Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vlakem po Rusku

  13:27aktualizováno  13:27
Cestování vlakem je na území bývalého Sovětského svazu jednoznačně nejrozšířenější a nejoblíbenější druh dopravy. Velkou roli hraje jeho cena, protože vlak je bezkonkurenčně nejlevnější. Pochopitelně tomu odpovídá i kvalita cestování. V Rusku existují dvě třídy: "kupé" a "plackartnyj". Jízdenka "kupé" je o něco dražší, a poněkud paradoxně, z pohledu bezpečnosti, méně výhodná. Do uzavřeného kupé totiž může během často i několikadenní cesty kdokoliv vniknout a připravit cestujícímu nepříjemné chvilky.

Jedinou záchranou v takových chvílích bývá "načalnik vagona", obvykle rázná žena ve středních letech, která se stará o pohodlí pasažérů. Při nastupování do vagónu jí musí všichni cestující odevzdat jízdenky. Na konci cesty je zase dostanou zpět. Pokud má člověk před sebou delší cestu, nafasuje od ní za malý poplatek také povlečení a polštář s dekou. Kromě funkce klasické průvodčí tyto ženy také třeba vaří čaj a starají se o čistotu toalety. Ta se před každou stanicí zamyká a toaletní papír je k dispozici pouze prvních několik hodin jízdy. Průvodčí také dohlížejí, aby se po zemi neválely odpadky.

Nejvíce lidí cestuje třídou "plackartnyj". Lehátkový vagón je rozdělen do několika kójí se šesti místy. Horní dvě lehátka slouží pro odkládání zavazadel. Nejvýhodnější místo je úplně dole, protože pod lavicí je zároveň úložný prostor pro zavazadla, k nimž se tak nikdo nepovolaný nemůže dostat. Z horních míst nejenže člověk nemá kontrolu nad svými zavazadly a botami, ale při prudkém brždění se mu může stát, že spadne dolů z výšky zhruba metr osmdesát. Lehátka jsou navíc poměrně úzká a nepohodlná.

Zvláštním druhem vlaků jsou takzvané "električky", příměstské vlaky, jimiž se tisíce lidí dopravují každodenně z okrajových částí větších měst do centra za prací. Vagón električky není rozdělen žádnými přepážkami a průvodčího zde nepotkáte. Cestující jsou odbaveni jako v metru – už na nádražním peronu před nástupem do vlaku se prochází turnikety.

Rusové jsou zvyklí – na středoevropské poměry – na dlouhé jízdy vlakem. Cestují za prací, rodinou či známými, přičemž několikadenní cesta přes celé Rusko není výjimkou. A v rámci možností si ji dokážou co nejvíce zpříjemnit. Ve vlaku bývá málokdy jídelní vůz, a i ten kolikrát spíš "pitný". Jídlo si každý vozí s sebou, a to v několikanásobně větším množství, než kolik ho sám spotřebuje. To proto, že ruská duše je široká a pohostinná. Cizinci neznalému prostředí se může nezřídka přihodit, že se svého jídla ani nedotkne, přičemž z vlaku nakonec vystupuje úplně přejezený.

Na každé větší stanici vlak okamžitě obklopí prodavači čehokoliv. Cestou si lze pořídit třeba jídelní servis či dečky na stůl nebo župan. Ale hlavně spoustu jídla od pečených kuřat a koláčků až po zmrzlinu, ryby a chleba. Ceny mírné, prodavači zboží cestujícím doslova vnucují. Jen je třeba být obezřetný a příliš nedůvěřovat například tepelně zpracovanému masu – a vydatně desinfikovat, nejlépe vodkou. A také si neustále dávat pozor na peněženku. Proto často "načalnik vagona" odmítá prodavače pustit dovnitř. Mohlo by se stát, že po takové návštěvě by několik pasažérů postrádalo svoje věci.

Ruské vlaky jsou nekuřácké, ale je dovoleno kouřit na vyhrazených plošinách vagónů. Hlavně v zimě bývá uvnitř přetopeno, a žádné z oken nejde otevřít, jsou totiž pevně přišroubovaná. Výjimkou je léto. Když je největší parno, přijde údržbář, okno vyšroubuje a jednoduše vysadí z rámu. Někdy se stane, že se na nádraží na jedno místo prodá více jízdenek. V tomto případě je na "načalnikovi vagona", aby cestující rozesadil k jejich největší možné spokojenosti. Proto je nezbytné být s průvodčími pokud možno zadobře a vyhýbat se konfliktům s nimi.

Další zvláštností je, že vlaky vyjíždějící z Moskvy mívají v cílových stanicích až několikahodinové zpoždění. Přijíždějí-li na některé z více než deseti moskevských nádraží, dorazí většinou na minutu přesně. Veškeré nepohodlí v ruských vlacích vynahradí družnost spolucestujících. Rádi si povídají o všem možném a nesmí u toho chybět dobré jídlo a pití. Člověk tak může vyslechnout desítky zajímavých a neuvěřitelných příběhů z "velké země" a nahlédnout do mentality ruského národa.

Ukáže-li se, že je ve vagónu cizinec, okamžitě se stává středem pozornosti. Česká republika má navíc v Rusku stále ještě dobrý zvuk. Mnoho Rusů v Česku bylo nebo se tam chystá, slyšeli o krásách Prahy a Karlových Varů, a tak se zajímají, jak se žije ve střední Evropě. Pokud jim je člověk sympatický, za krátkou dobu jej osazenstvo vagónu přijme za svého a při případném incidentu (např. krádeži) se postaví za cizince, který je v pozici jejich hosta.

Autor:




Nejčtenější

Neslyšící Ir procestoval 82 států světa.
Neslyšící učitel procestoval 82 zemí, znakovou řečí se domluvil všude

Seán Herlihy od narození neslyší. Díky znakové řeči se ale domluví na celém světě a pořádný kus ho už procestoval. Poznávat cizí země ho nepřestalo bavit ani...  celý článek

Při čištění národního památníku Mount Rushmore zažil jednu z nejkrásnějších...
Užívám si nejlepší výhledy světa, říká muž, který čistí známé památky

Navštěvují je statisíce turistů a žasnou nad jejich velikostí, dokonalostí a působivostí. Jen málokoho však ale také napadne, že ony monumenty potřebují...  celý článek

Jantar Mantar v Džajpuru byl jeden z pěti astrologických areálů, které nechal...
Přinuťte hvězdy mluvit. Astrologický klenot indického mahárádži

Rádžasthánský vládce Džaj Singh II. byl jako náš Rudolf II. Bohatý mahárádža chtěl číst svůj osud ve hvězdách a nechal si vedle svého paláce v Džajpuru...  celý článek

Dolní část Modrého dolu se Studniční horou v pozadí.
Modrý důl není pro boty s hladkou podrážkou. Žily tam svérázné osobnosti

Uchovává si nezaměnitelné kouzlo a stále leží stranou masové turistiky. Krkonošský Modrý důl má dnes jednoho obyvatele s trvalým pobytem a pamatuje myšlenku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.