Pojem Babiččino údolí většině z nás splývá s představou národní kulturní památky zahrnující Staré bělidlo, pomník Babičky, mlýn, Viktorčin splav a ratibořický zámek. Babiččino údolí však představuje i národní přírodní památku o úctyhodné rozloze 334 hektarů. Rozprostírá se kolem řeky Úpy v délce téměř 10 km od České Skalice přes Ratibořice, Rýzmburk až k Slatinskému mlýnu u Červené Hory. Cenné jsou především louky kolem přírodního koryta řeky a zachovalé biotopy přirozených lesů.
Z turistického hlediska sahá ovšem Babiččino údolí ještě dál proti proudu Úpy až téměř k Havlovicím. Tak to alespoň uvádějí turistické mapy, cedule a prospekty.
Staré bělidlo
Slatinský mlýn
Nedávno objevené vodopády
Vodopády v Babiččině údolí se objevily na turistických mapách teprve nedávno, nenajdete o nich příliš informací v literatuře ani na internetu. Tak jak bývá pro českou krajinu zvykem, vyskytují se na nevelkých bočních přítocích větší řeky, mají skromné rozměry a po většinu roku malý průtok. Jejich návštěvu je proto třeba pečlivě načasovat.
Existenci těchto drobných vodopádů podmiňuje údolí Úpy hluboce zařezané do okolní krajiny. Boční přítoky tak musí překonávat na krátkém úseku velké převýšení a značný spád. Pokud přitom narazí na tvrdou horninu, vzdorující vodní erozi, vodopád nebo kaskáda je na světě.
Prohlídka všech pěti vodopádů zabere celý den, přičemž se "prošněruje" prakticky celé Babiččino údolí. Výlet můžete absolvovat i na kole, ovšem v některých místech je nutné bicykl odložit a jít po svých.
Ojedinělá travertinová kaskáda
Tip na dovolenouChcete strávit příjemné chvíle v Ratibořicích na dovolené nebo prodlouženém víkendu? Najděte si zájezd na Dovolená.iDNES.cz. |
Naše objevitelská trasa vede od Starého bělidla ve stopách románových hrdinů kolem Viktorčina splavu k vyhlídkovému altánu na Rýzmburku. Sledujeme červenou značku, která vede po široké pevné cestě údolím podél řeky, doprovázené informačními tabulemi šestikilometrové naučné stezky Jakuba Míly.
První, a to velmi neobvyklý vodopádek o výšce zhruba 2 m se objevuje napravo hned vedle cesty, asi 500 m za dřevěnou lávkou přes Úpu. Je to vlastně vydatný pramen podzemní vody vyvěrající ze svrchnokřídového souvrství, které právě v těchto místech nasedá na nepropustné starší podloží. Pramenitá voda, s hojným obsahem rozpuštěného uhličitanu vápenatého, stéká ze svahu v několika stružkách, přičemž se z ní vylučuje pórovitý sladkovodní vápenec neboli travertin. Ten tvoří těsně nad cestou kaskádu, přes níž voda přepadává a vějířovitě se roztéká. Kaskáda s převisem stále pozvolna roste.
Obdobné přírodní výtvory typické spíše pro Karpaty nebo Balkán jsou na území Čech vzácné a ojedinělé. Tato travertinová kaskáda se označuje jako pramen Jakuba Míly anebo taky pramen Hanička.
Rýzmburský altán
Travertinová kaskáda
Zlámané vodopády
Další vodopády zvané Zlámané hučí ve vzdušné vzdálenosti 700 m na protilehlém břehu řeky, schůdná cesta k nim je však kvůli velkému meandru zhruba dvojnásobně dlouhá.
U Červeného mostu křižuje údolí Úpy modrá značka z Žernova, resp. z Rýzmburku a po ní se vydáváme vlevo směr Litoboř. Trasa nejdříve mírně stoupá lesem, aby se pak na nevysokém hřbítku stočila vlevo a obloukem sestoupila do bočního pravostranného údolíčka Hlubokého potoka. Jakmile se blížíme k vodě, už je z dálky vidět nápadný a opravdu jakoby rozlámaný skalní práh, protínající celou šíři koryta. Voda přes něj s hukotem přepadává a mizí kdesi ve změti velikých balvanů. Nevysoká, zato však výstižně pojmenovaná a za silnějšího průtoku docela působivá kaskáda!
Hezká a efektní je také horní část údolí nad Zlámanými vodopády. Konkrétně jeho pravá větev, kde Hluboký potok protéká úzkou roklí. Směřují sem modré turistické značky. Návrat po stejné cestě k Červenému mostu.
Zlámané vodopády
Červený most
Úchvatná Žebrácká rokle
Návrh trasy pěšky nebo na koleČeská Skalice – Ratibořice – Staré bělidlo – Červený most (odbočka na Rýzmburský altán a ke Zlámaným vodopádům) – Slatinský mlýn – Červená Hora – Žebrácký vodopád – Mstětín – lávka pod Boušínem (odbočka ke Stolínským vodopádům) – rozcestí U Bathildina stolku (odbočka ke Končinskému vodopádu) – Šiškovna – Červený Kostelec. |
Ke třetí vodopádové lokalitě je třeba překonat větší počet kilometrů, od Červeného mostu konkrétně asi čtyři. Nejdříve údolím k Slatinskému mlýnu, pak po silnici kolem velmi skromných zbytků hradu Červená Hora do stejnojmenné vesnice a odtud už jenom 500 metrů po modré značce k dřevěnému zábradlí nad děsivou hlubinu Žebrácké rokle. Její pojmenování zmiňuje kronika Červené Hory už v roce 1573 a to v souvislosti s pověstí o dvou tulácích, kteří přišli o posvícení žebrat do vsi. Když ji celou obešli, vydali se do sousedního Mstětína, avšak cestou se nepohodli, poprali, spadli do rokle a zabili se.
Hloubka rokle se od té doby určitě nezmenšila, spíše naopak. Na pískovcové stěně jsou vidět odpadávající mohutné balvany, které svědčí o tom, že eroze zde pracuje poměrně rychle a stále se zahryzává dál a dál do rozpadajícího se svahu. Přímo středem skalního amfiteátru poskakuje potok, přičemž v dolní části vytváří asi 4 m vysoký kolmý stupeň s převisem a volně padajícím vodopádem. K posezení na vyhlídkovém místě u zábradlí vybízejí lavičky.
Vodopád v Žebrácké rokli
Vodopády bez značek
Do Babiččina údolí k řece Úpě sestupujeme od Žebrácké rokle nejkratší možnou cestou ke kryté lávce pod Boušínem. V tomto místě ústí do Úpy zleva Stolínský potok s dalšími hezkými kaskádami. Na rozdíl od předchozích vodopádů, které měly svrchnokřídové pískovcové podloží, se tyto vytvořily na permských vrstvách s jinými mechanickými vlastnostmi. Proto mají jednotlivé stupně o výškách 1–2 m poněkud odlišný plotnovitý až skluzavkovitý vzhled a taky fialovou barvu.
Končinský vodopád
Stolínské vodopády
Kolem Stolínských vodopádů nevede turistické značení, což platí i pro poslední Končinský vodopád v údolíčku na protilehlém břehu. Do jeho blízkosti směřuje zelená značka od rozcestí U Bathildina stolku. V místě, kde značená cesta opouští les a vstupuje na odlesněnou náhorní pláň, je třeba odbočit zpět vlevo do lesa a zamířit do malého zatočeného údolíčka. V něm je už vidět asi 3 m vysoký skalní amfiteátr, jehož středem padá bílá stuha vodního proudu, rozčísnutá o uvolněný skalní blok vejpůl. Značnou neschůdnost terénu pod vodopádem zvyšuje navíc ještě těžba dřeva.
Po prohlídce vodopádu je nutné sestoupit opět k řece Úpě. Logické pokračování výletu pak vede proti proudu řeky do Havlovic, kde Babiččino údolí už definitivně končí.
Může se hoditJak se tam dostat
Co je k vidění cestou
Mapy Informační server o vodopádech (včetně polohy jednotlivých vodopádů) |
