Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vodní záchranáři letos na Hracholuskách chybějí

aktualizováno 
Ačkoliv rekreace v blízkosti vody patří k nejoblíbenějším, ne všechna střediska odpočinku mohou posloužit zásahovou jednotkou vodních záchranářů. Zatímco na přehradě Jesenici slouží hned dva oddíly, u přehrady Hracholusky, která je centrem rekreace pro Plzeňsko, vodní záchranáři neslouží.

"Nemáme budovu, v níž bychom působili a chybějí nám peníze na provoz. Proto jsme vloni v srpnu na Hracholuskách skončili a letos jsme činnost obnovit nemohli," vysvětluje Petr Samec, předseda plzeňské skupiny vodních záchranářů. Vodní záchranáři působili na Hracholuskách jako zvláštní složka pod hlavičkou Českého červeného kříže. "Od státu jsme dostali letos na provoz jedenáct tisíc korun, avšak abychom mohli sloužit na Hracholuskách potřebovali bychom několikrát více. Krom toho musíme platit tréninky v bazénu, které stojí šedesát tisíc ročně. Proto nyní působíme jen jako zdravotní dohled při ohlášených akcích," říká Petr Samec s tím, že v Plzni působí kolem třiceti vodních záchranářů, kteří by se chtěli od příštího roku na Hracholusky jako zdravotní služba vráti t. Ředitel Záchranné služby okresu Plzeň-sever Petr Hnátík si nemyslí, že by působení vodních záchranářů na Hracholuskách bylo nezbytně nutné. "S vodními záchranáři stejně nikdy nesloužil lékař, takže pokud zasahovali, poskytovali první pomoc, kterou by měl zvládnout každý, takže tuto službu považuji za nadstandardní. Zároveň považuji za zbytečné uvažovat o tom, aby na Hracholuskách sloužil pohotovost lékař. Přes den totiž mohou lidé vyhledat pomoc lékaře na poliklinikách ve Stříbře, v Plzni či u praktických lékařů v obcích okolo přehrady. Dozor nad koupajícími a základní první pomoc by měl zvládnout plavčík rekreačních středisek a pro urgentní pomoc zavolat na linku 155 lékařské služby první pomoci. Navíc pamatuji si, jak jsem chodíval sloužit jako zdravotník na stanici na hrázi přehrady a vím, jak jsme se s kolegy nudili a ve službě se opalovali," domnívá se Petr Hnátík. "Při nedávném cvičení u Hracholusek jsme si zkusili, že do oblasti Butova a Pňovan sanitka přijede za zhruba sedmnáct minut. Pokud by ale existoval způsob, jak získat na zajištění zdravotní péče v okolí Hracholusek peníze, navrhoval bych zřídit v této lokalitě novou stanici záchranné služby. Navíc příjezd sanitky mohou zdržet dopravní zácpy v Plzni. Chápu ale, že na takový projekt peníze momentálně nejsou k dispozici," říká Petr Hnátík. "Na Hrachosluskách pohotovost nikdy nebyla a v případě potřeby poslouží záchranná služba či pohotovosti na poliklinikách ve Stříbře či Plzni," domnívá se zdravotní rada okresu Plzeň-sever Bohuslav Včala. Naopak Karel Pokorný, majitel kempu Karel u jesenické přehrady, o potřebnosti vodní záchranné služby v rekreační oblasti nepochybuje. "Odborné pomoci zdravotníků u přehrady je třeba. Někteří rekreanti totiž třeba vyrážejí na loďku či na výlet na vodním šlapadle opilí a když se převrhnou daleko od břehu, pomohou záchranáři," tvrdí Karel Pokorný. S jeho názorem souhlasí vedoucí vodních záchranářů Vladimír Král. "Když lidé vidí symbol červeného kříže, cítí respekt a zároveň vědí, že jsou v bezpečí. Někteří se ale chovají velmi lehkomyslně. Například jeden pár se vydal v kánoi napříč přehradou. Ve vodě se převrhli, avšak ani jeden neuměl plavat," líčí Vladimír Král s tím, že mezi vodními záchranáři nemusí být ani lékař. "Záchranář poskytne první pomoc a zavolá záchranku. Nejdůležitější je, aby každý člověk věděl, jak poskytnout první pomoc a poskytl ji. O ostatní se postarají odborníci," zdůrazňuje Vladimír Král. Na jeho středisku vodní záchranné služby se střídá patnáct záchranářů. "Všichni sloužíme u vodní záchranné služby dobrovolně, sami jsme si vybudovali základnu a sloužíme čtyřiadvacet hodin denně. Máme přislíbeno, že na benzin dostaneme letos dotaci deset tisíc korun. Další peníze získáme za výuku potápění," popisuje Vladimír Král. 
 

Autor:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.