Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vlkolínec, jeden z nejlépe utajených klenotů Slovenska

  9:42aktualizováno  9:42
Vesnička Vlkolínec, zapadlá v klínu Velké Fatry, je slovenským unikátem na seznamu UNESCO. Dosud tu žijí v původních dřevěnicích tři desítky stálých obyvatel, kteří přes denní návštěvy turistů s fotoaparáty denně chodí pro vodu k potoku, protékajícímu celou vesnicí.

Kulisu kraje kolem Vlkolínce tvoří pastviny a vrch Sidorovo | foto: Jan Hocekpro iDNES.cz

Pohostinný Vlkolínec

Když po dlouhé cestě z Prahy opouštím Ružomberok, začíná se už stmívat. Z hlavní silnice odbočuji na strmou, úzkou, ale dokonale vyasfaltovanou silničku, která mě po mnoha serpentinách přivádí na louku pod skalnatým vápencovým vrcholem Sidorovo.

Hřebeny Velké Fatry zahalují těžké mraky a skrze tmu problikává z nejbližších stavení několik světýlek. Klepu na dveře prvního domu, v nichž se záhy objevuje mladá žena. Ptám se na možnost noclehu a paní mě ochotně vede za sousedem, který mi vzápětí otevírá podkroví místní hasičské zbrojnice. Nad otázkou peněz jen mávne rukou, že to ráno srovnáme a přeje mi dobrou noc.

Tip na dovolenou

Vyberte si z bohaté nabídky zájezdů na Slovensko na dovolená.iDNES.cz.

Sychravý podzimní večer ale ještě nepřešel v noc, a tak se jdu projít po ztemnělé vesničce. Jen několik chalup z celkového počtu asi padesáti stavení jeví známky obydlenosti - v oknech se svítí a z komína stoupá kouř. U jednoho domku si dokonce hrají dvě děti a ochotně se dávají do řeči.

Vlkolínec

 

Dozvídám se, že ve vsi žije už jenom 13 dětí. Přestože život v horské vesnici dokáže být někdy docela drsný a přesto, že musí dojíždět do školy do Ružomberku, se jim ve Vlkolínci líbí. Ve vyhřáté chalupě mi na počítači ukazují fotografie ze stavění májky a zimních radovánek a jen tak mezi řečí poznamenají, že zahlédnout vlka, rysa nebo medvěda tu není až zas taková vzácnost...

Setkávání u studny

Ráno vstávám časně, abych si vesnici stačil prohlédnout dřív, než sem dorazí první turisté. Celý Vlkolínec vlastně tvoří štěrková ulice prudce stoupající směrem k vrcholu Sidorovo, kterou v její horní půlce roztíná ve dví zurčící potůček. Ulici lemují z obou stran dřevěné chalupy a zhruba uprostřed vsi stojí obrovská lípa, pod níž je studna s pumpu. Pod lípou nacházím jedinou "křižovatku", kde z hlavní ulice odbočuje úzká cesta, též lemovaná štíty dřevěnic.

Vlkolínec

Proč je Vlkolínec v UNESCO

Ve Vlkolínci se zachoval unikátní soubor 45 původních, téměř nezměněných sedláckých domků s kamennými sokly, hlínou vymazanými stěnami a se střechami pokrytými šindelem.

Domy pocházejí převážně z 19. století a mají typický půdorys se třemi místnostmi. Podlaha v předsíni a v komoře je z udupané hlíny a obývací pokoj má dřevěnou podlahu. Pec je umístěná v předsíni a dým je odváděn otvorem v šindelové sedlové střeše. I když jsou základy zděné, z lomového kamene, domy zpravidla nemají sklep. Všechna stavení jsou dřevěná, jenom obecní kostel je zděný.

Zdroj: www.velkafatra.sk

U pumpy je časně ráno živo - ženy sem chodí s vědry pro vodu a pospíchají s doplněním zásob užitkové vody, zřejmě aby to stihly před příchodem prvních návštěvníků. Když jednu stařenku žádám o fotografii, rychle skloní hlavu a s odmítavými gesty zmizí na vrátky nedalekého stavení. Ani trochu se jí nedivím, při dennodenním okukování bych si asi také začal připadat jako zvíře v zoologické zahradě.

To o pár chalup výš mě naopak máváním zve dál podsaditý chlapík v montérkách a s pilou v ruce. Procházíme úzkou štěrbinou mezi domy a vyjdeme na rozlehlé zahradě, v jejímž konci vyrůstá nová chalupa mého dočasného hostitele. Otevírá se mi odtud nový pohled na Vlkolínec a jeho okolí s roztroušenými seníky, sady a pastvinami. Právě v této chvíli se rozhoduji, že na odjezd je ještě brzo.

První auta s návštěvníky se objevují na parkovišti pod vesnicí a já raději opouštím centrum Vlkolínce a  vydávám na obchůzku okolí. Ze spodní strany vesnici obklopují rozlehlé louky s pasoucími se ovcemi. Šlapu mokrou trávou, jejíž zeleň zpestřují fialové trsy rozkvetlých ocúnů. Ovce se klidně pasou a za cinkání jejich zvonečků si vychutnávám nádherný výhled na šindelové střechy vlkolíneckých dřevěnic, za nimiž se zvedá hradba Velké Fatry.

Vlkolínec, studna stojí uprostřed jediného křížení cest ve vsi

Studna stojí uprostřed jediného křížení cest ve vsi

Obec s prastarou historií

První písemná zmínka o Vlkolínci, který je typickou vrchařskou vesnicí, pochází z roku 1376, píše se na webu www.velkafatra.sk. V roce 1625 ji tvořilo 9 domů a v roce 1828 pak 51 domů. V roce 1944 část obce německá vojska vypálila v rámci represálií proti partyzánům. V roce 1977 byla Vlkolínec vyhlášený památkovou rezervací a od roku 1993 je zapsaný do seznamu Světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Může se hodit

Doprava
Nejpohodlnější je přijet autem - v Ružomberku odbočte na silnici E77 (směr Bánská Bystrica) a po cca 3 km je vpravo značená odbočka na Vlkolínec. Parkování je možné na kraji Vlkolínce za poplatek 1 euro na hodinu.

Pokud využijete veřejnou dopravu, tak jeďte vlakem do stanice Rožumberok (staví zde rychlíky vypravené z Prahy) a pak městským autobusem, linkou č. 4, do zastávky Biely Potok. Odtud musíte asi 20 minut pěšky buď po silnici nebo po žluté turistické značce. Nazpět do Ružomberka lze pěšky dojít po zelené značce (asi 40 minut).

Ubytování
Přímo ve Vlkolínci najdeme několik chalup k pronajmutí. Většina z nich bývá v letní sezoně předem pronajatá na týdenní pobyty, nutná je rezervace. V nouzi se lze vyspat v jednoduché ubytovně patřící obci (kuchyňka, wc, společná noclehárna v podkroví).
Kontakty na ubytování ve Vlkolínci:

Muzea a vstupy

  • Vstup do vesnice - celoroční vstupné 2 eura, skupiny, děti a důchodci 1 euro
  • Muzeum rolnický dům - v zachovalém domě č.p. 15 z roku 1886 najdeme expozici původního stylu bydlení a architektury z počátku 20. století. Otevřeno od května do září od 9 do 18 hodin.
  • Informační centrum - prodej suvenýrů, map, apod.
  • Kostel Nanebevzetí Pany Marie - návštěva možná po dohodě - p. Anton Sabucha, dům č.p. 9028.

Zajímavé odkazy
www.vlkolinec.sk - stránky občanského sdružení s podrobnými informacemi o historii i současnosti obce.

Vlkolínec

Vlkolínec

Autoři:




Nejčtenější

Turisty na Mallorce vyděsil žralok modrý (25. června 2017).
Dezorientovaný žralok vyděsil turisty na Mallorce, experti ho utratili

Paniku na španělském ostrově Mallorca způsobil o víkendu žralok modrý, který připlul velmi blízko k několika plážím plných turistů. Podle španělského listu El...  celý článek

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Další z rubriky

Pevnost svatého Jana v Kotoru. Vystoupat sem v letním horku je fuška, ale stojí...
Sedm pádných důvodů, proč jet do Černé Hory. A nezůstat jen u moře

Bývalá Jugoslávie je cílem českých turistů tradičně a v masovém měřítku. Ročně se jich jen na chorvatské pláže přesune kolem milionu. Černá Hora je sice dál,...  celý článek

Letovisko u Mrtvého moře Ein Bokek.
Někdo to rád horké. V Mrtvém moři se nezchladíte, ale relax je parádní

Je sice asi třicet nad nulou, ale kolem to vypadá, jako by napadl sníh. Projíždíme po silnici podél Mrtvého moře, zářivě bílé krystaly soli se v širokých...  celý článek

Pozor, pozor! Itálie nám vyhlásila válku a vaší vesnicí projde fronta. Sbalte...
Jak přišli Italové od Gardy za první války až do Česka

Jezero Garda není jen krásná turistická destinace. Psala se tam i velmi zajímavá historie, obdivuhodný příběh válečného exodu a zároveň přátelství mezi Italy a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.