Vodní záchranáři letos na Hracholuskách chybějí

Ačkoliv rekreace v blízkosti vody patří k nejoblíbenějším, ne všechna střediska odpočinku mohou posloužit zásahovou jednotkou vodních záchranářů. Zatímco na přehradě Jesenici slouží hned dva oddíly, u přehrady Hracholusky, která je centrem rekreace pro Plzeňsko, vodní záchranáři neslouží.

"Nemáme budovu, v níž bychom působili a chybějí nám peníze na provoz. Proto jsme vloni v srpnu na Hracholuskách skončili a letos jsme činnost obnovit nemohli," vysvětluje Petr Samec, předseda plzeňské skupiny vodních záchranářů. Vodní záchranáři působili na Hracholuskách jako zvláštní složka pod hlavičkou Českého červeného kříže. "Od státu jsme dostali letos na provoz jedenáct tisíc korun, avšak abychom mohli sloužit na Hracholuskách potřebovali bychom několikrát více. Krom toho musíme platit tréninky v bazénu, které stojí šedesát tisíc ročně. Proto nyní působíme jen jako zdravotní dohled při ohlášených akcích," říká Petr Samec s tím, že v Plzni působí kolem třiceti vodních záchranářů, kteří by se chtěli od příštího roku na Hracholusky jako zdravotní služba vráti t. Ředitel Záchranné služby okresu Plzeň-sever Petr Hnátík si nemyslí, že by působení vodních záchranářů na Hracholuskách bylo nezbytně nutné. "S vodními záchranáři stejně nikdy nesloužil lékař, takže pokud zasahovali, poskytovali první pomoc, kterou by měl zvládnout každý, takže tuto službu považuji za nadstandardní. Zároveň považuji za zbytečné uvažovat o tom, aby na Hracholuskách sloužil pohotovost lékař. Přes den totiž mohou lidé vyhledat pomoc lékaře na poliklinikách ve Stříbře, v Plzni či u praktických lékařů v obcích okolo přehrady. Dozor nad koupajícími a základní první pomoc by měl zvládnout plavčík rekreačních středisek a pro urgentní pomoc zavolat na linku 155 lékařské služby první pomoci. Navíc pamatuji si, jak jsem chodíval sloužit jako zdravotník na stanici na hrázi přehrady a vím, jak jsme se s kolegy nudili a ve službě se opalovali," domnívá se Petr Hnátík. "Při nedávném cvičení u Hracholusek jsme si zkusili, že do oblasti Butova a Pňovan sanitka přijede za zhruba sedmnáct minut. Pokud by ale existoval způsob, jak získat na zajištění zdravotní péče v okolí Hracholusek peníze, navrhoval bych zřídit v této lokalitě novou stanici záchranné služby. Navíc příjezd sanitky mohou zdržet dopravní zácpy v Plzni. Chápu ale, že na takový projekt peníze momentálně nejsou k dispozici," říká Petr Hnátík. "Na Hrachosluskách pohotovost nikdy nebyla a v případě potřeby poslouží záchranná služba či pohotovosti na poliklinikách ve Stříbře či Plzni," domnívá se zdravotní rada okresu Plzeň-sever Bohuslav Včala. Naopak Karel Pokorný, majitel kempu Karel u jesenické přehrady, o potřebnosti vodní záchranné služby v rekreační oblasti nepochybuje. "Odborné pomoci zdravotníků u přehrady je třeba. Někteří rekreanti totiž třeba vyrážejí na loďku či na výlet na vodním šlapadle opilí a když se převrhnou daleko od břehu, pomohou záchranáři," tvrdí Karel Pokorný. S jeho názorem souhlasí vedoucí vodních záchranářů Vladimír Král. "Když lidé vidí symbol červeného kříže, cítí respekt a zároveň vědí, že jsou v bezpečí. Někteří se ale chovají velmi lehkomyslně. Například jeden pár se vydal v kánoi napříč přehradou. Ve vodě se převrhli, avšak ani jeden neuměl plavat," líčí Vladimír Král s tím, že mezi vodními záchranáři nemusí být ani lékař. "Záchranář poskytne první pomoc a zavolá záchranku. Nejdůležitější je, aby každý člověk věděl, jak poskytnout první pomoc a poskytl ji. O ostatní se postarají odborníci," zdůrazňuje Vladimír Král. Na jeho středisku vodní záchranné služby se střídá patnáct záchranářů. "Všichni sloužíme u vodní záchranné služby dobrovolně, sami jsme si vybudovali základnu a sloužíme čtyřiadvacet hodin denně. Máme přislíbeno, že na benzin dostaneme letos dotaci deset tisíc korun. Další peníze získáme za výuku potápění," popisuje Vladimír Král.