Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Posázavským Pacifikem k nejstaršímu stromu Česka. Je mu až 2 000 let

aktualizováno 
O titul nejstaršího stromu naší republiky se uchází mohutný exemplář tisu červeného. Krášlí zámecký park ve Vilémovicích, obci položené poblíž Sázavy, nedaleko legendárních Stvořidel. Spekuluje se, že možná pamatuje i počátek našeho letopočtu.

Vilémovický tis je podle řady zdrojů nejstarším stromem Česka, možná prý pamatuje i počátek našeho letopočtu. Jeho rozložitá koruna nejlépe vynikne při pohledu od zámku. | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Unikátní vilémovický tis

K cestě za ním mě inspiroval webový kvíz zaměřený na české rekordy. Jako nejstarší strom Česka v něm uváděli právě vilémovický tis. Prameny mu dokonce přisuzovaly i titul nejstaršího tisu střední Evropy. A nikdy dříve jsem o něm neslyšel. Na rozdíl od Sněžky, Vltavy, Lipna a dalších našich "nej".

Nově zrekonstruovaný empírový zámek, který své průčelí obrací k vilémovické návsi, jsem našel snadno. Přestože je nyní v soukromém vlastnictví, jeho majitel příležitostně pořádá uvnitř zámeckého areálu koncerty vážné hudby. Veřejnosti je zároveň přístupný park s unikátním tisem.

Na nenápadný zadní vchod mě upozornila směrovka. Stačilo ujít pár kroků a stál jsem před ním. Vilémovický tis svojí výškou sice nepřesahuje sousední listnáče, zato rozložitým větvovím a bohatě rozvinutou korunou okamžitě vzbudí pozornost. Ještě počátkem 90. let minulého století býval mohutnější. Tehdy však musel podstoupit ozdravnou kúru. Úctyhodný věk je na vilémovickém tisu již dobře poznat. Přesto však nepůsobí dojmem vetchého starce, jehož dny jsou nadobro sečteny. Pořád z něj srší život. Od roku 1976 patří mezi chráněné památné stromy.

Zámek ve Vilémovicích. Původně barokní stavba získala po požáru empírovou tvář.

Zámek ve Vilémovicích. Původně barokní stavba získala po požáru empírovou tvář.

Tis si svérázně poradil i s informační tabulkou chráněného stromu.

Tis si svérázně poradil i s informační tabulkou chráněného stromu.

Další kandidáti na nejstarší strom v ČR

Přesné údaje o věku tisu se různí a kolísají v intervalu 1 500 – 2 000 let. Jasno nemají ani odborníci, poněvadž tisy na našem území mohou růst rychleji než v jiných oblastech Evropy. A dále, specificky u starých tisů, se úplně nedá vyloučit ani srostlice více kmenů.

Prvenství vilémovického tisu tak ohrožuje tis v Krompachu, jehož původně takřka shodné stáří však někteří odborníci zpochybnili, a především také tisíciletá klokočovská lípa. Definitivní určení našeho nejstaršího stromu tedy pořád představuje obtížně rozluštitelný otazník.

Předjarní nálada v pahorcích nad Sázavou, odkud se otvírají hezké výhledy k...

Předjarní nálada v pahorcích nad Sázavou, odkud se otvírají hezké výhledy k impozantnímu Melechovu

Přes Sluneční zátoku do Ledče

Vilémovice lze opustit po žluté značce a posléze se zvlněným terénem Českomoravské vrchoviny ubírat do Světlé nad Sázavou. Já však sestupuji k zastávce v údolí, tuto cestu částečně doprovází i lokální naučná stezka věnovaná místní přírodě. Po překonání mostu postupuji dále po proudu Sázavy.

Jednoduchý pomník u okraje lesa kolemjdoucím připomene, že zdejší část Posázaví sehrála stěžejní roli během rozvoje skautského hnutí. Neboť tady, ve Sluneční zátoce, se mezi roky 1925 až 1945 konaly junácké tábory, které vedl legendární Jaroslav Foglar.

Hlavní dominanta Chřenovic, hrad během léta ale zcela zahaluje okolní porost.

Hlavní dominanta Chřenovic, hrad během léta však zcela zahaluje okolní porost.

Sluneční zátoka. Louka v zákrutu Sázavy, kde se konaly junácké tábory pod...

Sluneční zátoka. Louka v zákrutu Sázavy, kde se konaly junácké tábory pod vedením Jaroslava Foglara.

Ihned za někdejší táborovou loukou se trasa žluté vyhoupne vzhůru, kde se nedaleko léčebny setká s červenou. Tady je třeba si vybrat, zda se vydáme vstříc divokým krásám peřejí proslulých Stvořidel, nebo naopak budeme se sázavským proudem pomalu plynout směrem k Ledči nad Sázavou.

Volím druhou variantu. Příjemná nábřežní komunikace mě brzy dovedla do centra města, jehož panorama krášlí silueta tamního hradu. Pro veřejnost se však otevře až v dubnu. Kromě hradu a malebného náměstí s blízkým starobylým kostelem se Ledeč může pochlubit také hezky zrekonstruovanou synagogou. A prakticky neznámým tajemstvím okolí Ledče je existence několika krasových jeskyní.

Hrad s pokladem

Něco málo kolem hodiny cesty zbývá z Ledče nad Sázavou do chřenovického podhradí. Nejdříve znovu vystoupáme nad sázavské údolí. Díky úseku v otevřené krajině si zde turisté užijí pěkných výhledů. Návrat k řece zase doprovází příjemné klesání lesním porostem. Mimo hlavní sezonu je tu překvapivě pusto, až v samém závěru nenáročného, asi dvanáctikilometrového výletu potkávám dvojici cyklistů.

Fotogalerie

Úzká stezka se o těsný prostor, vymezený skalnatými útesy a řečištěm, dělí s železniční tratí, tudíž závěrečná etapa předjarního putování Posázavím působí nesmírně romanticky.

Rozcestí s názvem Chřenovice-Podhradí dává tušit další zajímavost, neboť ihned na blízkém útesu se tyčí trosky hradu Chřenovice. Jeho historie se začal psát v druhé polovině 13. století. Avšak ke konci středověku již nezadržitelně chátral.

Hlavním magnetem zříceniny je masivní válcová věž obklopená vzrostlými stromy. Kvůli nim se půvaby hradu odhalí až na poslední chvíli. Zbytek hradního prostoru vyplňují pozůstatky zdiva a dobře patrný příkop. Návštěvníci tady mohou prozkoumat i vnitřek věže. Dovnitř ovšem nevstupují původním vchodem, nynější otvor prý prolomili dávní hledači hradního pokladu. Že legendy o ukrytém bohatství doopravdy nelhaly, potvrzuje událost z počátku minulého století, kdy byl v areálu trosek objeven džbán plný stříbrných pražských grošů.

Na výlet jedině Posázavským pacifikem

Celý výlet je možné snadno naplánovat s využitím železniční dopravy. Připravena je pohodová jízda Posázavským pacifikem, kultovní lokálkou českých trampů. Přímo pod opuštěnou věží chřenovického hradu se krčí čekárna zastávky Chřenovice-Podhradí, vlak rovněž zastavuje ve Vilémovicích.

Kombinace návštěvy vilémovického tisu s následným putováním Stvořidly do Světlé nad Sázavou nebo oklikou přes Melechov k troskám hradu Lipnice je skvělým tipem na hezký víkendový výlet.

Vilémovický tis

Vilémovický tis

Autoři:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.