Železnice mezi nebem a zemí trumfla i horolezce
Železnice do těchto míst mezi nebem a zemí pronikla dokonce o desítky let dřív než horolezci. Vrcholový úsek trati, vedený z nádraží Kleine Scheidegg v dvoutisícové výšce převážně tunelem uvnitř hory Eiger, se slavnostně otevřel na švýcarský státní svátek 1. srpna 1912.
Přitom extrémní, temnou severní stěnu Eigeru zdolal první člověk teprve v roce 1938. Podařilo se to 18. června německo-rakouskému týmu horolezců.
Závod s vlakem
Ovšem doba pokročila a dnes už se horolezci málem pokoušejí s vlaky závodit. Švýcarský dobrodruh Ueli Steck předloni zlezl eigerskou severní stěnu Nord Wand, mezi horolezci přezdívanou vražedná stěna Mord Wand, za neuvěřitelné 2 hodiny a 47 minut. Podle horolezeckých expertů musel na 1800 výškových metrů po stěně urazit zhruba dvojnásobnou vzdálenost, čili lezl rychlostí 22 metrů za minutu.
Z Kleine Scheideggu pojedete o 1 400 metrů výš na Jungfraujoch zhruba 50 minut, a ačkoli vám tempo zubačky uvnitř eigerského tunelu může připadat hlemýždí, stále je přibližně ve srovnání s nejrychlejším horolezcem historie desetinásobné.
Přitom dokonce i z železničního tunelu lze zahlédnout to, co vidí horolezec ze stěny. Železnice má totiž cestou nahoru na výhybkách dvě vyhlídkové zastávky. A právě z nižší stanice Eigerwand (2 865 metrů) se za příznivého počasí můžete rozhlédnout po kraji očima alpinisty. Do skály jsou tady zhruba v třetinové výšce nad úpatím Eigeru zasazena obří panoramatická okna s výhledem do údolí, následující stanice Eismeer (3 160 metrů) pak nabízí ze skalních oken na peroně pohled na ledové moře mezi horami Eiger a Mönch.
Nejvýše v Evropě, kam vedou koleje
Pokud vás cestou vyhlídky ze skalních oken nadchnou, nenechte se odradit na první pohled nudnou vrcholovou stanicí Jungfraujoch. Koleje tu končí ve výšce 3 454 metrů v temných tunelech pod ledovcem.
Za denním světlem musíte ještě o kousek výš, nejrychlejším švýcarským výtahem se dostanete od vlaku do výšky 3 571 metrů, na vyhlídkovou terasu vědecké observatoře Sphinx. Za dobrého počasí se můžete projít i po ledovci, za každého počasí pak jeho vnitřkem.
železnice na jungfraujochCelá trasa z údolního Interlakenu až na Jungfraujoch ( 3454 m) byla zprovozněna 1. srpna 1912. Dopravu zajišťují tři železnice (Berner Oberland Bahn, Wengernalpbahn a vrcholová Jungfraubahn) s odlišným rozchodem 1000 a 800 milimetrů, takže je nutné dvakrát přestupovat v každém směru. Různé jsou též ozubnicové systémy (Riggenbach a Strub), stejně jako elektrické systémy (stejnosměrný 1500 voltů a střídavý 1125 voltů / 50 Hertzů). Celková délka z Interlakenu do horní stanice je 30 km, největší sklon trati je 25% a převýšení činí 2887 metrů. |
Jeskyně plná ledu paradoxně hraje nemalou roli při vytápění vrcholového návštěvnického centra s restauracemi a obchody. Aby totiž ledovec vydržel davy lidí, které projdou jeho útrobami, odvádí se přebytečné teplo z jeskyně pryč. A že ho není málo, místní průvodce Sepp uvádí, že každý člověk přinese s sebou do jeskyně 50 wattů tepelné energie. A návštěvníků jsou tisíce, 365 dní v roce...
Celý tenhle obdivuhodně úsporný energetický systém se obejde bez topení, radiátory najdete jen ve staré budově vědecké observatoře. V novém turistickém objektu Top of Europe z roku 1987 pak není ani jediný, vystačí si tu s energií ze slunce zachycenou na speciálních obřích oknech s úchvatným výhledem na ledovec Aletsch a s odpadním teplem z kuchyní i z davů turistů.
Schválně si na okna v restauraci pokradmu sáhněte, citelně hřejí i za oblačného počasí.
Vyhlídky i z údolí
Pozoruhodné vyhlídky skýtají i údolní úseky Jungfraubahn. A ještě si můžete pro každou cestu za jednu cenu zvolit jinou podívanou. Zubačka z Kleine Scheideggu do údolí má totiž dvě větve. Na té vedoucí přes Grindelwald ohromuje pasažéry nad jejich hlavami majestátní severní stěna Eigeru, zatímco druhá trasa přes Wengen klesá z Kleine Scheideggu po legendární sjezdovce Lauberhorn až do kýčovitě nádherného údolí desítek ledovcových vodopádů u Lauterbrunnen. Koleje se pak znovu sbíhají v zastávce Zweilütschinen, na soutoku dvou divokých ledovcových řek.
tipy, jak na cestě ušetřitPouť na Jungfraujoch patří k nejdražším turistickým atrakcím Švýcarska, základní cena zpáteční jízdenky činí z Interlakenu, nejbližší stanice Švýcarských drah, 182 CHF (zhruba 3 500 Kč). Přesto si tenhle výlet nechá ujít málokterý český turista, jenž do oblasti zavítá. Podle statistik provozovatelů Jungfraubahn bylo naše malé Česko loni 14. v pořadí návštěvnosti podle národů v konkurenci zámořských, asijských i daleko bohatších evropských davů návštěvníků. Nahoru se dá však dostat i za výhodnější cenu 140 CHF, pojedete-li brzy ráno nebo později odpoledne, a právě teď do konce června lze dostat jízdenku dokonce za třetinu základní ceny pouhých 64 CHF v pracovních dnech (o víkendu 79 CHF). Podmínkou je nakoupit předtím za 100 CHF ve švýcarském supermarketu Coop, (což bude za čokolády, švýcarské víno i běžné potraviny během dovolené "hračka"), vyžádat si Jungfraubahn-voucher a s ním pak přijít na pokladnu Jungfraubahn. Jedinečná promo akce je sice určena především pro švýcarský trh, přesto ani zahraniční turisté nejsou z téhle slevy letos v červnu vyloučeni. Klikněte na detailní infografiku |