Vodáci vyrazili na Střelu – vody je dost

Vodácká sezona je plném proudu. Pro nezasvěcené je to neuvěřitelné, protože zima sotva ztratila na podhorských říčkách svoji vládu a studený vítr ještě dokáže profouknout člověka až na kost. V tuzemských poměrech je ovšem duben měsícem zaslíbeným pro sjíždění menších říček. Tam, kde lze v létě nebo na podzim plout pouze po vypuštění rybníků nebo přehrad na horních tocích, je vodácké eldorádo. Proud svižně teče, mělčiny jsou ukryté pod hladinou, jezy mají dost vody a peřeje divoce hučí. Navíc tábořiště a chaty podél řek jsou dosud opuštěné, a tak je romantický dojem ze splouvání řek dokonalý.

Jen záludné jarní proudy pod padlými stromy a převislými břehy, ledová voda a častý déšť vodákům trochu kazí radost.

Přesně taková nálada právě panuje na západočeské Střele. Dá se jet až ze Žlutic, kde pod přehradou nabírá na síle a točí se v širokém údolí pod sopečným vrchem Vladař jako široký had. Už tady je možné se nedobrovolně koupat – řeku občas přehrazuje padlý kmen nebo se za zátočinou nečekaně objeví rozpadlý jez.

Po nějakých pěti hodinách plavby se objeví dva vysoké jezy, které jdou po pravé straně na plastových lodích sklouznout a otevřené lodě lze lehce po břehu přenést. Potom už stačí jen párkrát zabrat pádlem a na obzoru se objeví opravený rabštejnský hrad. To je pravá chvíle k hledání tábořiště. Po šestihodinové plavbě se vysedá na louce po pravé ruce. Tábořiště se pozná podle dřevěných schodů až k řece, malého mola a zábradlí.

Druhý den se kilometr jede poklidnými vodami k nejbližšímu jezu přímo pod hradem. Tam začíná nejkrásnější a nejtěžší úsek víkendu. Středem jezu vede korýtko jako dělané pro turistické lodě. Jím sjíždějí přímo do vodního válce, pod středověký most a do peřejí, které skončí až po hodině perné jízdy. Sedm kilometrů zpěněné vody teče úzkou soutěskou v hlubokém lese, lodě narážejí do kamenů pod vodou a jejich osádky bojují s víry a válci. Mnohdy marně a tak jejich šťastnější kamarádi musí lovit převrácené lodě, mizející pádla a někdy i zmrzlé nešťastníky. 

U Čoubova mlýna přijde uklidnění, řeka rychle, ale klidně teče a donáší vodáky až k mostu v Mladoticích. Dnes strávili na vodě čtyři hodiny pádlování. Teprve teď si mohou říci, že sjeli Střelu, nakládají lodě na auta, cpou mokré oblečení do batohů a rozehřívají zkřehlé ruce.                

Obtížnost řeky: Žlutice - Rabštejn ZWC (zvládnou i otevřené lodě), za vyšších stavů vody jsou některé stupně těžší, Rabštejn – Mladotice VW II (vhodné pro zavřené lodě), za vyšších stavů je voda trochu lehčí
Jakou loď zvolit: Střela se dá na jaře jet i v otevřené turistické kanoi typu Vydra, ale lepší a pohodlnější jsou zavřený kajak nebo jednomístná kanoe. Necáká do nich tolik vody a jsou obratnější. 
Kde přespat: Nejlépe zdarma ve vlastním stanu na tábořišti pod Rabštejnem. Je tam rovná louka, pitná voda u pumpy pod lesem, dřevěný záchod, dost dřeva na oheň a dá se sem lesní cestou přijet autem. V Rabštejně není otevřená žádná hospoda!
Jak s dopravou: Ideální jsou nejméně dvě auta na lodě i vodáky. Startuje se pod mostem  na horním konci Žlutic, první den končí na tábořišti pod Rabštejnem (22 km po vodě). Druhý den se jede jen k mostu v Mladoticích (17 km). Do všech míst lze přijet osobním autem.