Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Posázavským Pacifikem k nejstaršímu stromu Česka. Je mu až 2 000 let

aktualizováno 
O titul nejstaršího stromu naší republiky se uchází mohutný exemplář tisu červeného. Krášlí zámecký park ve Vilémovicích, obci položené poblíž Sázavy, nedaleko legendárních Stvořidel. Spekuluje se, že možná pamatuje i počátek našeho letopočtu.

Vilémovický tis je podle řady zdrojů nejstarším stromem Česka, možná prý pamatuje i počátek našeho letopočtu. Jeho rozložitá koruna nejlépe vynikne při pohledu od zámku. | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Unikátní vilémovický tis

K cestě za ním mě inspiroval webový kvíz zaměřený na české rekordy. Jako nejstarší strom Česka v něm uváděli právě vilémovický tis. Prameny mu dokonce přisuzovaly i titul nejstaršího tisu střední Evropy. A nikdy dříve jsem o něm neslyšel. Na rozdíl od Sněžky, Vltavy, Lipna a dalších našich "nej".

Nově zrekonstruovaný empírový zámek, který své průčelí obrací k vilémovické návsi, jsem našel snadno. Přestože je nyní v soukromém vlastnictví, jeho majitel příležitostně pořádá uvnitř zámeckého areálu koncerty vážné hudby. Veřejnosti je zároveň přístupný park s unikátním tisem.

Na nenápadný zadní vchod mě upozornila směrovka. Stačilo ujít pár kroků a stál jsem před ním. Vilémovický tis svojí výškou sice nepřesahuje sousední listnáče, zato rozložitým větvovím a bohatě rozvinutou korunou okamžitě vzbudí pozornost. Ještě počátkem 90. let minulého století býval mohutnější. Tehdy však musel podstoupit ozdravnou kúru. Úctyhodný věk je na vilémovickém tisu již dobře poznat. Přesto však nepůsobí dojmem vetchého starce, jehož dny jsou nadobro sečteny. Pořád z něj srší život. Od roku 1976 patří mezi chráněné památné stromy.

Zámek ve Vilémovicích. Původně barokní stavba získala po požáru empírovou tvář.

Zámek ve Vilémovicích. Původně barokní stavba získala po požáru empírovou tvář.

Tis si svérázně poradil i s informační tabulkou chráněného stromu.

Tis si svérázně poradil i s informační tabulkou chráněného stromu.

Další kandidáti na nejstarší strom v ČR

Přesné údaje o věku tisu se různí a kolísají v intervalu 1 500 – 2 000 let. Jasno nemají ani odborníci, poněvadž tisy na našem území mohou růst rychleji než v jiných oblastech Evropy. A dále, specificky u starých tisů, se úplně nedá vyloučit ani srostlice více kmenů.

Prvenství vilémovického tisu tak ohrožuje tis v Krompachu, jehož původně takřka shodné stáří však někteří odborníci zpochybnili, a především také tisíciletá klokočovská lípa. Definitivní určení našeho nejstaršího stromu tedy pořád představuje obtížně rozluštitelný otazník.

Předjarní nálada v pahorcích nad Sázavou, odkud se otevírají hezké výhledy k

Předjarní nálada v pahorcích nad Sázavou, odkud se otvírají hezké výhledy k impozantnímu Melechovu

Přes Sluneční zátoku do Ledče

Vilémovice lze opustit po žluté značce a posléze se zvlněným terénem Českomoravské vrchoviny ubírat do Světlé nad Sázavou. Já však sestupuji k zastávce v údolí, tuto cestu částečně doprovází i lokální naučná stezka věnovaná místní přírodě. Po překonání mostu postupuji dále po proudu Sázavy.

Jednoduchý pomník u okraje lesa kolemjdoucím připomene, že zdejší část Posázaví sehrála stěžejní roli během rozvoje skautského hnutí. Neboť tady, ve Sluneční zátoce, se mezi roky 1925 až 1945 konaly junácké tábory, které vedl legendární Jaroslav Foglar.

Hlavní dominanta Chřenovic, hrad během léta ale zcela zahaluje okolní porost.

Hlavní dominanta Chřenovic, hrad během léta však zcela zahaluje okolní porost.

Sluneční zátoka. Louka v zákrutu Sázavy, kde se konaly junácké tábory pod...

Sluneční zátoka. Louka v zákrutu Sázavy, kde se konaly junácké tábory pod vedením Jaroslava Foglara.

Ihned za někdejší táborovou loukou se trasa žluté vyhoupne vzhůru, kde se nedaleko léčebny setká s červenou. Tady je třeba si vybrat, zda se vydáme vstříc divokým krásám peřejí proslulých Stvořidel, nebo naopak budeme se sázavským proudem pomalu plynout směrem k Ledči nad Sázavou.

Volím druhou variantu. Příjemná nábřežní komunikace mě brzy dovedla do centra města, jehož panorama krášlí silueta tamního hradu. Pro veřejnost se však otevře až v dubnu. Kromě hradu a malebného náměstí s blízkým starobylým kostelem se Ledeč může pochlubit také hezky zrekonstruovanou synagogou. A prakticky neznámým tajemstvím okolí Ledče je existence několika krasových jeskyní.

Hrad s pokladem

Něco málo kolem hodiny cesty zbývá z Ledče nad Sázavou do chřenovického podhradí. Nejdříve znovu vystoupáme nad sázavské údolí. Díky úseku v otevřené krajině si zde turisté užijí pěkných výhledů. Návrat k řece zase doprovází příjemné klesání lesním porostem. Mimo hlavní sezonu je tu překvapivě pusto, až v samém závěru nenáročného, asi dvanáctikilometrového výletu potkávám dvojici cyklistů.

Fotogalerie

Úzká stezka se o těsný prostor, vymezený skalnatými útesy a řečištěm, dělí s železniční tratí, tudíž závěrečná etapa předjarního putování Posázavím působí nesmírně romanticky.

Rozcestí s názvem Chřenovice-Podhradí dává tušit další zajímavost, neboť ihned na blízkém útesu se tyčí trosky hradu Chřenovice. Jeho historie se začal psát v druhé polovině 13. století. Avšak ke konci středověku již nezadržitelně chátral.

Hlavním magnetem zříceniny je masivní válcová věž obklopená vzrostlými stromy. Kvůli nim se půvaby hradu odhalí až na poslední chvíli. Zbytek hradního prostoru vyplňují pozůstatky zdiva a dobře patrný příkop. Návštěvníci tady mohou prozkoumat i vnitřek věže. Dovnitř ovšem nevstupují původním vchodem, nynější otvor prý prolomili dávní hledači hradního pokladu. Že legendy o ukrytém bohatství doopravdy nelhaly, potvrzuje událost z počátku minulého století, kdy byl v areálu trosek objeven džbán plný stříbrných pražských grošů.

Na výlet jedině Posázavským pacifikem

Celý výlet je možné snadno naplánovat s využitím železniční dopravy. Připravena je pohodová jízda Posázavským pacifikem, kultovní lokálkou českých trampů. Přímo pod opuštěnou věží chřenovického hradu se krčí čekárna zastávky Chřenovice-Podhradí, vlak rovněž zastavuje ve Vilémovicích.

Kombinace návštěvy vilémovického tisu s následným putováním Stvořidly do Světlé nad Sázavou nebo oklikou přes Melechov k troskám hradu Lipnice je skvělým tipem na hezký víkendový výlet.

Vilémovický tis

Vilémovický tis

Autoři:




Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme lyžařské centrum Karakol v Kyrgyzstánu.
Exotika na lyžích. Cesta za parádním prašanem v hornatém Kyrgyzstánu

Věřte nebo ne, v Kyrgyzstánu obsluhují lyžaře desítky vleků a lanovek. Nejvýznamnější kyrgyzský lyžařský resort, který snese „měkká“ evropská měřítka kladená...  celý článek

Skadarské jezero v Černé Hoře
Perla Balkánu v ohrožení. Na Skadarském jezeře vyroste luxusní resort

Skadarské jezero na hranicích Černé Hory a Albánie je v ohrožení. Černohorská vláda zde posvětila výstavbu luxusního rezortu. Zájem developerů ohrožuje životní...  celý článek

Krátký na snímku zachytil zadní část lázeňského domu, kterou na současném...
100 POHLEDŮ: Rušný život před promenádou alpského městečka Merano

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Rakouská vesnice Hallstatt je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.
Kostel v Hallstattu si pořídil vyhazovače na selfie turisty

Kostel v rakouském Hallstattu dal personálu nezvyklou posilu. Najal totiž vyhazovače, jejichž úkolem je při pohřbech a svatbách zabránit ve vstupu turistům...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.