Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vihorlat: bílé místo na mapě Čechů, skvost na mapě UNESCO

aktualizováno 
Krajinnou ozdobou dálného slovenského východu je sopečné pohoří Vihorlat. Češi tam téměř nejezdí a ani turistické mapy a průvodce nepřinášejí o téhle oblasti moc informací. Nekonečné koberce bukových lesů Vihorlatu přitom skrývají přírodní výtvory, nad kterými se tají dech.

Vihorlat: jezero Morské oko z východního vrcholu Sninského kamene | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Zdroj: Mapy © PLANstudio

Vihorlat v UNESCU

Vyhledáte-li si nějakou informaci o pohoří Vihorlat, většinou se na prvním místě dozvíte, že jsou to hory sopečného původu. Mnohem důležitější a pro představu názornější by však bylo dobré uvést, že Vihorlat je především jeden obrovský lesní komplex s minimem turistických tras a bez jediné klasické turistické chaty.

Bukové lesy se zde zachovaly v takové míře a v tak cenném stavu, že některé jejich části byly zařazeny roku 2007 spolu s pralesy v sousedním Národním parku Poloniny na prestižní seznam přírodních památek UNESCO.

Sopečný původ hor podmínil podkovovitě vyklenutý tvar hlavního hřbetu, což vzdáleně souvisí s původním tvarem někdejšího stratovulkánu. Polohu dávného kráteru dnes uprostřed věnce hor symbolicky naznačuje jezero Morské oko, které však sopečný původ nemá.

Celkově mají hory, převyšující své okolí o úctyhodných 800 m, asymetrický tvar. Směrem na sever spadají prudkými a strmými svahy s krátkými dolinami, na jih se Vihorlat uklání pozvolna. Zachovalý přírodní charakter a opuštěnost Vihorlatu dotváří i velmi řídké osídlení. Uprostřed hor neexistuje prakticky žádné trvale obydlené místo, polovina pohoří se navíc intenzivně využívá jako vojenský prostor.

Slovensko, Vihorlat

Lesy pokryté hřebenové partie Vihorlatu, na obzoru nejvyšší vrchol Vihorlat (1 076 m)

Sninský kameň

Ve většině hor se soustřeďuje největší zájem turistů kolem nejvyššího vrcholu. Ve Vihorlatu je tomu trošku jinak.

Návštěvníci vyhledávají na prvním místě vyhlídkový Sninský kameň (1 005 m), jenž tvoří až pátý nejvyšší vrch v pohoří. Má dva vrcholy ve tvaru protáhlé skalní hradby, která vystupuje nad koruny pokroucených buků. Obě skály tvoří šedý, deskovitě se odlučující andezit, který se kdysi vylil z jícnu sopky v podobě lávového proudu. A že byl tvrdý a kompaktní, přečkal bez úhony destrukční působení vody, mrazu i větru a dnes vystupuje výrazně nad okolní terén jako horský vrchol.

Dostat se na hlavní, východní vrchol Sninského kamene znamená překonat velmi strmý a vzdušný žebřík, kde je nutné zvláště při cestě zpět dávat pozor. Obezřetnost nechybí ani při pohybu na poměrně rozlehlé skalní plošině, která není zaopatřena žádným zábradlím. Obdobný charakter má i nižší západní vrchol s velikým zdaleka viditelným křížem.

Výhled ze Sninského kamene patří k nejhezčím nejenom ve Vihorlatu, ale na celém východním Slovensku. Směrem na sever se otevírá pohled přes strmý severní svah do údolí Cirochy s městem Snina a na vzdálené hřebeny Bukovských vrchů a polských Biesczad, jižně je vidět uprostřed lesů, v lůně někdejšího kráteru, krásně modrá hladina Morského oka. Opravdu nevšední krajinné uskupení!

Slovensko, Vihorlat

Slovensko, Vihorlat
Západní vrchol Sninského kamene zdobí kříž

Morské oko

Sninský kameň je zároveň jediným místem, odkud lze shora spatřit jezero Morské oko. Každý jiný vrchol, odkud by to bylo teoreticky možné, je zalesněný a bez výhledů. Pozorovat hladinu jezera lze samozřejmě z břehu, avšak to není již zdaleka tak poutavé.

Jezero Morské oko vzniklo v důsledku ohromného sesuvu, který přehradil horní část údolí potoka Okna a vytvořil přirozenou přírodní hráz. Nejde tedy o výplň sopečného kráteru, jak se mnozí návštěvníci mylně domnívají. S kráterem však přece alespoň vzdáleně jezero souvisí. Právě v jeho blízkosti se totiž v dobách sopečné činnosti hromadil sypký a k sesuvům náchylný materiál. Bez něj by zřejmě k sesuvu tak velkého rozsahu nedošlo.

Plochou 13,8 ha zaujímá Morské oko třetí místo mezi největšími jezery Slovenska, takže předčí většinu tatranských jezer. Nemilosrdné přírodní zákony však spolu s rychlým vznikem jezera předurčily také jeho celkem brzký zánik – břehy postupně zarůstají, dno se zanáší a hladina během roku silně kolísá. Dnešní zdroje udávají hloubku 25 m.

Slovensko, Vihorlat

Slovensko, Vihorlat

K jezeru vede od jihu z Remetských Hámrů silnice, kterou zvláště v létě využívají četní motoristé nebo majitelé soukromých chat. Přijíždějí zpravidla od rekreačních středisek u Zemplínské šíravy, projdou se po břehu, občerství se v níže stojícím bufetu u parkoviště a jedou zase zpět. Mimo sezonu tu již téměř nikoho nepotkáte.

Slovensko, Vihorlat

Jezero Morské oko z východního vrcholu Sninského kamene

Nepřístupný Vihorlat

Výzvou pro zdatné chodce je dosažení nejvyššího vrcholu pohoří, který nese stejné jméno – Vihorlat. Kuriózní je, že leží uvnitř vojenského prostoru a nevede na něj žádná značka. Či lépe řečeno značka končí na úpatí kopce na hranici vojenského prostoru a dál už nejde.

Oficiálně je tedy vrchol Vihorlatu pro turistiku uzavřený, běžně se však na něj chodí. Poněkud nepříjemný může být výstup v době vojenských střeleb, kdy bývá v okolí celkem hlučno a některé slabší povahy to může odradit. Každopádně na vrchol Vihorlatu, který je chráněný jako rezervace, žádné střely nedopadají. Při dobré viditelnosti, zvláště v zimě, bývá vidět až do Rumunska na pohoří Rodna.

Turisticky nepřístupný je rovněž vrchol Kyjov (821 m), na jehož severovýchodním svahu se rozprostírá Vihorlatský prales. Ten patří k nejcennějším přírodním lokalitám v celém pohoří a tvoří jádrové území přírodní památky UNESCO. Na Kyjov ani do jeho blízkosti žádná značka nevede.

Slovensko, Vihorlat

Slovensko, Vihorlat
Masiv Vihorlatu nad obcí Zemplínske hámre

Může se hodit

Přechod Vihorlatu

Na přechod Vihorlatu potřebujete alespoň dva celé dny. Na cestu se vybavte stanem a dostatkem vody. Červená magistrála začíná v Podhorodi a vede po zalesněném hřebeni přes Strihovské sedlo, Nežabec, Sninský kameň do sedla Tri Tably, odkud lze sestoupit k Morskému oku, nabrat vodu a přenocovat.

Druhý den lze pokračovat kolem jezera Malé Morské oko opět na červenou magistrálu pod Motrogon a dále po hřebeni přes Trstie až pod nejvyšší vrchol Vihorlat. Odtud vede zelená značka do Remetských Hámrů.

Výstup na Sninský kameň

uskutečněte v případě, že budete mít pouze jeden den času. Nejkratší a komunikačně nejlépe realizovatelný je výstup ze Zemplínských Hámrů po zelené a sestup po modré přes rekreační středisko Sninské rybníky (hotel a informační středisko) do Sniny.

Mapa
VKÚ Harmanec 1 : 50 000 č. 126 – Vihorlatské vrch, Zemplínska šírava

Autoři:




Nejčtenější

Při čištění národního památníku Mount Rushmore zažil jednu z nejkrásnějších...
Užívám si nejlepší výhledy světa, říká muž, který čistí známé památky

Navštěvují je statisíce turistů a žasnou nad jejich velikostí, dokonalostí a působivostí. Jen málokoho však ale také napadne, že ony monumenty potřebují...  celý článek

Dolní část Modrého dolu se Studniční horou v pozadí.
Modrý důl není pro boty s hladkou podrážkou. Žily tam svérázné osobnosti

Uchovává si nezaměnitelné kouzlo a stále leží stranou masové turistiky. Krkonošský Modrý důl má dnes jednoho obyvatele s trvalým pobytem a pamatuje myšlenku...  celý článek

Každý rok iglú ve Spikebodenu roztají a každý rok tu postaví nové. Ráz...
Kde se dá koupat na sněhu a bobovat jako mistr. Tip do neobjevené Itálie

Jen pár hodin cesty autem na jih leží region Jižní Tyrolsko, který láká na nádherné sjezdovky až do druhé poloviny dubna. Některá zdejší lyžařská střediska...  celý článek

Jantar Mantar v Džajpuru byl jeden z pěti astrologických areálů, které nechal...
Přinuťte hvězdy mluvit. Astrologický klenot indického mahárádži

Rádžasthánský vládce Džaj Singh II. byl jako náš Rudolf II. Bohatý mahárádža chtěl číst svůj osud ve hvězdách a nechal si vedle svého paláce v Džajpuru...  celý článek

Největší kokosová houpačka, Bali
Nejlepší destinace pro rok 2017 podle cestovatelů. Praha na 9. místě

Nejlepší destinací letošního roku je podle prestižní ankety cestovatelů na serveru TripAdvisor Bali, na druhém místě se umístil Londýn, třetí příčku obsadila...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.