozlova
Nyní jsme sice plni dojmů, ale něco malého do žaludku by také neškodilo, tudíž sjíždíme do nedaleké obce Kozlov, kde zastavujeme v restauraci se stylovým názvem U pramene Odry. Tvář obce je celkem pochopitelně odrazem nedávné doby, takže ji tvoří několik rodinných a tři panelové domy, které sem příliš nezapadají. Ale jídlo je dobré a my se vydáváme na sjezd do Ranošova, tedy obce, která dopadla nepoměrně hůře. Vzhledem ke své poloze uprostřed vojenského újezdu byla úplně zlikvidována a její památku připomíná již jen kamenný obelisk. Inu, cena za naši bezpečnost byla kdysi mimořádně vysoká.
Z Lipníku na La Manche
Z Ranošova již pak opouštíme vojenský prostor a nadjezdem nad dálnicí se vracíme zpět, kde jsme dnešní výlet začínali. Cesty územím Vojenských lesů a statků nás nadchly a inspirovaly k návštěvě podobných míst, kterých je v Česku ještě celá řada, podívejte se na www.vls.cz.
Ještě zbývá si prohlédnout Lipník, který za to také stojí. Kromě několika pamětihodností, jako jsou např. nejstarší moravská synagoga a hned dva židovské hřbitovy, bychom město rádi připomněli jako rodiště známého českého atleta Františka Venclovského. Ten jako první Čech na druhý pokus pokořil slavný kanál La Manche. A kdo ví, možná ho k tomuto výkonu inspirovaly třeba i nedaleké prameny Odry.